Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2

Procházet

Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle oponent "BOKOVÁ, Marie"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Činohra Davida Radoka
    Horčicová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Tato práce se zabývá činoherními inscenacemi režiséra Davida Radoka na českých scénách. Konkrétně se jedná o inscenace Odcházení v divadle Archa, Jak se vám líbí před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově se souborem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Troilus a Kressida v Národním divadle v Praze. Práce nahlíží na tvorbu režiséra a popisuje ji ze čtyř různých aspektů, z nichž každému je věnována jedna kapitola. Jsou jimi práce s textem, scénografie, zvuk a hudba a herectví. Na základě těchto kritérií se práce pokouší charakterizovat režisérův rukopis, přístup k jednotlivým složkám divadelního díla a zařadit jeho tvorbu do kontextu českého činoherního divadla.
  • Funkce činohry Národního divadla v současné době.
    Hanušková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-11
    Ve své bakalářské práci se věnuji funkci činohry Národního divadla v současné době. Národní divadlo má mezi českými divadly výsadní postavení. Mýtus, který kolem něj byl vytvořen, však už dnes nevnímáme stejně jako naši předci. Společnost se dnes ocitla ve stavu, který je těžko definovatelný a uchopitelný. Stav, který dostal název postmoderna. Protože divadlo je komunikační systém, který reaguje a přijímá okamžité podněty od společnosti, pokusila jsem se na základě činoherních inscenacích v Národním divadle postmoderní kulturu definovat. Rozebírám ty inscenace, které činohru Národního divadla dnes určitým způsobem profilují a vyjadřují její postavení k dnešnímu světu. Období, na které jsem se zaměřila, začíná v roce 2002, kdy byl do čela činohry Národního divadla jmenován Michal Dočekal. Jeho nová koncepce nutí k zamyšlením nad tradicemi a hodnotami nejen činohry Národního divadla, ale celé společnosti.
  • J.Hilbert - Vina
    Vinická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Práce obsahuje podrobný dramaturgický rozbor Hilbertovy Viny a zamýšlí se nad jejími inscenačními možnostmi v podmínkách českého divadla počátku 21.století.
  • Mýtus: socialistický realizmus
    Brederová, Tatiana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-12
    V svojej práci sa zameriavam na drámu socialistického reailzmu v Československu, a to v podobe, ktorá sa ustanovila v období 1948-1956 (dramatici ako Vojtěch Cach, Václav Káňa, Peter Karvaš, Štefan Králik, Ján Skalka...). Cieľom mojej práce je definovať jednotné znaky týchto drám, ktoré deklaroval Andrej Ždanov, a analyzovať v nich prostriedky masovej manipulácie. Hlavnou časťou mojej práce je analýza mytologických koncepcií v dráme socialistického realizmu. To sa snažím ukázať na základe porovnaní socialistickej spoločnosti s antickou či kresťanskou. Používam tu predovšetkým dielo Carla Gustava Junga a Karla Kerényiho Veda o mytológii, no aj interpretáciu dnešných mýtov Rolanda Barthesa v diele Mytológie. V kapitole o socialistickej mytológii hľadám konkrétne analógie s antickou a kresťanskou mytológiou. Definujem tu hlavné znaky mytológií, ako napríklad ich psychologický pôvod, mýtus prvotného chaosu, ikony a rituály, etiku a sociálnu stratifikáciu. Skúmaním týchto znakov nachádzam analógie so socialistickou percepciou a interpretáciou sveta. Tratia kapitola je venovaná analýze ?ideojazyka? a ?ideologiky?, termínov definovaných Mikhailom Epsteinom. Analyzujem tu špecifický slovník komunizmu a jeho sémantickú štruktúru. V poslednej kapitole analyzujem konkrétne dramatické diela na základe predchádzajúceho skúmania mýtu ako takého. Používam tu termíny Rolanda Barthesa ako naturalizácia či inflexia. Tieto termíny sú podľa Barthesa pre mýty typické a ja ich považujem za relevantné aj pre štúdium socialistického realizmu. Takto sa snažím charakterizovať zámer komunistickej garnitúry ?konštruovať ľudské duše?.
  • Obraz nepřítele v budovatelské dramatice
    Smetanová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-10
    Tato práce se zaměřuje na záporné postavy v žánru výrobního dramatu a dramatu z prostředí vesnice z let 1948?1953. Obsah i forma budovatelského dramatu byly svázány přísnými normami, které byly uměle vytvořeny, aby drama šířilo komunistickou ideologii a stalo se nástrojem převýchovy občanů ČSR. Témata budovatelského dramatu byla úzce svázána s politickými kampaněmi, což vedlo k jejich proměnám v čase. Je zajímavé sledovat tento vývoj, ve kterém se ve stejnou dobu objevovaly hry se stejnými tématy, stejnou intenzitou motivu třídního boje a pranýřující stejný typ nepřítele. Kromě rozdělení postav do tematicky podobných skupin, jejich popisu a příkladů z dramat, jsem značnou část této práce věnovala i historii a popisu dramatických žánrů té doby. Tento postup se ukázal jako nezbytný k vytvoření kontextu nutného k pochopení vývoje postav a zostřujícího se třídního boje. Tato bakalářská práce mapuje vývoj poměrně krátkého úseku budovatelské dramatiky, a to právě skrze záporné postavy. Je tak jakýmsi prvním krokem k podrobnějšímu zkoumání této poetiky. Budovatelské drama se stalo téměř zapomenutou formou. Je to pochopitelné, vzhledem ke své schematičnosti a tendenčnosti by dnes již nebylo možné ho inscenovat, snad jediné v rámci divadelního experimentu. Jako čtenář se znalostí historického vývoje a především s vědomím zločinů, kterých se komunistická strana dopustila a které ve zkoumaném období dosahovaly svého zrůdného vrcholu, jsem nebyla schopná udržet potřebnou míru distance, a pochybuji, že by toho byl schopen dnešní divák. Přesto shledávám zkoumání této doby a dramatiky podnětným, neboť pouze znalost historie může zabránit opakování stejných chyb v současnosti.