Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/175

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "FARKAČ, Hynek"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Dirigent - partner
    Mimrová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-05-28
    Spolupráce dirigenta se sólisty je podstatná a neodmyslitelná součást povolání dirigenta a to nejen v oblasti operního dirigování, ale také a především v oblasti dirigování symfonického orchestru. Druhému odvětví se věnuje tato práce se speciálním zaměřením na konkrétní rozbor díla z koncertu, kde autorka zúročila vlastní zkušenosti spočívající ve spolupráci se sólisty.
  • Dirigent očima orchestrálních hráčů
    Jelínková, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-11
    Cílem této práce je popsat představy orchestrálních hráčů o charakteristikách dirigenta, o komunikaci mezi hráči a dirigentem apod. Zvolenou metodou je dotazník, který sbírá odpovědi od 230 profesionálních hráčů z České republiky. Zpracování tohoto dotazníku tvoří klíčovou část práce. Součástí práce je také srovnání tohoto výzkumu s mým předešlým, který byl na obdobné téma, akorát mezi dirigenty. Teoretickým základem práce jsou pak různé učebnice dirigování a zahraniční publikace a články, které se tématikou práce s lidmi v orchestru zabývají. Ve třetí kapitole zodpovídám otázku, zda se dají tyto schopnosti zdokonalovat a případně jak. Dirigentovu úlohu můžeme rozdělit do tří hlavních pilířů: znalost hudby, sdělnost gesta a práce s lidmi (schopnost vést). Třetí pilíř – schopnost pracovat s kolektivem, umět přesvědčit a přirozeným způsobem inspirovat, bývá často podceňovaná, přesto je však v dirigentském povolání zcela zásadní. To, že dirigent musí umět dirigovat, nebo řekněme taktovat (což už je dnes skoro hanlivé označení), je naprosto bez debat. Jakou by ale měl být osobností? Jaká všechna kritéria by měl v očích hráčů splňovat? Jaké předsudky dirigenty provázejí? Jaká by měla být při zkoušení atmosféra? Tyto a mnohé další otázky jsou součástí mého průzkumu, který dává hráčům prostor otevřeně se k dirigentům vyjádřit. V této práci se tedy soustředím na komunikaci mezi dirigentem a hráči a pokouším se zjistit, co kdo od koho očekává, aby bylo možné dosáhnout lepšího porozumění, větší spokojenosti na obou stranách a tím pádem i lepšího výsledku.
  • Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88
    Šalšová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-05-28
    Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.
  • Jan Bubák: Bakalářský koncert
    Bubák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
  • Michal Hájek: Bakalářský koncert
    Hájek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11