Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/174

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "HLAVÁČ, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 27
  • Anglická tubová škola
    Ščurek, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06
    Bakalářská práce je zaměřena na anglickou tubovou školu. Obsah práce je rozdělen do čtyř velkých kapitol, jež jsou dále děleny do podkapitol, a doplněny poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola popisuje historii a vývoj tuby. Zaměřuje se na nástroje, které byly vytlačeny a nahrazeny tubou - serpent, ofikleida a ruský fagot. Druhá kapitola přibližuje významné skladatele anglické tubové školy 20. století Ralpha Vaughana Williamse a Edwarda Gregsona. Třetí kapitola popisuje nevýznamnější tubové koncerty výše uvedených autorů, a to tubový koncert Ralpha Vaughana Williamse, který složil roku 1954, a tubový koncert Edwarda Gregsona, který složil roku 1976. Tyto koncerty se považují za nejhranější a nejznámější na světě. Čtvrtá kapitola podává základní informace o významných interpretech anglické tubové škole John Fletcher, Patrick Harrild, James Gourlay a Philip Bramwell Catelinet.
  • Česká komorní hudba pro klarinet v netradičním obsazení po roce 1950
    Coganová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-14
    Tato práce přináší vhled do dějin české literatury pro klarinet druhé poloviny dvacátého století. Zabývá se komorní hudbou pro specifická nástrojová obsazení s využitím klarinetu. Práce je zaměřena na období let 1950–1999. Úvodní část přináší stručný přehled kulturního vývoje v Československu po druhé světové válce. V další kapitole se zaměřuje na zásadní komorní skladby Bohuslava Martinů a Karla Husy. V další části práce mapuje vývoj hudebního prostředí u nás v letech 1960–1970, zabývá se ansámbly, jež provozovaly tzv. Novou hudbu, a zmiňuje zásadní skladby tohoto období. Dále pojednává o období let 1970–1989 a zaměřuje se na hudbu elektroakustickou, hudbu tzv. Třetího proudu a skladby s bicími nástroji. Závěr práce je věnován porevolučnímu období a ansámblu MoEns.
  • Claude Debussy Premiere Rhapsodie
    Podsedníková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-03
    Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá osobností francouzského impresionistického skladatele Clauda Debussyho, jeho životem, kompozičním stylem a obsahuje stručný přehled jeho tvorby. Práce se dále podrobně zaměřuje na skladbu Première Rhapsodie, okolnosti jejího vzniku, vydání, provádění a význam pramenů. Obsahuje také formální, harmonický a interpretační rozbor. Smyslem práce je podat ucelený obraz tohoto zásadního klarinetového díla.
  • F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"
    Svitáková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
  • Fagotisté České filharmonie
    Hlavatý, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Cílem mé bakalářské práce je podat stručnou ranou historii České filharmonie v souvislosti s Národním divadlem v Praze a přehled fagotistů České filharmonie od jejího vzniku (jako datum vzniku je zde počítán 4. leden 1896) do současnosti. V další části uvedu přehled nejvýznamnějších osobností s uvedením jejich stručného životopisu a přehledem jejich nejdůležitějších nahraných skladeb, popřípadě dalších teoretických a praktických prací. Poslední částí je přehled všech sólových výstupů fagotistů s Českou filharmonií od roku 1930. Jako zdroje informací mi posloužily různé dostupné publikace o České Filharmonii, informace z archivů České filharmonie a Národního divadla v Praze, z hudebního slovníku a dále od současných hráčů České filharmonie.
  • Fagotoví pedagogové v osmnáctém a devatenáctém století
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    Tato práce se zabívá významnými fagotovými pedagogy 18. a 19. století, jejich životy a díly. Výběr osobností jsem do značné míry omezila a to podle následujících dvou kritérií. Prvním kritériem pro mne bylo území, na kterém tyto osobnosti působili. V této práci se zabívám územím Francie, Německa a Českých zemí. Přesněji řečeno ve Francii a Českých zemích se omezuji pouze na osobnosti Pařížské a Pražské konzervatoře. Druhým kritériem výběru bylo to, že každý z pedagogů, o kterém se zde zmiňuji, je autorem fagotové školy nebo jiné pedagogické literatury (až na několik vyjímek, u nichž jsou uvedeny důvody, proč byli zahrnuti do této práce). Velkou část tvoří také srovnání metodických pokynů jak hrát na fagot. A to tak, jak se objevují v nejstarších fagotových školách z osmnáctého a devatenáctého století.
  • Francis Poulenc - komorní tvorba pro fagot
    Skalický, Radovan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
    Francis Poulenc je znám především jako člen skladatelské skupiny, která vznikla v Paříži na počátku 20. století a která se nazývá ?Pařížská šestka?. Kromě Poulenca do ní patří ještě Darius Milhaud, Arthur Honegger, Georges Auric, Louis Durey a Germaine Tailleferrová a ačkoli je dohromady spojuje jen málo znaků, řadíme je zpravidla ke směru hudebního neoklasicismu. Inspirátorem skupiny byl Eric Satie a mluvčím pak Jean Cocteau, jehož manifest Kohout a harlekýn je vyjádřením východisek skupiny. Francis Poulenc se narodil 7. ledna 1899 v Paříži a prožil zde většinu svého života. Studoval soukromě u Ricarda Viñese (klavír) a Charlese Koechlina (kompozice). Zprvu byl známý především jako klavírista (v duu s barytonistou Piérrem Bernacem nebo se sopranistkou Denise Duval), posléze vešel ve známost i jako uznávaný skladatel. Zemřel na infarkt 30. ledna 1963. Poulencova tvorba obsahuje téměř všechny skladatelské žánry, nejvíce však napsal písní a skladeb pro klavír. Známé jsou jeho opery (např. Prsy Tirésiovy nebo Dialogy Karmelitek), dále koncerty (např. Koncert pro klavír a orchestr nebo Koncert Champêtre pro cembalo) a také tvorba duchovního zaměření (Litanies à la vierge noire nebo Stabat Mater). Mezi posluchači je však nejpopulárnější jeho tvorba komorní, především pro svou vyváženost a krásné melodie. Ve třech ze svých komorních skladeb použil Poulenc fagot: V Sonátě pro klarinet a fagot (1922), v Triu pro hoboj, fagot a klavír (1926) a v Sextetu pro flétnu, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a klavír (1939). Každá z těchto kompozic má svá specifika a fagot je v nich použit odlišným způsobem. Sonáta pro klarinet a fagot je postavena na sólovém hlasu klarinetu. Fagot jej pouze doprovází figuracemi a skoky v legatu. V Triu hraje hlavní roli klavír a dvojice hoboje a fagotu mu v hudebním dění sekunduje. Nejsou však sníženi na roli pouhých doprovázečů, Poulenc jim svěřuje také značnou část motivického materiálu. Sextet je pak vyváženým komorním dílem s rovnoměrným využitím všech nástrojů.
  • Hlavatý Petr: Bakalářský koncert
    Hlavatý, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-15
  • Horáková Lucie : Bakalářský koncert
    Horáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
  • J. A. Koželuh - Koncert pro fagot C dur
    Soukal, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-25
    Ve své bakalářské práci jsem se rozhodl zaměřit na Koncert C dur pro fagot J. A. Koželuha a na jeho osobnost. Značná čáct textu je věnována jeho životu a tvorbě. Poté následuje hudební a interpretační rozbor.
  • Jaroslav Konečný - kněz, hudebník, sběratel hudebních nástrojů - podrobný popis jeho sbírky
    Wendligová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
    Práce pojednává o katolickém knězi a hudebníku MgA. Jaroslavu Konečném. Jaroslav Konečný je příkladem člověka, který hudbu šíří stále kolem sebe, ikdyž se nevěnuje své původní profesi. V této práci rozebírám jeho složitou životní cestu ve třech hlavních bodech. Nejprve píši o životě hudebníka, poté o životě kněze a nakonec o propojení obou těchto "profesí". Část své práce věnuji popisu jeho sbírky hudebních nástrojů.
  • Jörg Widmann - Fantasie pro sólový klari net
    Kestřánková, Věra
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-05
    Tvorba Jörga Widmanna je sice známá po celém světě, ale v České republice se o tomto skladateli zatím příliš neví. Tato práce má za úkol tento fakt zlepšit a uvést tvorbu Jörga Widmanna do vědomí posluchačů i interpretů v České republice. Práce se zabývá především jeho skladbou Fantasie pro sólový klarinet, která je zde přiblížena ze dvou hlavních úhlů pohledu. Jedním z nich je formální a tektonický rozbor skladby a druhým návod k možné interpretaci a nácviku této skladby. Čtenář se v práci může dozvědět informace o skladatelském přístupu k této skladbě. Důležitou složkou práce je charakteristika efektů soudobé klarinetové hry. Dále se práce věnuje teorii interpretace soudobých skladeb a přístupu k jejich nastudování. Součástí práce je i seznam díla Jörga Widmanna.
  • Klarinet ve filmové hudbě
    Vohryzková, Zlata
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-14
    Tato bakalářská se zabývá využitím klarinetu ve filmové hudbě. První kapitola obsahuje informace o klarinetu v historickém kontextu filmové hudby od němého filmu, přes skladatele „Zlatého věku“ Hollywoodu až k Johnu Williamsovi. Druhá kapitola se zabývá funkcí klarinetu ve filmovém orchestru Johna Williamse a obsahuje instrumentální rozbor skladeb Across The Stars, Hymn To The Fallen a Viktor’s Tale. Dále obsahuje informace o použití Es klarinetu a basklarinetu ve filmovém orchestru Johna Williamse.
  • Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho t vorbě
    Steiner, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Tématem této bakalářské práce je Krzysztof Penderecki a klarinet v jeho tvorbě. Abych nastínila dění a prostředí, kterým byl skladatel ovlivněn, v úvodu práce se zabývám situací druhé světové války v Polsku, hudebními směry po skončení války a jejími následnými vlivy na polskou hudební scénu. Dále se věnuji životopisu skladatele a dirigenta Krzysztofa Pendereckého. V této práci se zaměřuji na autorovy skladby komponované pro klarinet. Vzhledem k nedostatku odborného materiálu k tomuto tématu, volím metodu zpracování skladeb formou rozborů, doplněné o informace z internetových portálů. V závěru práce představuji přední světové klarinetové interprety, kteří provedli premiéry nebo nahráli některé z autorových skladeb.
  • Lukáš Pavlíček: Bakalářský koncert
    Pavlíček, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Novotný Martin : Bakalářský koncert
    Novotný, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-05
  • Petra Žáková: Bakalářský koncert
    Žáková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Původní znění Mozartova klarinetového koncertu
    Liebigová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-04
    Bakalářská práce je zaměřená na Mozartův klarinetový koncert (K. 622) a s ním spojené události, jako vznik a první uvedení koncertu. Práce popisuje život prvního interpreta Antona Stadlera, jehož životopis jsem se snažila poskládat z útržkovitých zpráv z encyklopedií a publikací. K této kapitole jsem přidala text, který se týká také autora W. A. Mozarta a údajným Mozartovým přátelstvím s Antonem Stadlerem. Dále jsem se věnovala původnímu znění koncertu, který byl psán pro jiný, již nedochovaný nástroj. Dnešní interpretace koncertu se často liší, důvodem je vývoj nástroje s jiným rozsahem. Notovými ukázkami v kapitole o původním znění klarinetového koncertu jsem se snažila upřesnit místa, která by se dala hrát na původní nástroj. Hlavním zdrojem informací pro bakalářskou práci byly cizojazyčné texty v angličtině, němčině a některé české publikace. Mým cílem bylo shrnout starší informace a obohatit je o další novější postřehy, získané při studiu těchto publikací a nahrávek. Jednu kapitolu jsem věnovala významným českým i zahraničním klarinetistům, kteří se podíleli na interpretaci koncertu. V závěru práce jsem analyzovala dvě odlišné interpretace Mozartova klarinetového koncertu od Sharon Kam a Charlese Neidicha.
  • Richard Straus Koncert pro hoboj a malý orchestr AV 144
    Pavlíček, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Diplomová práce o hobojovém koncertu Richarda Strausse přináší nový pohled do historie jeho vzniku a zabývá se srovnáními pramenů a edice. V prvních dvou kapitolách je popsán umělecký vývoj skladatele, stručný životopis a práce dále zpracovává historii vzniku koncertu. Ta přináší ujasnění všeobecně rozšířené legendy, zahalené mnoha historkami a nepřesnostmi. V další kapitole je koncert analyzován z hlediska formálně-tématického rozboru a je doplněn krátkými notovými ukázkami. S tím souvisí i další kapitola, která je věnována porovnání originálního manuskriptu s tištěnou partiturou a ukázkou malých odchylek. V posledních třech kapitolách je téma zaměřeno hlavně na interpretaci, uvedenou krátkými životopisy tří interpretů, a detailní srovnání jejich nahrávek a pojetí koncertu. Po závěru následují přílohy, v nichž autor prezentuje všechny prameny a materiály, od časové tabulky srovnávající nahrávky, fotografie dokumentující historii vzniku koncertu, až po notový materiál.
  • Ščurek L. : Bakalářský koncert
    Ščurek, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-06