Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/20

Procházet

Procházet Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies podle oponent "BREGANT, Michal"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Či, bod rozhodnutí
    Pešek, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-14
    Sérií paradoxních úvah jsem nabyl přesvědčení o podobě instalace nesoucí jméno "Či". Rád bych instalací představil linearitu stroje jako zmenšený model představy o podobné linearitě lidské bytosti. V centrálním uspořádání místnosti se bude nacházet překladač ? na dvou počítačích běžící program. Sérií předprogramovaných operací bude v reálném čase stroj překládat nesrozumitelný obrazový vstup (předpřipravený šum) z jedné projekce do člověku čitelného obrazu - projekce druhé. Jedná se o strojový percepční model. Celý proces probíhá automaticky a předpovídatelně, k bodu "či" ? teoretickému narušení predikovatelnosti jevu, nebo-li rozhodnutí, tedy nikdy nedojde. Plně deterministická instalace se dotýká problematické otázky míry lidské svobody v procesu utváření svých rozhodnutí. Šum je zamýšlený jako ?objektivní? pohled na okolní prostředí, oproti tomu ?přeložený? již čitelný obraz je představa, jakou naše mysl o světě generuje. Čtvrtým rokem se intenzivně věnuji programování strojů. Ty mě do jisté míry naučily přemýšlet způsobem, který byl zapotřebí k jejich zkonstruování. Svět takového myšlení je funkční ve své omezené vnitřní ?kleci?. Jeho nespornou výhodou je, že vše, co se v něm odehrává, je vysvětlitelné. Každý jev má svojí příčinu a následek, přesně tak, jak si to logická mysl žádá. Počítač se stal doposud nejdokonalejším modelem představy o uspořádání. Ty samé výhody jsou však zároveň i jeho největším omezením. Stroj, navržený k mechanickému naplňování programu, je z tvůrčího pohledu velmi limitovaným systémem. V nedávné době jsem se začal zabývat právě limitacemi stroje. Z ryze technického pohledu mě zaujala řešení pro simulaci procesu strojové schopnosti učit se. V minulosti, již ve čtyřicátých letech minulého století, vznikl obor nazvaný kybernetika. Za jeho duchovního otce je považován Norbert Weiner, ale také Alan Turning, který jako první definoval podmínky uvažujícího stroje. Warren Sturgis McCulloch, v roce 1943 formuloval teorii strojového modelu lidské percepce a potažmo mysli, systém nazval ?Nervous net?. Jednalo se o koncept hledání analogie mezi biologickým modelem nervové tkáně použité ve strojovém výpočtu. Na něj postupně navázala řada dalších teorií a modelů, například Gorgona Paska, Herberta Maturany, Francisco Varela a dalších. Zajímavou otázkou je, zda-li klasické pojetí kybernetiky nehledá od počátku na špatném místě. Mám na mysli otázku, jestli ona volba - ryzí doména svobodné vůle a součást definice lidské bytosti není již od počátku chybným východiskem. Instalace si pohrává s myšlenkou světa bez přítomnosti svobodné vůle; světa, kde moment rozhodnutí je jen iluzorní vyústění postupných jevů na sobě přímo závislých. Má instalace rozhodně nenabízí odpovědi na takto kladené otázky. Jedná se v podstatě o symbolickou hříčku. Jsem ale přesvědčen, že svoboda lidského rozhodování bude postupem času stále aktuálnějším předmětem diskuse v postupně se technologizující společnosti. Kryštof Pešek vizuální instalace Či : bod rozhodnutí model analogie mezi myšlením člověka a strojekoncept praktické bakalářské prácevedoucí práce: Miloš VojtěchovskýKryštof Pešek, CAS 2009 vizuální instalace Či : bod rozhodnutí návrh instalace: zdrojová projekce(šum) kamera snímajícíprvní projekcipřekladač, sada strojůpočítačůdvě obrazovky sživým průběhemprocesu překladuprojektor 1projektor 2výsledná projekcepřeložený obraz místa k sezení vizuální instalace Či : bod rozhodnutí návrh instalace hala IIM:
  • Eschatologie filmového pásu
    Týmal, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-11
    Filmový průmysl prochází několik posledních let technologickou proměnou, která činí z klasického filmového pásu vysloužilé médium. Diplomová práce Eschatologie filmového pásu se snaží definovat základní rozdíly mezi fotochemickou a elektronickou tradicí pohyblivého obrazu a celou transformaci trhu kriticky zhodnotit. Poukazuje na řadu paradoxních situací, jež jsou způsobeny tlakem na urychlené zavedení digitálních technologií a klasický film obhajuje jako svébytný tvůrčí nástroj, který má nyní šanci etablablovat se v uměleckém prostředí. Ve svých úvahách autor popisuje možnosti nového uplatnění filmového pásu a předstsvuje výzkumný projekt Kinoaparát.cz, zaměřený na osvětu v oblastiumění, techniky a technologie klasického filmu.