Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/3

Procházet

Procházet Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre podle oponent "KORČÁK, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 25
  • Adaptace nedramatické látky a nepravidelná dramaturgie
    Nováková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-22
    Diplomová práce se zabývá rozdílem mezi pravidelnou a nepravidelnou dramaturgií. Vymezuje pojem scénář a popisuje možné metody tvorby scénáře, ke kterým autorka uvádí příklady z vlastní praxe a z historie a současnosti českého profesionálního i amatérského divadla. Ve druhé části textu autorka analyzuje inscenace Deník 1959 ? 1974 a Golem, Štvanice, vycházející z nedramatické látky, na kterých spolupracovala jako autorka scénáře a dramaturgyně. Popisuje vlastní postupy při adaptaci deníkové a románové předlohy a vysvětluje úlohu dramaturga na dvou výrazně rozdílných inscenacích.
  • Artikulace tématu jevištními prostředky
    Štefaňák, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-06
    Práce se zabývá vznikem profese divadelního režiséra a jeho úkoly v současném divadle. Pojmenovává důležitost dramatické situace, kterou se snaží režisér zachytit na jevišti. Po-stupně rozebírá všechny jevištní prostředky, se kterými může režisér pracovat. Na příkla-dech z vlastní praxe představuje jednotlivé aspekty režijní koncepce jako předpokladu vzniku inscenace. Zabývá se výběrem textu, prací s textem, režijní adaptací a dramatizací. Pojmenovává vztah režiséra ke scénografii, potažmo scénografovi. Popisuje, jakým způ-sobem se v inscenaci užívá hudba. V neposlední řadě práce analyzuje zkoušení, zabývá se obsazením rolí, prací s hercem i konkrétními mizanscénami.
  • Dokument jako literární předloha i jevištní tvar
    Hýča, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Text hodnotí rok a půl školní práce v rámci výuky dramaturgie a režie, jejímž předmětem bylo zpracovávání rozhovorů s bezdomovci. Text chronologicky zachycuje vývoj úkolu a vztahu k práci. Tato práce se v prvním roce odherávala formou dramaturgických cvičení s cílem naučit se zacházet s textem. Ve druhém ročníku práce pokračovala v součinnosti s hereckým ročníkem v hodinách scénické tvorby. Završením této spolupráce byly klauzurní práce. Autor kriticky hodnotí dílčí výsledky práce a na konkrétních příkladech se snaží pojemnovat získané zkušenosti. Činnost zasazuje do kontextu souvisejících děl. Konečně se krátce se zamýšlí nad specifičností divadelní dokumentární tvorby.
  • Dynamika scénického řešení a dynamika diváckého zážitku
    Pácl, Štěpán
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-21
    Tato práce na základě praktické divadelní zkušenosti se pokouší pojmenovat specifika a zákonitosti takového scénického řešení, které v sobě ukrývá dynamické možnosti, které vybízejí herce (performera) k dynamickému a fyzickému jednání a prostorovému rozehrávání dramatické situace. Současně práce zkoumá, jak takové řešení působí na diváka, jak apeluje na jeho "vnitřně-hmatové vnímání" a jak se podílí na vytváření diváckého zážitku z představení.
  • Herec a postava-pokus o ztotožnění ( Aljoša, Bratři Karamazovi )
    Příkazký, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-23
    V této práci popisuji svou nesnadnou hereckou cestu při hledání postavy Aljoši Karamazova během zkoušení inscenace Bratři (Karamazovi) divadla DISK v sezóně 2007/2008. Snažím se o objektivní pohled na zkoušení během studia na DAMU s odstupem dvou let praxe v oboru. Poukazuji na vlastní chyby během práce a zároveň vyzdvihuji momenty ze kterých jsem se poučil a byly mi přínosem do života herce.
  • Herecké téma ve vztahu k postavám u Dostojevského
    Keita, Aminata
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Tato práce se zabývá vztahem vnitřního tématu herce a vnitřního tématu postavy a zachycením vzniku takových podmínek tvůrčí práce, které vytvářejí prostor k scénickému a hereckému tvarování vedoucímu k objevení či rozvíjení vnitřního tématu herců a k nalezení tematicky adekvátního scénického řešení na základě mé práce na bakalářské inscenaci Bratři Karamazovi (2018).
  • Herectví: Diagnóza ?
    Nechvátal, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-16
    Tato práce je shrnutím zkušeností nabytých v době studia. Srovnává poměry studentského, nezávislého a profesionálního divadelního provozu. Termín diagnóza slouží jako možná metafora v přístupu k uvažování o herecké profesy i k samotné herecké praxi. Práce pojednává o různých druzích pracovního stresu. Snaží se analyzovat a popsat jejich původ. Klade otázky: Může být herecká profese považována za povolání pro choromyslné? Do jaké míry je tato profese choroboplodná? Hledá odpověďi na otázky týkající se fenoménů vžívání se, prožívání role, ztělesnění a přetělesnění. Vychází přitom ze srovnání zkušeností ze zkoušení zcela rozličných žánrů ve zcela rozličných prostorách a druzích provozu.
  • INSCENACE JAKO REALIZACE REŽIJNĚ DRAMATURGICKÉ KONCEPCE
    Zembok, Ewa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-17
    V práci ?Inscenace jako realizace režijně-dramaturgické koncepce? Ewa Zembok popisuje realizaci Baala od Bertolda Brechta. V první kapitole je rozvedeno podrobněji hledání textu, kde hlavním kritériem byla osobní zaujatost inscenátorů, výběr právě Brechtova Baala a jeho ideální verze. Ve druhé části Zembok řeší svou, potažmo režijně-dramaturgickou, interpretaci Baala, ale na základě předcházející úvahy o podstatě ?interpretace? a ?motivu? a následně pak její aplikaci na daný text. Dále hledání ideálního prostoru, scénografie, hudby, práce s jazykem a dalších iscenačních složek. Ověřování přípravné fáze v praxi rozebírá Zembok ve třetí kapitole své práce. Reflexi na jednotlivé fáze práce na školní inscenaci po jejím uvedení na jeviště popisuje kapitola poslední.
  • Intimní prostor dramatické tvorby Augusta Strindberga
    Volánková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce si klade za cíl reflektovat intimitu v díle švédského autora Augusta Strindberga, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Autorka se v ní snaží pojmenovat principy intimity skrze otevřenou výpověď autora, uzavřený prostor a subjektivní autorskou perspektivu při tvorbě postav. Pozornost je věnovaná především roku 1907, kdy Strindberg založil vlastní Intimní divadlo pro něhož napsal cyklus komorních her. Práce se nezabývá životem a komplexním dílem Strindberga, ale pokouší se na výseku jeho tvůrčího období dojít k tomu, co zapříčinilo jeho intimní tvorbu a poukázat na to, jak se jeho osobnost odrazila v jeho díle a definovala jeho poetiku.
  • MANIPULACE A DÍLČÍ PERSPEKTIVY
    Šiktanc, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Bakalářská práce Manipulace a dílčí perspektivy se zabývá reflexí úkolů realizovaných v předmětu Scénická tvorba během třetího až šestého semestru studia režie-dramaturgie činoherního divadla. Zvláštní důraz je přitom kladen na inscenační proces u hry Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis, který se pokouším popsat od výběru textu, přes jeho analýzu, až po samotné zkoušení. V jeho rámci rozvíjím mimo to tři aspekty naznačené už v úvodní kapitole, která se věnuje předcházejícím úkolům, a sice jazyk, způsob chování a prostor.Pokouším se také popsat, jak výrazný vliv má pro mě jazyk na další zmíněné aspekty ? přibližuje je, oddaluje, rozkrývá -, ale nikdy nezůstává bez významu.
  • Národní třída Jaroslava Rudiše jako vypravěčská inscenace
    Gaydečka, Eliáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Ústřední problematika, kterou bakalářská práce zkoumá, je téma procesu dramatizace specifického textového materiálu a následné zkoušení inscenace dramatizace, jejíž děj je zpracován formou vyprávění herci divákům. Práce vychází z této inscenace autorovy vlastní dramatizace románu Národní třída Jaroslava Rudiše, jejíž premiéra proběhla 10. června 2024. Představuje Jaroslava Rudiše jako aktuálně prominentního spisovatele a dramatika a na konkrétním případě jeho románu Národní třída rozebírá specificky zvolenou formu vyprávění děje se zaměřením na aktivizaci čtenářské představivosti při četbě příběhu vyprávěného v du-formě. Následně se věnuje tématu divadelní formy vyprávění s využitím zkušeností z procesu dramatizaci specifického literárního textu pro konkrétní inscenační potřeby. V tomto kontextu se věnuje rozdílu mezi vyprávěním a předváděním na jevišti a možnému způsobu propojení těchto dvou principů. Závěrem obsahuje několik poznatků ze zkoušení specifického postdramatického textu a vlastní autorovu reflexi procesu zkoušení.
  • Netrpělivost srdce: od románu k inscenaci
    Hliněnská, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-14
    Diplomová práce se podrobně věnuje reflexi procesu vzniku inscenace Netrpělivost srdce podle stejnojmenného románu Stefana Zweiga. Autorka práce je zároveň autorkou dramatizace a režisérkou inscenace, proto se reflexe může věnovat procesu transformace literatury v divadlo komplexně a do hloubky. Rozebrán bude dramatický potenciál románu. Dramatizace a následná realizace jsou nahlédnuty jako specifické formy překladu z jedné znakové soustavy do druhé. Podkapitoly se budou věnovat jednotlivým částem procesu, jakými jsou interpretace, scénografie, kostým nebo postavy. Zahrnuta bude také reflexe repríz inscenace, které nejlépe vypovídají o tom, nakolik se zvolené téma podařilo prostřednictvím dramatizace a výsledné inscenace artikulovat.
  • Od slova k obrazu: problematika jazyka ve hře, která jazyk tematizuje
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Následující bakalářská práce se zabývá primárně tvorbou inscenace hry Davida Harrowera Nože ve slepicích, tedy hry, v níž se jazyk stává aktivním činitelem, který do značné míry kontroluje a ovlivňuje mysl a skutky protagonistů. Po krátkém nastínění strukturalistických reflexí propojení mezi textem a jeho jevištním zpracováním se práce věnuje Julii Kristevě a přes její pojem intertextualita se dostává k jejímu členění textu na geno-text a feno-text. Tyto pojmy jsou v práci zkoumány a aplikovány na text Nožů ve slepicích. V praktičtější části textu se nachází dramaturgická analýza hry, která zkoumá funkci jazyka v ní (s přihlédnutím k lingvistickému paradigmatu), funkci archetypů a přítomnost skotského dědictví v textu. Následuje letmý vhled do problematiky překladu textu tak náročného a úsporného jako Nože ve slepicích, analýza klíčových symbolů a jejich reprezentace v inscenaci a celková scénografická koncepce. Poslední část je pak věnovaná procesu zkoušení a finálnímu tvaru inscenace, včetně volby hudby.
  • Praktická dramaturgie velkého činoherního domu
    Rubenová, Sylvie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-22
    Cílem diplomové práce Praktická dramaturgie velkého činoherního domu (Je možné v Národním divadle vytvářet vědomou uměleckou koncepci?) je pokusit se reflektovat praktické zkušenosti získané během první sezóny na pozici dramaturga činohry Národního divadla moravskoslezského a na jejich základě pojmenovat specifika a problematiku dramaturgie velkého činoherního domu v regionálním městě. NDM je čtyřsouborové divadlo provozující dvě velké scény (Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo Antonína Dvořáka) a malou scénu (zkušebna v Divadle Antonína Dvořáka), na nichž všech působí soubor činohry. Nejde tedy o klasický jednosouborový činoherní dům jako takový (jako např. Divadlo Na Vinohradech), ale podstatné je, že v ostravském divadelním kontextu plní právě tuto funkci. Velkou roli ve fungování činohry NDM samozřejmě hrají dva “systémy”, jichž je součástí: tzn. Národní divadlo moravskoslezské (tedy i ostatní soubory a jeho celková profilace) a ostravská divadelní scéna, proto považuji za nutné zpočátku nastínit širší kontext, jenž činohru NDM jako jeho podmnožinu z velké míry ovlivňuje. Součástí této práce je i snaha o pojmenování úlohy kmenového dramaturga v tomto typu divadla, jakými prostředky se může (a musí) podílet na směřování a formování souboru, s krátkodobým i dlouhodobým výhledem, vycházející samozřejmě z konkrétní zkušenosti v tomto konkrétním divadle. Cílem není věnovat se minulosti činohry NDM, tedy analýze historických tendencí tohoto souboru, ale její současné situaci, tzn. přítomnosti a možné budoucnosti. Na základě rozboru aktuálního repertoáru a nadcházejících dramaturgických plánů se budu věnovat možnostem a omezením nejen této činohry, ale velké činohry vůbec.
  • Režisér a inscenace tzv. nepravidelného textu
    Páleníková, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-16
    Ve své diplomové práci se zabývám pojmy nepravidelné dramaturgie a nepravidelného textu. Zamýšlím se nad původem těchto pojmů, nad úlohou nepravidelné dramaturgie v minulosti a nad motivací vzniku nepravidelných inscenací v současnosti. Na základě analýzy vlastních zkušeností (asistování při inscenaci nové dramatizace Dostojevského Idiota v Dejvickém divadle a vlastní režijní práce na dvou žánrově i stylově velmi odlišných inscenacích nepravidelných textů ? projektu Pannenky a absolventské inscenace Svět kolem ní) se pokouším zařadit nedávný boom nepravidelných inscenací do širšího divadelního a uměleckého kontextu. Zjišťuji, že fenomén postmoderního divadla a jeho estetika se dnes už určitým způsobem vyčerpaly. Jako reakce na postmoderní nejasnost a mnohoznačnost se u diváků i u divadelníků znovu objevuje touha po srozumitelnosti. Režiséři i dramaturgové (ať už pravidelných nebo nepravidelných inscenací) se proto vracejí k jedné ze základních dramaturgických kategorií, kterou je právě příběh. Bez srozumitelně vyprávěného příběhu se totiž téma samotné často míjí účinku.
  • Rozdílné zdroje herecké inspirace
    Krmíčková, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-26
    Ve své práci se snažím nahlédnout na inspirační zdroje, se kterými jsem se potkala, či mohla potkat, v absolventských inscenacích ve školním divadle Disk. V úvodu uvádím důvod výběru svého tématu a poukazuji na propojenost života v divadle a života jako takového. Dále je práce rozdělena podle jednotlivých absolventských inscenací. V každé kapitole se věnuji několika inspiračním zdrojům, které pro mě byly v dané inscenaci klíčové. K problematice většiny inspiračních zdrojů využívám citací literatury, jež mi pomohla v uvažování nad danými skutečnostmi. V první kapitole jsou pojmenovány inspirace, které organicky vzešly ze zkoušení. V druhé kapitole se snažím pojmenovat inspirační zdroje, které s tímto zkoušením byly či mohly být spojeny. V kapitole třetí obracím pozornost na skutečnosti, které mi kladly odpor, a hledám v nich možný zdroj inspirace. V podkapitole nazvané Inspirace alternací zmiňuji také zkušenost s alternací v absolventském představení vyššího ročníku. Na konci své práce se ohlížím za všemi zkušenostmi a uzavírám téma inspirace.
  • Sociopolitické přesahy dramatického textu a možnosti jejich aktualizace v inscenaci
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-19
    Následující diplomová práce se zabývá problematikou aktualizace společenskopolitických souřadnic dramatického textu a jejich následným využitím v inscenačním procesu. Ve své teoretické části vychází z pojetí interpretace jako konkretizace „míst nedourčenosti“ a to zejména na základě tezí Romana Ingardena, Felixe Vodičky a Wolfganga Isera. Dále pak pracuje s aktualizací textu jako s rekontextualizací, kde se opírá o Jacquese Derridu a jeho pojem dekonstrukce. V praktické části se pak zabývá režijně-dramaturgickou koncepcí, tvorbou inscenačního textu a samotnou absolventskou inscenací hry Pan Biedermann a žháři Maxe Frische v divadle DISK.
  • Spolupráce herce a režiséra při tvorbě herecké postavy
    Šanda, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Ve své diplomové práci se chci zabývat vztahem mezi dvěma nejpodstatnějšími profesemi při tvorbě inscenace, totiž režisérem jakožto hlavním ideovým, myšlenkovým a žánrovým tvůrcem a hercem, coby zásadním nositelem idejí, myšlenek a žánru inscenace. Chci se pokusit názorně demonstrovat obtížnosti a úskalí, či naopak inspirační zdroje, se kterými se herec při tvorbě role ve vztahu s režisérem potýká. Základními zdroji je pak má osobní zkušenost s režiséry, jejichž přístup ve vztahu k herci je zásadně odlišný. Tím prvním je režisér a dramatik Činoherního klubu Ladislav Smoček do protikladu pak chci postavit princip spolupráce s režisérem Pavlem Khekem. V první části své práce chci stručně nahlédnout do historie režie a pokusit se pojmenovat základní vývoj vztahu režisér a herec. Mým cílem není však vyčerpávající přehled dějin režie, chci především poukázat na různé přístupy a proměny vztahu herec ? režisér.
  • Svoboda a odpovědnost při vytváření herecké postavy
    Švarc, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-14
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou herecké svobody a odpovědnosti a sestává z chronologicky seřazených zkušeností ze školní a profesionální praxe. Doplněna je o možnosti kultivace herecké svobody a zároveň se zaobírá chybami, které k ní naopak nesměřují. Dále jsou rozvedeny řemeslné zákonitosti nezbytné pro výstavbu a fungování komedie. Autor prokládá praktické zkušenosti úvahami o výhodách i úskalích reprízování a srovnává je s odbornou literaturou. Také je popsán podtext a dispozice nezbytné pro hlubší porozumění psychologie postavy. Podrobeny rozboru jsou jednání postav a vědomá volba výrazových prostředků. V závěru je autorův pohled na téma herecké estetiky a sebepozorování porovnán s pohledem uznávané herecké osobnosti. Předmětem práce je rovněž snaha o sebereflexi.
  • Tělo jako zdroj a nositel informace a emoce
    Vacke, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-24
    Ve své diplomové práci se podrobněji zabývám řečí těla herce a píši o svých dosavadních zkušenostech z praxe. Tyto zkušenosti vychází z velké části z herecké průpravy, kterou jsem absolvoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění. V první části rozebírám tělesné projevy v počátcích divadla. Dále se zaměřuji na rozbor pojmů nonverbální komunikace a jejich užívání na jevišti. Konfrontuji mezi sebou různé typy divadelních prostor a analyzuji jejich vliv na výsledné rozdíly v herecko-fyzickém projevu. Cílem této diplomové práce je objasnit, jakým způsobem lze v procesu zkoušení s tělem pracovat a co vše jej ovlivňuje. Přínosem tohoto přístupu je následná sebereflexe, která mě donutila hlouběji rozpracovat základní techniky fyzického jednání. Jednání, které vede k emocím a přenosu informací.