Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/3

Procházet

Procházet Katedra činoherního divadla / Department of Dramatic Theatre podle oponent "KORČÁK, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 26
  • Adaptace nedramatické látky a nepravidelná dramaturgie
    Nováková, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-22
    Diplomová práce se zabývá rozdílem mezi pravidelnou a nepravidelnou dramaturgií. Vymezuje pojem scénář a popisuje možné metody tvorby scénáře, ke kterým autorka uvádí příklady z vlastní praxe a z historie a současnosti českého profesionálního i amatérského divadla. Ve druhé části textu autorka analyzuje inscenace Deník 1959 ? 1974 a Golem, Štvanice, vycházející z nedramatické látky, na kterých spolupracovala jako autorka scénáře a dramaturgyně. Popisuje vlastní postupy při adaptaci deníkové a románové předlohy a vysvětluje úlohu dramaturga na dvou výrazně rozdílných inscenacích.
  • Artikulace tématu jevištními prostředky
    Štefaňák, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-06
    Práce se zabývá vznikem profese divadelního režiséra a jeho úkoly v současném divadle. Pojmenovává důležitost dramatické situace, kterou se snaží režisér zachytit na jevišti. Po-stupně rozebírá všechny jevištní prostředky, se kterými může režisér pracovat. Na příkla-dech z vlastní praxe představuje jednotlivé aspekty režijní koncepce jako předpokladu vzniku inscenace. Zabývá se výběrem textu, prací s textem, režijní adaptací a dramatizací. Pojmenovává vztah režiséra ke scénografii, potažmo scénografovi. Popisuje, jakým způ-sobem se v inscenaci užívá hudba. V neposlední řadě práce analyzuje zkoušení, zabývá se obsazením rolí, prací s hercem i konkrétními mizanscénami.
  • Dokument jako literární předloha i jevištní tvar
    Hýča, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Text hodnotí rok a půl školní práce v rámci výuky dramaturgie a režie, jejímž předmětem bylo zpracovávání rozhovorů s bezdomovci. Text chronologicky zachycuje vývoj úkolu a vztahu k práci. Tato práce se v prvním roce odherávala formou dramaturgických cvičení s cílem naučit se zacházet s textem. Ve druhém ročníku práce pokračovala v součinnosti s hereckým ročníkem v hodinách scénické tvorby. Završením této spolupráce byly klauzurní práce. Autor kriticky hodnotí dílčí výsledky práce a na konkrétních příkladech se snaží pojemnovat získané zkušenosti. Činnost zasazuje do kontextu souvisejících děl. Konečně se krátce se zamýšlí nad specifičností divadelní dokumentární tvorby.
  • Dynamika scénického řešení a dynamika diváckého zážitku
    Pácl, Štěpán
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-21
    Tato práce na základě praktické divadelní zkušenosti se pokouší pojmenovat specifika a zákonitosti takového scénického řešení, které v sobě ukrývá dynamické možnosti, které vybízejí herce (performera) k dynamickému a fyzickému jednání a prostorovému rozehrávání dramatické situace. Současně práce zkoumá, jak takové řešení působí na diváka, jak apeluje na jeho "vnitřně-hmatové vnímání" a jak se podílí na vytváření diváckého zážitku z představení.
  • Herec a postava-pokus o ztotožnění ( Aljoša, Bratři Karamazovi )
    Příkazký, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-23
    V této práci popisuji svou nesnadnou hereckou cestu při hledání postavy Aljoši Karamazova během zkoušení inscenace Bratři (Karamazovi) divadla DISK v sezóně 2007/2008. Snažím se o objektivní pohled na zkoušení během studia na DAMU s odstupem dvou let praxe v oboru. Poukazuji na vlastní chyby během práce a zároveň vyzdvihuji momenty ze kterých jsem se poučil a byly mi přínosem do života herce.
  • Herecké téma ve vztahu k postavám u Dostojevského
    Keita, Aminata
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Tato práce se zabývá vztahem vnitřního tématu herce a vnitřního tématu postavy a zachycením vzniku takových podmínek tvůrčí práce, které vytvářejí prostor k scénickému a hereckému tvarování vedoucímu k objevení či rozvíjení vnitřního tématu herců a k nalezení tematicky adekvátního scénického řešení na základě mé práce na bakalářské inscenaci Bratři Karamazovi (2018).
  • Herectví: Diagnóza ?
    Nechvátal, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-16
    Tato práce je shrnutím zkušeností nabytých v době studia. Srovnává poměry studentského, nezávislého a profesionálního divadelního provozu. Termín diagnóza slouží jako možná metafora v přístupu k uvažování o herecké profesy i k samotné herecké praxi. Práce pojednává o různých druzích pracovního stresu. Snaží se analyzovat a popsat jejich původ. Klade otázky: Může být herecká profese považována za povolání pro choromyslné? Do jaké míry je tato profese choroboplodná? Hledá odpověďi na otázky týkající se fenoménů vžívání se, prožívání role, ztělesnění a přetělesnění. Vychází přitom ze srovnání zkušeností ze zkoušení zcela rozličných žánrů ve zcela rozličných prostorách a druzích provozu.
  • INSCENACE JAKO REALIZACE REŽIJNĚ DRAMATURGICKÉ KONCEPCE
    Zembok, Ewa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-17
    V práci ?Inscenace jako realizace režijně-dramaturgické koncepce? Ewa Zembok popisuje realizaci Baala od Bertolda Brechta. V první kapitole je rozvedeno podrobněji hledání textu, kde hlavním kritériem byla osobní zaujatost inscenátorů, výběr právě Brechtova Baala a jeho ideální verze. Ve druhé části Zembok řeší svou, potažmo režijně-dramaturgickou, interpretaci Baala, ale na základě předcházející úvahy o podstatě ?interpretace? a ?motivu? a následně pak její aplikaci na daný text. Dále hledání ideálního prostoru, scénografie, hudby, práce s jazykem a dalších iscenačních složek. Ověřování přípravné fáze v praxi rozebírá Zembok ve třetí kapitole své práce. Reflexi na jednotlivé fáze práce na školní inscenaci po jejím uvedení na jeviště popisuje kapitola poslední.
  • Intimní prostor dramatické tvorby Augusta Strindberga
    Volánková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce si klade za cíl reflektovat intimitu v díle švédského autora Augusta Strindberga, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Autorka se v ní snaží pojmenovat principy intimity skrze otevřenou výpověď autora, uzavřený prostor a subjektivní autorskou perspektivu při tvorbě postav. Pozornost je věnovaná především roku 1907, kdy Strindberg založil vlastní Intimní divadlo pro něhož napsal cyklus komorních her. Práce se nezabývá životem a komplexním dílem Strindberga, ale pokouší se na výseku jeho tvůrčího období dojít k tomu, co zapříčinilo jeho intimní tvorbu a poukázat na to, jak se jeho osobnost odrazila v jeho díle a definovala jeho poetiku.
  • MANIPULACE A DÍLČÍ PERSPEKTIVY
    Šiktanc, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Bakalářská práce Manipulace a dílčí perspektivy se zabývá reflexí úkolů realizovaných v předmětu Scénická tvorba během třetího až šestého semestru studia režie-dramaturgie činoherního divadla. Zvláštní důraz je přitom kladen na inscenační proces u hry Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis, který se pokouším popsat od výběru textu, přes jeho analýzu, až po samotné zkoušení. V jeho rámci rozvíjím mimo to tři aspekty naznačené už v úvodní kapitole, která se věnuje předcházejícím úkolům, a sice jazyk, způsob chování a prostor.Pokouším se také popsat, jak výrazný vliv má pro mě jazyk na další zmíněné aspekty ? přibližuje je, oddaluje, rozkrývá -, ale nikdy nezůstává bez významu.
  • Národní třída Jaroslava Rudiše jako vypravěčská inscenace
    Gaydečka, Eliáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Ústřední problematika, kterou bakalářská práce zkoumá, je téma procesu dramatizace specifického textového materiálu a následné zkoušení inscenace dramatizace, jejíž děj je zpracován formou vyprávění herci divákům. Práce vychází z této inscenace autorovy vlastní dramatizace románu Národní třída Jaroslava Rudiše, jejíž premiéra proběhla 10. června 2024. Představuje Jaroslava Rudiše jako aktuálně prominentního spisovatele a dramatika a na konkrétním případě jeho románu Národní třída rozebírá specificky zvolenou formu vyprávění děje se zaměřením na aktivizaci čtenářské představivosti při četbě příběhu vyprávěného v du-formě. Následně se věnuje tématu divadelní formy vyprávění s využitím zkušeností z procesu dramatizaci specifického literárního textu pro konkrétní inscenační potřeby. V tomto kontextu se věnuje rozdílu mezi vyprávěním a předváděním na jevišti a možnému způsobu propojení těchto dvou principů. Závěrem obsahuje několik poznatků ze zkoušení specifického postdramatického textu a vlastní autorovu reflexi procesu zkoušení.
  • Netrpělivost srdce: od románu k inscenaci
    Hliněnská, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-14
    Diplomová práce se podrobně věnuje reflexi procesu vzniku inscenace Netrpělivost srdce podle stejnojmenného románu Stefana Zweiga. Autorka práce je zároveň autorkou dramatizace a režisérkou inscenace, proto se reflexe může věnovat procesu transformace literatury v divadlo komplexně a do hloubky. Rozebrán bude dramatický potenciál románu. Dramatizace a následná realizace jsou nahlédnuty jako specifické formy překladu z jedné znakové soustavy do druhé. Podkapitoly se budou věnovat jednotlivým částem procesu, jakými jsou interpretace, scénografie, kostým nebo postavy. Zahrnuta bude také reflexe repríz inscenace, které nejlépe vypovídají o tom, nakolik se zvolené téma podařilo prostřednictvím dramatizace a výsledné inscenace artikulovat.
  • Obraz a slovo jako komplementární režijní prostředky
    Štefančík, Róbert
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-18
    Diplomová práce si klade za cíl vymezit psychoanalitickým a antropologickým prizmatem funkci obrazu a slova v procesech divadelního aktu západního typu, obzvláště z perspektivy divácké percepce. Následně specifikuje výhody a výzvy, které z vyvozených závěrů plynou pro řemeslnou i koncepční režijní práci, a to hlavně ve fázi profesních záčátků a vysokoškolského studia. Výzkum je rozdělen do tří základních rovin, které jsou formulované ve třech rovnocenných kapitolách: 1. Fundamentálním rámcem je široké pojednání všeobecného významu obrazu a jazyka v kontextu lidské existence a jeho otisku v ontologické povaze společenského fenoménu umění. 2. Klíčovým přemostěním k oblasti specializovaného studia divadelních fakult je aplikace získaných poznatků na dějiny vývoje divadelní tvorby, které přirozeně ústí ke vzniku režie jako svébytné divadelní profese. 3. Bádání je zastřešeno reflexí autorova studia režie/dramaturgie, kde analyzuje vlastní režijní pokusy a demonstruje praktický dopad předešlých teoreticko-historických souvislostí.
  • Od slova k obrazu: problematika jazyka ve hře, která jazyk tematizuje
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Následující bakalářská práce se zabývá primárně tvorbou inscenace hry Davida Harrowera Nože ve slepicích, tedy hry, v níž se jazyk stává aktivním činitelem, který do značné míry kontroluje a ovlivňuje mysl a skutky protagonistů. Po krátkém nastínění strukturalistických reflexí propojení mezi textem a jeho jevištním zpracováním se práce věnuje Julii Kristevě a přes její pojem intertextualita se dostává k jejímu členění textu na geno-text a feno-text. Tyto pojmy jsou v práci zkoumány a aplikovány na text Nožů ve slepicích. V praktičtější části textu se nachází dramaturgická analýza hry, která zkoumá funkci jazyka v ní (s přihlédnutím k lingvistickému paradigmatu), funkci archetypů a přítomnost skotského dědictví v textu. Následuje letmý vhled do problematiky překladu textu tak náročného a úsporného jako Nože ve slepicích, analýza klíčových symbolů a jejich reprezentace v inscenaci a celková scénografická koncepce. Poslední část je pak věnovaná procesu zkoušení a finálnímu tvaru inscenace, včetně volby hudby.
  • Praktická dramaturgie velkého činoherního domu
    Rubenová, Sylvie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-22
    Cílem diplomové práce Praktická dramaturgie velkého činoherního domu (Je možné v Národním divadle vytvářet vědomou uměleckou koncepci?) je pokusit se reflektovat praktické zkušenosti získané během první sezóny na pozici dramaturga činohry Národního divadla moravskoslezského a na jejich základě pojmenovat specifika a problematiku dramaturgie velkého činoherního domu v regionálním městě. NDM je čtyřsouborové divadlo provozující dvě velké scény (Divadlo Jiřího Myrona a Divadlo Antonína Dvořáka) a malou scénu (zkušebna v Divadle Antonína Dvořáka), na nichž všech působí soubor činohry. Nejde tedy o klasický jednosouborový činoherní dům jako takový (jako např. Divadlo Na Vinohradech), ale podstatné je, že v ostravském divadelním kontextu plní právě tuto funkci. Velkou roli ve fungování činohry NDM samozřejmě hrají dva “systémy”, jichž je součástí: tzn. Národní divadlo moravskoslezské (tedy i ostatní soubory a jeho celková profilace) a ostravská divadelní scéna, proto považuji za nutné zpočátku nastínit širší kontext, jenž činohru NDM jako jeho podmnožinu z velké míry ovlivňuje. Součástí této práce je i snaha o pojmenování úlohy kmenového dramaturga v tomto typu divadla, jakými prostředky se může (a musí) podílet na směřování a formování souboru, s krátkodobým i dlouhodobým výhledem, vycházející samozřejmě z konkrétní zkušenosti v tomto konkrétním divadle. Cílem není věnovat se minulosti činohry NDM, tedy analýze historických tendencí tohoto souboru, ale její současné situaci, tzn. přítomnosti a možné budoucnosti. Na základě rozboru aktuálního repertoáru a nadcházejících dramaturgických plánů se budu věnovat možnostem a omezením nejen této činohry, ale velké činohry vůbec.
  • Režisér a inscenace tzv. nepravidelného textu
    Páleníková, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-16
    Ve své diplomové práci se zabývám pojmy nepravidelné dramaturgie a nepravidelného textu. Zamýšlím se nad původem těchto pojmů, nad úlohou nepravidelné dramaturgie v minulosti a nad motivací vzniku nepravidelných inscenací v současnosti. Na základě analýzy vlastních zkušeností (asistování při inscenaci nové dramatizace Dostojevského Idiota v Dejvickém divadle a vlastní režijní práce na dvou žánrově i stylově velmi odlišných inscenacích nepravidelných textů ? projektu Pannenky a absolventské inscenace Svět kolem ní) se pokouším zařadit nedávný boom nepravidelných inscenací do širšího divadelního a uměleckého kontextu. Zjišťuji, že fenomén postmoderního divadla a jeho estetika se dnes už určitým způsobem vyčerpaly. Jako reakce na postmoderní nejasnost a mnohoznačnost se u diváků i u divadelníků znovu objevuje touha po srozumitelnosti. Režiséři i dramaturgové (ať už pravidelných nebo nepravidelných inscenací) se proto vracejí k jedné ze základních dramaturgických kategorií, kterou je právě příběh. Bez srozumitelně vyprávěného příběhu se totiž téma samotné často míjí účinku.
  • Rozdílné zdroje herecké inspirace
    Krmíčková, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-26
    Ve své práci se snažím nahlédnout na inspirační zdroje, se kterými jsem se potkala, či mohla potkat, v absolventských inscenacích ve školním divadle Disk. V úvodu uvádím důvod výběru svého tématu a poukazuji na propojenost života v divadle a života jako takového. Dále je práce rozdělena podle jednotlivých absolventských inscenací. V každé kapitole se věnuji několika inspiračním zdrojům, které pro mě byly v dané inscenaci klíčové. K problematice většiny inspiračních zdrojů využívám citací literatury, jež mi pomohla v uvažování nad danými skutečnostmi. V první kapitole jsou pojmenovány inspirace, které organicky vzešly ze zkoušení. V druhé kapitole se snažím pojmenovat inspirační zdroje, které s tímto zkoušením byly či mohly být spojeny. V kapitole třetí obracím pozornost na skutečnosti, které mi kladly odpor, a hledám v nich možný zdroj inspirace. V podkapitole nazvané Inspirace alternací zmiňuji také zkušenost s alternací v absolventském představení vyššího ročníku. Na konci své práce se ohlížím za všemi zkušenostmi a uzavírám téma inspirace.
  • Sociopolitické přesahy dramatického textu a možnosti jejich aktualizace v inscenaci
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-19
    Následující diplomová práce se zabývá problematikou aktualizace společenskopolitických souřadnic dramatického textu a jejich následným využitím v inscenačním procesu. Ve své teoretické části vychází z pojetí interpretace jako konkretizace „míst nedourčenosti“ a to zejména na základě tezí Romana Ingardena, Felixe Vodičky a Wolfganga Isera. Dále pak pracuje s aktualizací textu jako s rekontextualizací, kde se opírá o Jacquese Derridu a jeho pojem dekonstrukce. V praktické části se pak zabývá režijně-dramaturgickou koncepcí, tvorbou inscenačního textu a samotnou absolventskou inscenací hry Pan Biedermann a žháři Maxe Frische v divadle DISK.
  • Spolupráce herce a režiséra při tvorbě herecké postavy
    Šanda, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-25
    Ve své diplomové práci se chci zabývat vztahem mezi dvěma nejpodstatnějšími profesemi při tvorbě inscenace, totiž režisérem jakožto hlavním ideovým, myšlenkovým a žánrovým tvůrcem a hercem, coby zásadním nositelem idejí, myšlenek a žánru inscenace. Chci se pokusit názorně demonstrovat obtížnosti a úskalí, či naopak inspirační zdroje, se kterými se herec při tvorbě role ve vztahu s režisérem potýká. Základními zdroji je pak má osobní zkušenost s režiséry, jejichž přístup ve vztahu k herci je zásadně odlišný. Tím prvním je režisér a dramatik Činoherního klubu Ladislav Smoček do protikladu pak chci postavit princip spolupráce s režisérem Pavlem Khekem. V první části své práce chci stručně nahlédnout do historie režie a pokusit se pojmenovat základní vývoj vztahu režisér a herec. Mým cílem není však vyčerpávající přehled dějin režie, chci především poukázat na různé přístupy a proměny vztahu herec ? režisér.
  • Svoboda a odpovědnost při vytváření herecké postavy
    Švarc, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-14
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou herecké svobody a odpovědnosti a sestává z chronologicky seřazených zkušeností ze školní a profesionální praxe. Doplněna je o možnosti kultivace herecké svobody a zároveň se zaobírá chybami, které k ní naopak nesměřují. Dále jsou rozvedeny řemeslné zákonitosti nezbytné pro výstavbu a fungování komedie. Autor prokládá praktické zkušenosti úvahami o výhodách i úskalích reprízování a srovnává je s odbornou literaturou. Také je popsán podtext a dispozice nezbytné pro hlubší porozumění psychologie postavy. Podrobeny rozboru jsou jednání postav a vědomá volba výrazových prostředků. V závěru je autorův pohled na téma herecké estetiky a sebepozorování porovnán s pohledem uznávané herecké osobnosti. Předmětem práce je rovněž snaha o sebereflexi.