Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle oponent "CÍSAŘ, Jan"
Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Česká divadelní postmoderna a tvorba Jiř ího Havelky fenomenologická redukce fenoménu HavelkaKubák, Ivo Kristián(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Práce se v první části soustředí na postihnutí současné generace režisérů, kteří do svých oficiálních tvůrčích období vstoupili až po roce 1989. Nachází mezi nimi tři základní linie inscenačních postupů a v druhé části se soustředí se na pětici režisérů této generace, jež v současnosti vyučuje na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU: Petra Tejnorová, Jiří Adámek, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a Jiří Havelka. Posledně jmenovanému se pak věnuje podrobně a ve třetí části této práce se na základě dostupných reflexí jeho dosavadní tvorby snaží zjistit, jak je tato tvorba přijímána kritikou i veřejností. V příloze je pak uvedena kompletní inscenografie Jiřího Havelky.
- Divadlo a postmodernaPokorný, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-12Práce popisuje a analyzuje vývoj a podobu postmoderního dramatu od 80. let minulého století po současnost. V první části je postmodernismus charakterizován jakožto filozofický směr. Obecně je představeno postmoderní umění s důrazem na literaturu. V této souvislosti se autor zamýšlí nad možnostmi objektivní interpretace postmoderního textu ve vztahu k základní doktríně tohoto směru, podle níž není možné určit žádný pevný interpretační význam. Své teze pak autor rozvíjí a ověřuje v druhé části práce. Ta je souborem pěti analýz postmoderních dramat. V nich dochází k přesvědčení, že v uměleckém díle lze najít stabilní významotvorné jádro, které je dáno kulturní a civilizační tradicí. Propojuje tak umění nejen s filozofií, ale obecně i s každodenním praktickým životem. Ten je podle jeho přesvědčení hlavním zdrojem umělecké tvorby.
- Dokumentární divadloSoučková, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-01-18Magisterská práce Dokumentární divadlo, dokumentárnost a divadelní dílo se zabývá kontradikcí obsaženou ve spojení slov "dokumentární" a "divadlo". Práce zkoumá fungování "dokumentárnosti" usilující přímo doložit jistou reálně existující problematiku v rámci divadelního díla, které je dílem uměleckým, a tudíž je podstaty prvotně umělé a znakové. Zaměřuje se na typ dokumentárního divadla využívající tzv. experty všedního dne, které nahrazením profesionálních herců "svědky" dokumentované problematiky provádí výraznou změnu v klíčovém komponentu divadelního média a dovádí takto princip "přivádění reality na scénu" k jistému vrcholu. V první části této práce si vymezujeme pole zkoumání a nahlížíme ho z perspektivy jistých směrů (realismu, dokumentárního filmu a orální historie), které nám pomáhají lépe uchopit jeho charakter. V druhé části naší práce analyzujeme dvě současné české dokumentární insceace Vadí/nevadí režisérky Jany Svobodové a 4. svět Terezy Durdilové, které od své práce s "experty všedního dne" svou dokumentárnost odvozují. Na pozadí těchto analýz se potom ve třetí části naší práce snažíme uchopit dané téma ve vztahu k problematice originálu a znaku na scéně, jak ji nahlíží česká divadelní teorie reprezentovaná Otakarem Zichem, Janem Císařem, Ivem Osolsobě a Jaroslavem Etlíkem.
- Herecký portrét Jana VondráčkaVinická, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Práce v sedmi kapitolách pojednává sedm rolí Jana Vondráčka (*1966) v Divadle v Dlouhé v rozmezí let 1997 až 2008. Na základě analýzy Vondráčkova hereckého výkonu v každé z těchto inscenací autorka pojmenovává Vondráčkova herecká specifika a také zobecňuje vlastnosti jím nejčastěji zpodobňovaných postav. Stručně se pak zamýšlí nad postavením typového herectví v kontextu současného českého divadla.
- Herectví Josefa Abrháma.Nosková, Simona(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-12Ve své diplomové práci se věnuji herci Josefu Abrhámovi a vedle podrobného mapování jeho hereckého osudu se na příkladech stěžejních rolí divadelních i filmových pokouším analyzovat nejdůležitější znaky hereckého typu umělce, který se stal jedním z nejosobitějších a nejvýznamnějších představitelů generace vstupující do profesionálního života počátkem šedesátých let minulého století. Jeho herecká kariéra je tak úzce spjata s výrazným vzepětím divadla a filmu v jednom z vrcholných období velkého vzmachu české kultury, stejně jako s pokusem o jeho likvidaci v letech následujících i s hledáním nového společenského bytí po listopadu 1989. I když většinu svého profesního života prožil Josef Abrhám v nelehké době normalizace, dokázal - jak lze doložit výsledky jeho herecké práce, za kterou si získal i velkou popularitu - přes různá omezení, že lidsky a profesionálně silná osobnost může skrze své umění výrazně ovlivnit úroveň moderní české kultury.
- Karel Dostál mezi filmem a divadlemBurianová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-05Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Karla Dostala. První kapitola po-skytuje biografické údaje a snaží se o základní mapování jeho osobnosti. Následující kapitoly se věnují jeho tvůrčí činnosti v divadle i ve filmu. Práce je rozdělena podle profesních oborů ? Karel Dostal jako herec a Karel Dostal jako režisér. Zaměřuje se především na působení v Národním divadle, kde Karel Dostal strávil nejdelší část své kariéry. Popisuje několik inscenací, které režíroval. Vybrané inscenace jsou roz-děleny do několika tvůrčích období, které se navzájem liší výraznou změnou režijního rukopisu. Většina inscenací je podložena jak obrazovým materiálem, tak dobovou kritikou. Další částí je rozbor několika jeho rolí v divadle i ve filmu. Tyto popisy herec-kého výkonu mají sloužit k vyvrácení vědomosti o Karlu Dostalovi jako herci malých a bezvýznamných rolí. Zároveň tato diplomová práce poukazuje na celou šíři nezpra-covaného materiálu o určující osobnosti českého divadla.
- Obraz a slovoNeznal, Vít(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Magisterská práce Víta Neznala s názvem Obraz a slovo se zabývá obrazem a slovem jakožto dvěma základními nástroji reprezentace a navazuje tak v širším pojetí na jeho bakalářskou práci, kde autor sledoval jejich artikulaci v kontextu divadelního díla. Autor nejprve interpretuje povahu ? identitu obrazu a zobrazení v rámci obecně estetických kategorií (mimesis, intencionální objekt, simulakrum), posléze se soustředí na jejich specifické projevy v rámci jednotlivých uměleckých odvětví (malba, fotografie, film, divadlo) a zároveň je tlumočí na pozadí mnohých teoretických konceptů (strukturálně-sémiotický diskurs, ?estetika performativu?, ?ontologický princip? aj.). Téma slova pak autor reflektuje s přihlédnutím k předešlým poznatkům především v kontextu divadla. Ústředním tématem je pro autora identita obrazu, resp. zobrazení, případně jazykové reference, čemuž přizpůsobuje i výběr příkladů. Analyzovaná díla tak pojí především zkoumání hranic reprezentace a samotná tematizace jejich uměleckého jazyka.
- Proměna Poetické vinárny Viola v Divadlo Viola na základě analýzy vybraných inscenací od 90. let do současnostiKřápková, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-07Diplomová práce se věnuje pražské scéně Viola, která prošla za dobu své více než padesátileté existence výraznou dramaturgickou proměnou. V první části se zabývá třemi hlavními údobími Violy neodmyslitelně spojenými se třemi vedoucími osobnostmi: Jiřím Ostermannem, Vladimírem Justlem a Miluší Viklickou. Poukazuje na proměnu společensko-kulturního prostředí a s tím spojený vývoj dramaturgických linií. Druhou část tvoří analýza deseti vybraných inscenací, které spadají do jednotlivých dramaturgických linií a liší se od výběru slovního materiálu až po scénické ztvárnění. Na základě této analýzy práce hledá specifika jevištních tvarů objevujících se ve Viole a pokouší se o jejich vymezení s cílem podat pojednání o vývoji divadelnosti této scény. V závěrečné části se zamýšlí nad směřováním a profilací divadla a možným budoucím místem Violy v českém prostředí s přihlédnutím k současným divadelním tendencím.
- TERRA HISTRIONIS: ZKOUMÁNÍ HERECKÉHO UMĚNÍAdamová, Marie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-16Práce se zabývá ustanovením základního pohledu na herce jako na herecký komponent a sleduje jeho tvorbu nejen během představení, ale také postupy a herecké techniky při zkoušení divadelní inscenace.