HAMU Disertační práce / Doctor theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle oponent "BLÁHA, Ivo"
Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Barva zvuku a její úloha ve výstavbě hudební skladbyHořínka, Slavomír(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-09-25Ve své práci Barva a její úloha ve výstavbě hudební skladby se pokouším nalézt nový úhel pohledu na tektonické situace, kdy se barva stává aktivním činitelem ve výstavbě hudební skladby. Základním faktorem pro výběr konkrétních kompozic je v mé práci hledisko hierarchie v tektonice. A to jak její přítomnost, tak i případná absence. Jako metodologický nástroj používám trojici pojmů Dynamický vrchol, Tektonické centrum a Tektonicko-dynamický vrchol, blíže definované v 2. kapitole. Dynamický vrchol se týká dynamického průběhu skladby, tektonické centrum hierarchie ve stavbě a tektonicko-dynamický vrchol je případ společného působení obou dvou zároveň. Klíčovým pojmem je v mé práci centrum. To chápu, v obecné rovině, jako část hudební struktury, která je z hlediska vnímání důležitější než ostatní části a tím hierarchicky strukturuje hudební proud v čase. V analýzách se zabývám úlohou barvy v méně obvyklých způsobech výstavby skladeb z pohledu dynamického průběhu a hierarchie v tektonice. Jsou to případy, kdy: skladba má tektonické centrum, které není identické s dynamickým vrcholem; skladba je vystavěna jako oblouk, ale bez tektonického centra; skladba má dynamické vrcholy ale nemá tektonické centrum; skladba nemá dynamický vrchol, ale má jiné tektonické centrum; skladba, nebo její část je vystavěna jako obráceně vyklenutý oblouk, tj. místo gradace k vrcholu sestupuje ke spodnímu vrcholu a zpět; skladba nemá dynamický vrchol ani tektonické centrum. V závěru zasazuji získané poznatky do obecnějšího rámce, čímž se dostávám i k otázkám hierarchické strukturace při vnímání hudby posluchačem a jiným širším aspektům působení výše zmiňovaných tektonických koncepcí.
- Dechové nástroje moderního symfonického orchestruHybler, Martin(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-11Ve své práci se zabývám dechovými nástroji symfonického orchestru viděné z perspektivy dnešní doby - tedy jako nástroje, které při nestandardním způsobu hry nabízejí nové zvukové možnosti. V úvodních třech kapitolách stručně nastiňuji obecné poznatky o dechových nástrojích, o jejich principu zvukové tvorby, zvukové charakteristice a funkci dechového nástroje v orchestru. O notaci, spotřebě vzduchu a dýchání. Následují kapitoly o dynamických možnostech dechových nástrojů, artikulaci, zvukových efektech a dusítkách. Těžiště práce leží v kapitole o speciálních možnostech dechových nástrojů, jako jsou multifoniky, bisbigliando, dvojitý trylek, flažolety, slap a echo tóny a další. V závěrečné kapitole shrnuji výsledky výzkumu tremol všech tónových kombinací u hlavních zástupců rodin dřevěných dechových nástrojů (flétna, hoboj, klarinet, fagot a saxofon). Z výzkumu vzešly taktéž přidané přehledné tabulky speciálních technik.
- Outsider Bohém, příběh pro fagot a komorní orchestr; Vzdušný palác pro velký symfonický orchestr; Oligarcha globalizátorHybler, Martin(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-11