Procházet podle oponent "BARTOŇ, Hanuš"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 29
  • Albaribarisopten pro saxofonové kvarteto; Re: pro symfonický orchestr
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Doteky milosti
    Košnarová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba pro komorní orchestr a klavír: I. Poetico II. Tranquillo III. Leggiero Orchestra: 2 Fl.,Fl.picc., 2 Ob., 1 Cl.,Cl.b., 2 Fg.,Cfg., 2 Cor., 2 Tr., 2 Trbn., Timp., Tom-tom, Bongos, Tam-tam, Triangolo, Tamburo piccolo, Xilofono, Campanelli, Vibrafono, Pianoforte - solo, Violini I., Violini II., Viole, Violoncelli, Contrabassi
  • Doznívání jako kompoziční parametr
    Hradil, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-12
    Diplomová práce "Doznívání jako kompoziční parametr" pojednává o skladatelské práci s dozníváním. Představuje několik technik, jak s dozníváním skladatel může pracovat akusticky, dále se věnuje doznívání jako parametru s výrazným podílem na tektonice skladby. Práce obsahuje analýzy skladeb, ve kterých bylo doznívání použito jako kompoziční parametr.
  • Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu.
    Rataj, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    Předkládaný text se snaží hledat způsoby metodologické orientace v rámci reflexe elektroakustické hudby a její existence v prostředí současné umělecké scény, která bývá v poslední době často nazývána pojmem akustická umění. Uvažování je vedeno zejména z pohledu producenta zodpovědného za existenci programového slotu veřejnoprávního rozhlasu zaměřeného na reflexi, podporu a prezentaci současného radioartu jakožto mediálně podmíněné elektroakustické tvorby. Snažíme se ukázat, že lepší orientaci v těchto současných tvůrčích procesech může přinést pohled na oblast EA hudby jakožto na kategorii historickou, která se svou tradicí vstupuje do řady velmi rozmanitých a vzájemně se překrývajících současných tvůrčích diskurzů, přičemž postupně odkrýváme jeden z nich ? radioart. Aby bylo možné konkrétněji vymezit tento pojem z pozice rodící se domácí scény radioartu, provádíme několik zevrubnějších sond do stávajících evropských konceptů radioartu tak, jak je lze sledovat ve vybraných veřejnoprávních rozhlasových domech. Ty byly v mnohém inspirující pro vznik a existenci pořadu PremEdice Radioateliéru Českého rozhlasu 3 ? Vltava, v němž se již po více než tři roky snažíme systematicky mapovat a stimulovat vznik a reflexi nových děl povětšinou domácích umělců. Začínáme vnímat proces, který by bylo možné nazvat konstituováním domácí scény radioartu postupně se etablující v širším evropském kontextu. V závěru práce provádíme první úplný přehled dosud vzniklých původních děl, která byla ve zmíněném pořadu realizována a naznačujeme možnosti další orientace jak vlastního programového slotu, tak pokračování v teoretickém přemýšlení o radioartu jakožto jednom z tvůrčích diskurzů akustických umění.
  • Habilitační řízení MgA. Irvin Venyš, Ph.D.
    Venyš, Irvin
    (2020)
    Datum obhajoby: 2020-02-13
  • Hudba jako film, film jako hudba
    Klusák, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-01
    Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby. Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
  • Inspirace indickou hudební kulturou v orchestrální tvorbě G. Scelsiho
    Ivanić, Milica
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Tato práce se zaměří na mé vnímání a uvažování o orchestrální hudbě skladatele G. Scelsiho. V návaznosti na jeho cesty do Indie a zájem o jógu budu hledat paralely mezi vybranými Scelsiho skladbami a hudební kulturou hinduistické a buddhistické hudby. Mým cílem je upozornit na možnost jiného způsobu poslechu Scelsiho hudby právě z perspektivy hinduismu a buddhismu. V textu se pokusím odpovědět zejména na otázky: - Jaké by byly vrcholné „kulminační“ body (pokud vůbec nějaké) v hudební formě, kdybychom na ně nahlíželi z tohoto úhlu pohledu? - Lze inspiraci/vliv hudební kultury Indie hledat spíše v záměru skladatele ke stavu posluchače než v melodických a rytmických pohybech, které napodobují hudbu Východu? Abych na tyto otázky odpověděla, zaměřím se na klíčové body Hindustani hudby a buddhistických manter z pohledu společenských a hudebních prvků – náboženství, filozofie, rituály, hudební struktura, vývoj, forma, melodie, harmonie, mikrotóny a improvizace. Krátce nastíním základní obrysy života G. Scelsiho s ohledem na jeho cesty do Indie, poté zanalyzuji Scelsiho skladby s pokusem označit paralely mezi jeho díly Pfhat a Hurqualia a dříve vyvedenými definicemi.
  • Inspirace vybranými prozodickými aspekty mluvené řeči v hudební kompozici
    Hapka, Haštal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-12
    Hlavním cílem této práce je představit vybrané základní pojmy z prozodie – oblasti řečových věd, která se zabývá suprasegmentálními jevy v mluvené řeči – a popsat jejich potenciál stát se inspiračním zdrojem pro současného hudebního skladatele. U některých zmíněných jevů jsou stručně uvedeny ukázky z kompozic několika autorů (S. Reich, A. Sokolović, A. Temple, P. Ablinger, J. Dobiáš a další), které s nimi pracují. Největší důraz je zde z důvodů osobního kompozičního přístupu autora kladen na vlastnosti zvukového spektra řeči, jimž je v závěru věnována i celá kapitola s analýzami autorských skladeb.
  • Instrumentace - zvukový ideál i výraz doby
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své dizertacní práci jsem se snažil postihnout ty aspekty instrumentace, jež se primárne netýkají pouze zvukových predstav, ale jsou ovlivneny i jinými, mimohudebními aspekty. Vzhledem k šíri tématu jsem se zameril pouze na analýzy z hudby 20. století s hlavním durazem na instrumentacní postupy Leoše Janácka a Bohuslava Martinu. Analýzy dvou konkrétních del Alfreda Schnittkeho a Arvo Pärta jsou podle mého názoru typickou ukázkou vrstevnatosti hudebního myšlení v druhé polovine 20. století. Skladatel 20. a 21. století již nepremýšlí o instrumentaci pouze v ciste hudebních zvukových souvislostech, nýbrž použitím urcitých nástroju muže rozehrávat celou šíri významu i skrytých poselství. V tomto zpusobu myšlení spatruji i poslání a smysl soudobé vážné hudby. To znamená neustrnout pouze v oblasti naplnování ideálních zvukových predstav, nýbrž reflektovat impulsy nejen z jiných oblastí umení, ale i sociologické a historické kontexty spolecenských dejin.
  • Instrumentační problematika strunných drnkacích nástrojů se zvláštním zřetelem k harfě a kytaře
    Sommer, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Tato práce se zabývá instrumentační problematikou kytary a harfy se zvláštním zřetelem k maximální fixaci témbrových parametrů obou nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na přesnost notografických údajů, která je ve vyšší stylizační rovině nepostradatelná.
  • Intertakce vážné a rockové hudby ve vlas tní tvorbě
    Worek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-09
    V této práci se pokouším přiblížit své pojetí interakce vážné a rockové hudby. Na příkladech konkrétních skladeb je možno vidět, jak postupuji při kompozici a které prvky jsou inspirovány vážnou hudbou a které rockem. Uvádím také inspirační zdroje z obou žánrů, které využívám ve své tvorbě. Stěžejní částí této práce je rozbor mé bakalářské skladby Symphony of Progress, kterou zamýšlím jako příklad pro vyváženou interakci vážné a rockové hudby. Za jeden z důkazů mimo jiné považuji nejednoznačnost žánrového zařazení skladby. V tomto případě je možno podle mého názoru skladbu zařadit jak do žánru progresivního rocku, tak do vážné hudby s využitím rockové kapely. Ovšem zdali se mi taková vyvážená interakce opravdu zdařila, musí posoudit každý posluchač sám.
  • Japonská tradiční hudba jako inspirační zdroj skladatele
    Nesit, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-14
    Tradiční japonská hudba, tak zásadně odlišná od hudby evropské, stále zůstává předmětem zájmu muzikologů zkoumajících její původ, historický vývoj, hudební nástroje. Její exotičnost ovlivnila tvorbu hudebních velikánů 19. a 20. století a je zdrojem inspirace i pro skladatele současné. Práce shrnuje faktory, které formovaly japonskou tradiční hudbu a rozebírá několik typických současných skladeb, také dílo autora práce, ve snaze odhalit, jak v nich japonská klasika oslovila tvůrce.
  • Koncert
    Koubek, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-31
  • Koncert pro flétnu a komorní orchestr
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Koncert pro flétnu a komorní orchestr, dvě věty.
  • Lidové dechové nástroje Kazachstánu a jejich využití v hudbě Kazašských autorů.
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Problematika kazašských dechových nástrojů mě zajímala jíž dávno. Svého rozvoje jak i jiné druhy kazašských nástrojů dosáhly ve druhé polovině 19. st. Vysvětluje se to tím, že od počátku 19. st. se začaly objevovat různé hudební školy. Dřívější tradice hry na nástroj a jeho vyučování od té doby začaly získávat profesionální charakter. Při použiti v lidovém orchestru kazašských nástrojů se dechové nástroje málokdy objevovaly sólově. Splňovaly pouze podpůrné a doprovodné role. Zajímala mě také struktura a možnosti těchto nástrojů. Nástroje, které by uměly vyloudit dva či více tónů najednou, můžeme získat jen v málokterých zemích. A byly využity v doplňujících funkcích, protože mohly sestavit celý akord a vytvořit požadovanou harmonii.
  • Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-19
    Tato disertační práce pojednává o autorských přístupech skladatelů 20. a 21. století, kteří se rozhodli svoje myšlení upřímit na organizaci tónového materiálu prostřednictvím užití mikrointervalů jakožto funkčního tónového materiálu. Mým záměrem bylo pohlížet na tuto tematiku z hlediska skladatelského, nikoliv z hlediska pouze vědeckého. Toto nahlížení jsem hodnotil jakožto vytváření velmi důležité dimenze pro určitý druh komponování, která pro tvůrce umožňuje používat dané prvky ve smyslu strukturální jednotky. Následně se tedy kompoziční proces stává velmi živou jednotkou, kterou skladatel uchopuje. V mé disertační práci velmi figuruje explikace vlastního nahlížení na dané skutečnoti v souvztažnosti s historickým kontextem.
  • Mikrotonální harmonie jako derivát komplexního neharmonického zvukového spektra
    Nicholas, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-08
    Tato práce reprezentuje moje nedávné studium nového pramenu pro produkci mikrotonální výšky tónu, zejména multifonika dřevěných dechových nástrojů. Začleněním intervalových a někdy i dynamických vztahů těchto komplexních, neharmonických zvukových spekter jsem "objevil" nový zajímavý pramen pro instrumentální barvu tónu a harmonii. Za krátkým výkladem dějin mikrotonality, jak se jí používalo v západní vážné hudbě a několika jejích významnějších představitelů následuje formulování vážných pojmů a objasnění, jak se moje zkoumání liší od bádání jiných současných skladatelů, zabývajících se stejným tématem. Po této předmluvě bude následovat vysvětlení, čím byl ovlivněn můj výběr daného tématu, a popis postupu při studiu tématu, včetně předkládání a vysvětlování výsledků plynoucích z tohoto studia a aplikování těchto výsledků při komponování mojí bakalářské skladby Inferno per orchestra (2005-6). Na závěr bude uvedeno několik možných nápadů pro další bádání.
  • Nargiza Aitbayeva: Na druhé straně
    Aitbayeva, Nargiza
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-28
    Skladba je kombinací dvou světu - východního a západního. "Život je boj, bohužel je tak malo času pro lásku..."
  • Nestandardní koncertantní principy v soudobé hudební tvorbě
    Holáňová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-07
    Tato práce hledá na hudebních příkladech koncertů nebo koncertantních skladeb vzniklých v posledních cca 30 letech různé kompoziční aspekty ovlivňující vztah mezi sólistou a hudebním tělesem.
  • Nikolai Kapustin a jeho klavírní dílo
    Uhlík, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-23
    Tato práce se věnuje klavírnímu dílu Nikolaje Kapustina. Obsahuje též jeho detailní životopis. Smyslem této práce je sumarizovat všechny základní informace dostupné o tomto autorovi a dát jim pevný rámec. Zároveň je její součástí i návod a postřehy ke správné interpretaci. Podstatou bádání v této práci je pochopení jedinečnosti spojení jazzu a klasické hudby v díle Nikolaje Kapustina. A dalším cílem je také popsat klavírní dílo od opusu 26 do opusu 161. Výsledky této práce umožňují čtenáři rychlou orientaci v rozsáhlém díle popisovaného autora. Zároveň se práce i okrajově dotýká historie jazzu v SSSR