Procházet podle oponent "BROTHÁNEK, Adam"

Nyní se zobrazuje 1 - 16 z 16
  • Archaeology of Editing Rhythm:
    Tseng, Michelle Tzu-Man
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-06
    The thesis explores the concept of slow cinema through the works of the Malaysian-Taiwanese auteur Tsai Mingliang, examining his techniques and effects to craft nuanced depictions of boredom and distinctive pacing in two-dimensional (2D) cinema and Virtual Reality (VR) platforms. Drawing upon film theories informed by Bergsonian temporal epistemology, the research investigates Tsai Mingliang's minimalist film language in hyperbolic realism, understood as a response to the modern view of linear time propagated by Colonialism. Within the framework of media archaeology, the study analyses Tsai's distinctive use of stasis' in editing. By contrasting the feature film Days with his VR experiment The Deserted: VR, the thesis highlights its contribution to the discourse on film languages and the evolving interplay between cinema and VR film.
  • Časová smyčka ve filmech Na Hromnice o den více, Lola běží o život a Uvězněni v čase
    Ortiz Cordero, Edgar Josue
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Časová smyčka je narativní nástroj, který příběhovou linii staví na základě opakování událostí. Postavy jsou v ní často uvězněny a odsouzeny zažívat události znovu a znovu, dokud nenaleznou východisko či řešení. Jedná se o široce užívanou narativní metodu, která odkazuje na Nietzscheho „věčný návrat“, řecký mýtus o Sisyfovi, Kolo Dharmy v buddhismu a čínskou legendu o Wu Gangovi. Časová smyčka je druh syžetu, ve kterém se události opakují vícekrát, aby si buď postavy nebo i diváci, uvědomili různé dopady a důsledky činů postav. To často vede až ke konečnému rozřešení, kdy se smyčka buď přeruší, či pokračuje do nekonečna. Tato práce předpokládá, že současné filmy, které používají časovou smyčku jako hlavní nástroj děje, použivaji řadu filmově jazykových prvků pro lepší orientaci diváků. Za účelem průzkumu této teze bylo na základě kritického a komerčního úspěchu vybráno a analyzováno 5 současných filmů, které používají tuto metodu, a stanovily se u nich klíčové prvky jejich narativu časové smyčky. Tyto filmy se použily ke stanovení společných vizuálních, zvukových a střihových principů, které slouží k vytváření narativu časové smyčky a zároveň k tomu, aby čtenáři lépe pochopili jak vytvořit časovou smyčku .
  • Erotika jako dramaturgický prvek ve filmu P.T. Andersona Hříšné noci
    Dolomanov, Savva
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Americký režisér Paul Thomas Anderson v roce 1997 natočil svůj druhý celovečerní film Hříšné noci. Film pojednává o kalifornském pornoprůmyslu 70. let. Nehledě na laciné téma filmu, Paul Anderson dokázal vytvořit mnohovrstevnaté dílo, ve kterém erotika není přítomna pouze jako atraktivní prvek, ale také jako prvek dramaturgický, který posouvá děj. Ve své bakalářské práci se budu zabývat analýzou tohoto díla, a to z pohledu dramaturgie.
  • Kdesi, v ríši príčin
    Donovalová, Simona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-12
    Bakalárska práca skúma výtvarný prejav od jeho počiatkov až po súčasnosť. Zameriava sa na vizuálne umenie, ktorého styčné body nachádza vo večnom boji človeka s časom a v realizme hlboko zakorenenom v ľudskej mysli. Tým sa otvárajú otázky týkajúce sa reality samotnej. Nástupom média fotografie a filmu sa urputná túžba zadržať život pomocou umenia neoslobodzuje, ba práve naopak - stáva sa ešte vačším väzňom ilúzie skutočnosti.
  • Kombinace skutečnosti a fikce ve filmech Anny Odell
    Jelínek, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-15
    Tato práce si klade za cíl provést stylovou analýzu výrazových prostředků filmů Neznámá, Žena 2009-349701(2009) a Třídní Sraz (2013) režisérky Anny Odell. Stylová analýza bude založena na principu neoformalistické analýzy, kterou definuje Kristin Thompsonové v publikaci Breaking the Glass Armor. V rámci práce zařadím tvorbu autorky do historického kontextu a následně provedu stylovou analýzu daných filmů, ve které budu zkoumat, jaké prostředky Odell využívá k vytvoření dojmu, že diváci sledují dokumentární film, a to i za předpokladu, že je obsah daných filmů zinscenován.
  • Komparatívna štýlová analýza trilógie Park Chan-Wooka (Má je pomsta, Old boy, Nebohá paní Pomsta)
    Kučkovský, Sebastián
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Predmetom práce je komparatívna analýza trilógie Chan-Wook Parka (Má je pomsta, Old boy, Nebohá paní Pomsta). Práca má analytický charakter so zohľadnením strihovej skladby. Za cieľ práce považujem analýzu filmových diel z trilógie a nájdenie spoločných znakov.
  • Meet cute v americkém narativním filmu: Americká krása (1999), Carol (2015), La La Land (2016)
    Kelbichová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-13
    Bakalářská práce zkoumá narativní prvek zvaný meet cute, což je termín používaný pro první seznámení dvojice, která spolu v budoucnu naváže romantický vztah. Prvek zkoumá na vzorku tří amerických klasicky narativních děl a snaží se přijít primárně na jeho funkci, formu a také pojmenování co jednotlivé scény ať už spojuje, tak odlišuje. Prvním zkoumaným filmem je drama Americká krása (1999), kde je scéna prvního seznámení výjimečná v použití prvku male gaze, a je tak klíčová pro pochopení vzájemného vztahu hlavních postav a mimo jiné hlavního tématu filmu. Následuje analýza klasického melodramatu Carol (2015), kde je první seznámení podáno jako osudové setkání, z kterého se stane ve filmu opakovaný narativní prvek a přispívá tak k emocionálnímu a tematickému obsahu. A posledním zkoumaným dílem je muzikál La La Land (2016), kde se ve scéně prvního seznámení hlavních postav střídají civilní prvky se stylizovanými, což ostatně předznamenává i pojetí celého snímku. Bakalářská práce každý film podrobuje neoformalistické analýze, přičemž se zaměřuje na několik klíčových aspektů. Nejprve každý snímek představí v rámci jeho základního narativního rámce, poté rozebere scénu meet cute z hlediska výrazových prostředků, a nakonec scénu uvede do širšího kontextu celého narativu. Bakalářská práce tak poskytuje komplexnější, průřezový pohled na roli a význam prvku meet cute ve filmovém vyprávění a jeho vliv na narativní strukturu, téma a styl jednotlivých filmů.
  • Motiv a leitmotiv ve filmu
    Kashcheev, Alexander
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-12
    Část této práce věnují vysvětlení pojmů motiv a leitmotiv, které se neodmyslitelně pojí především s uměleckou hudební a literární oblastí. Na základě tohoto vymezení se následně snažím ve třech vybraných filmech různého typu (hraný, dokumentární a animovaný) najít spojitost mezi dílčími elementy podle principu sémantické podoby a určit tak jejich klíčové tematické seskupení. Zkoumám, jak řetězení formálně shodných prvků přidává nové zabarvení jednotlivým epizodám, udává synonymické vztahy mezi rozdílnými fragmenty filmu, a tak formuje nejenom prvoplánovou narativní kauzalitu, ale přidává také doplňující smysl a utváří ladění celého filmu. Cílem práce je nabídnout filmovým tvůrcům možnost, jak se o filmové stavbě dá uvažovat, a ukázat, jak motiv a leitmotiv fungují ve filmu.
  • Překonání prostoru ve filmech Artavazda Pelešjana: za pomoci Sovětské formální školy 20-30 let
    Chernyak, Daria
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-07
    Doba filmu končí a přichází éra digitálních technologií. Na jednu stranu by se to dalo vnímat jako tragédie pro filmaře, na stranu druhou spíše jako velká výzva. I možnosti virtuální reality jsou rozmanité, ale příkladů vědomého použití je málo. Většinou jsou pouhým atrakcionem, jako film na počátku 20. století. Asi hlavní otázka pro diváka/uživatele, nacházejícího se uvnitř syntetického prostoru zní: "Kdo jsem já v tomto světě?" Domnívám se, že tato otázka je aktuální i pro film. Ve své bakalářské práci pokouším se nastínit to jakým způsobem se dá pracovat s divákovým vnímáním a očekáváním a to na přikládo dvou generaci filmařů Sovětské montážní školy. Na straně jedné jsou průkopníci filmu Kulešov, Ejzenštejn, Pudovkin a Vertov a na straně druhé Artavazd Pelešjan, který zdědil tradici formálního filmu a posunul ji dál. Soustředím se na analyzu a srovnání filmových postupů těchto dvou generáci. Otázkou k zamyšlení a předmětem této práce je, pokusit se nalézt i jiný úhel pohledu, ze kterého lze analyzovat a porovnávat filmové postupy, existují-li však ještě nějaké neobjevené vyjadřovací prostředky v umírajícím filmovém umění.
  • Prolog
    Procházka, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-07
    Jako “prolog” se dnes ve filmu označuje téměř cokoli před úvodními titulky. Jde o termín bez ustáleného významu. Tato diplomová práce nedefinuje fenomén zvaný “prolog”, nechce ho popisovat ve sférách umění v rámci dějin. Práce se věnuje úvodním záběrům na začátku filmu, před samotnou stavbou hlavního příběhu a zabývá se funkcemi těchto záběrů v celkové dramaturgické struktuře díla. Pro uchopení a popis funkce “prologů” se pokouší pojem zobecnit a dělí jej do několika skupin, dle stanovených kritérií. Cílem práce není vytvoření definice, ale rozbor dramaturgické struktury konvenčně chápaného pojmu “prolog” a iniciování diskuze na všech frontách filmového řemesla o tomto nástroji, který umožňuje více než jen zatraktivnění prvních minut filmu.
  • Psychologická linka jako vyprávěcí prostředek
    Dvořák, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Film je medium, které vnímáme jako svět kolem nás. Zároveň má jedinečnou schopnost se podívat i do naší duše. Jelikož film a sen mají blíže, než si můžeme myslet a odkrývá nám tajemství archetypů a jejich význam pro naši společnost. Díky analytické psychologii C. G. Junga a práce Josepha Campbella se tato práce pokouší najít klíč k tomu, jakým způsobem mohou filmy komunikovat psychologickou linkou namísto linky narativní.
  • Rolníci a rolničky audiovizuálního pole
    Pospíšil, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-16
    Tato práce pojednává o zvuku coby nedílném a ve střižně nezbytně přítomném skladebném prvku při stavbě audiovizuálního díla. Zmiňuje základní fyzikální, fyziologické a psychologické působení zvukových vln na člověka - střihače (a následně diváka). Vztah zvuku a obrazu rozvádí v několika pojmech teoretika Michela Chiona a příklady precizní významotvorné práce se zvukem ve střižně pak předkládá v analýze vybraných sekvencí filmu Miroslava Janka Chačipe, který stříhala Tonička Janková.
  • Stylová analýza disparity ve filmu Zatmění (1962)
    Rajniš, Timotej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Tato práce skrze stylovou analýzu konfrontuje Schraderův teoretický koncept disparity s tvorbou italského režiséra Michelangelo Antonioni, konkrétně s jeho filmem Zatmění (1962). Analýza se opírá o specifické pasáže monografie Seymoura Chatmana, které mapují Antonioniho filmový styl v rámci jeho tetralogie citů. Práce dále zkoumá, jak se Antonioniho autorské postupy odráží v později formulovaném konceptu Transcendentálního stylu, jehož je disparita hlavním komponentem. Využitelnost tohoto konceptu se potvrdí v identifikaci způsobu, jakým Antonioniho filmový styl artikuluje hlavní téma analyzovaného filmu, potažmo celé tetralogie citů, kterým je určitý emoční nesoulad mezi postavami. Disparita se potvrdila jako dobrým nástrojem v případě tematizace hlubšího emočního nesouladu nejen mezi postavami, ale i ve vztahu k jejich okolí.
  • Stylová analýza filmových prostředků použitých k vyvolání strachu a úzkosti ve filmu Requiem za sen
    Marková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-13
    Tato práce využívá základních myšlenek neoformalistické filmové teorie, doplněné o hlubší psychologické poznatky, k analýze narativních a stylistických prostředků využitých ve filmu režiséra Darrena Aronofského Requiem za sen (2000) k vyvolání emocí strachu a úzkosti v divácích. Závěrem analýzy je, že schopnost filmu vyvolat strach a úzkost je výsledkem účelné aplikace filmových technik, které využívají psychologické principy emoční odezvy.
  • Transgrese, lišácký moment filmu
    Kozáková, Mariana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-16
    V této práci zkoumám vztah mezi strukturou narativního filmu s momenty trasgrese, teré do ní vnáší přítomnost ranscendentálního. Definování trasgrese a její konkrétní příklady ve filmech.
  • Zrod mýtu o Draculovi a jeho proměna nejen v dějinách filmu
    Klímová, Blanka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-08
    Východiském práce mi budou vybrané filmy o Draculovi. V diplomové práci bych se chtěla zabývat nejen proměnou postavy od fyzického vzhledu až po proměnu charakteru, ale i vývojem postavy v rámci příběhu, Na toto téma se podívám v širším kontextu a to nejen kinematografickém, ale i kulturním, historickém a dramaturgickém. Zajímá mě proměna archetypu nesmrtelnosti od balzamování přes sochařství, malířství, fotografii až film k samotné personifikaci archetypu nesmrtelosti. Dále se diplomová práce zaměří na reaktualizaci symbolu, problém remaků a smysl opakování. Práce by měla také odhalit problém, kdy se z reality stává mýtus a proč. Zdrojem informací mi budou nejen vybrané filmy, ale i autoři jako M. Eliade, B. Fořt a E. Fromm