Procházet podle oponent "FABUŠ, Pavol"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Alternativní tělo a způsoby jeho aplikace v novomediálním umění
    Kolesnikova, Alona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    Uvedená bakalářská práce se zabývá zkoumáním alternativních těl a jejich aplikací v novomediálním umění. V daném případě pod novým tělem se myslí jeho podoba digitální nebo mechanická, která má živočišné nebo lidské náznaky a interaguje s námi. Práce prozkoumává naši empatii a averzi vůči daným entitam, bádá psychologické a kognitivní příčiny jejich působení na diváctvo. Pro výzkum mnou byly vybrané tituly z oblastí psychologie, robotiky a technologie, sociálních věd a také knihy, které rozebírají umělecké tendence a konkrétní díla z 20. století, které nám poskytují širší přehled o vývoji této problematiky a o její případné změně s nástupem digitálních technologií. Metodologie výzkumu probíhala na základě případových studií z umění jak 20., tak i 21. století, které dovolují vidět propojení teoretických hypotéz a praktických uměleckých projektů.
  • Death Stranding a ludická představa vznešenosti
    Zůbek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Tato práce se věnuje otázce prostorovosti počítačových her a zkoumá jejich povahu simulace. Rozborem vizuálních a mechanických strategií Death Stranding ve vztahu krajiny a herního těla práce analyzuje způsoby, jak hra aplikuje estetickou kategorii vznešenosti. Ludická vznešenost, jakožto alternativa klasického konceptu přítomna v digitálních médiích, je vnímána jako kategorie adaptující vizualitu romantického malířství, která zároveň otevírá další možné projevy herního světa. Cílem práce je popsat a zdůvodnit disonance mezi romantickým vnímáním herního prostoru a simulací jeho materiálních vlastností.
  • Neoficiální umění ve veřejném prostoru na českém území
    Turner, Vladimír
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-14
    Svou práci jsem zaměřil na umění ve veřejném prostoru, vznikající mimo oficiální struktury. Zajímá mne povaha jednotlivých technik, prostředí ve kterém dílo vznikalo včetně intencí autora, socio- kulturní dopad a také mediální obraz díla. Práce začíná definicí veřejného prostoru, na základě sociálně kritických teorií se pokouším popsat dnešní českou společnost. Pokračuje historickým nastíněním uměleckých aktivit na hranici zákona, kde šlo umělcům o přímý dopad na veřejnost- chronologicky od Vladimíra Boudníka, přes Milana Knížáka a akční umělce až do 90.let. Hlavní pole zájmu je však současná tvorba na poli Public artu. Definuji ilegální veřejné umění včetně svých podkategorií. Na pozadí jednotlivých výrazných děl se pokouším vystihnout atributy dnešní angažované umělecké tvorby. Mapuji snahy českých umělců proniknout svými díly do společnosti, spojit umění s životem. Zajímá mne percepce umění širokým otevřeným publikem. Omezuji se zejména na tvorbu ve městě, i když je pravděpodobné, že je veřejný prostor zdravější právě mimo něj. Záměrně z práce vynechávám platformu, kde se v dnešní době nejsvobodněji uplatňuje možnost svobodné komunikace a umělecké tvorby- internet. Vymezení mé práce spočívá hlavně v těchto pojmech: ilegální pouliční tvorba v rozličných médiích, společenská kritika, umění mimo galerie a oficiální struktury, dopad umění na veřejnost, angažované umění, subverze, streetart, život ve městě. Ve své práci se pokusím zodpovědět na otázku, zda je český veřejný prostor (pokud vůbec nějaký existuje) svobodně využíván jakožto platforma pro nezávislé umění
  • Ritualita jako transformace a péče
    Grohová, Ester
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Práce se zabývá situacemi performativního charakteru zkoumajícím či užívajícím prvky rituálu, jakožto potenciálu transformace i péče a reaguje tak přímo na moji praktickou část bakalářské práce. Dotýká se rovněž propojujícího a emancipačního aspektu fenoménu hry, rituality, nebo sdíleného zvukového pole a mapuje historii a vývoj tohoto prostředku. Pojednává rovněž o funkci masky, využívané v rámci rituálu a jejího potenciálu transformace identity. Zaměřuje se také na prožitek času a bezčasovosti, která je známá jako transcendentní čas a jeho psychoterapeutickou hodnotou. Zmíněná témata dávám do vztahu se současnými fenomenologickými a feministickými přístupy, jejichž prostřednictvím hledám cestu ke spravedlivější a empatičtější verzi společnosti.
  • Synergie umění a AI: Zkoumání role umělce
    Rampula, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    Tato diplomová práce se zabývá integrací umělé inteligence (AI) do umělecké tvorby a zkoumá její dopady na kreativitu a definici umění. Práce sleduje historický vývoj technologií, které automatizovaly uměleckou tvorbu, a porovnává jejich přijetí ve společnosti s moderními AI systémy. Hlavní pozornost je věnována současným technologiím AI a jejich aplikaci ve vizuálním umění. Diskutuje také etické a filozofické otázky týkající se pojmu autorství, stejně jako problematický obsah datasetů, na kterých se AI učí a implikace předsudečnosti na tvorbu samotnou. Praktická část práce se soustředí na případovou studii procesu vzniku filmu Time Metallurgist a Polar Nights. Teoretické otázky a problémy jsou zde demonstrovány na konkrétních případech z tvorby obou filmů i s možným řešením problémů. Cílem studie je poskytnout komplexní porozumění vztahu mezi AI a kreativitou a nastínit budoucí vývoj umění v digitálním věku. Výsledky ukazují, že AI může výrazně rozšířit kreativní možnosti umělců, avšak vyžaduje od nich aktivní přístup.
  • Zapomenuté vize japonského cyberpunku
    Šourek, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání zapomenutých vizí japonského cyberpunku. V práci jsou analyzována klíčová témata nezávislých autorů a jejich filmů, která byla v jednotlivých dílech tvůrců opomíjena v kontextu globální diskuze o žánru cyberpunku. Práce přibližuje stěžejní prvky jednotlivých děl, historii za jejich vznikem a inovativní techniky, které autoři používali v nezávislé filmové tvorbě v Japonsku. Cílem práce je zjistit, jak tato díla vznikala a jakým způsobem obohatila kinematografii. Jedná se o experimentální filmová díla, která originálně pracují s filmovým jazykem a hudbou. Práce popisuje filmová díla tří autorů. Těmi jsou: Gakuryu Ishii, Shinya Tsukamoto a Shozin Fukui.