Procházet podle oponent "KUDLÁČ, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 8 z 8
  • Hudba pro třetí ucho: role aktivní participace posluchače v hudební kompozici Maryanne Amacher
    Ondračková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-15
    Tato práce se zabývá dílem Maryanne Amacher, především jejím albem Sound Characters (making the third ear). Uvádí její práci do kontextu některých z mnoha konceptů, myšlenek a praxí experimentální hudební tvorby a předestírá, jakým způsobem v hudební kompozici využívala fenomén známý jako otoakustické emise. Práce se rovněž zabývá konceptem vtěleného poslechu a jeho potenciálem upozornit posluchače na konkrétní procesy, které přispívají k jeho aktivní participaci v rámci poslechu hudby. Tato práce obsahuje podrobnou analýzu díla Sound Characters vypracovanou na základě subjektivního zážitku autorky.
  • Karel Kachyňa: Lásky mezi kapkami hudby. Hudba mezi láskami a smutky.
    Vacula, Richard
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-30
    Sonda do zvukové dramaturgie výjimečných filmů československého a českého režiséra Karla Kachyňy, s akcentem na jeho práci s hudební složkou,
  • Mediální obraz šlechty a elit 90. let.
    Lukáš, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-17
    Mediální obraz šlechty a elit 90. let. Historické souvislosti a konsekvence. Práce se zabývá mediálním obrazem šlechty v českém prostředí devadesátých let s přihlédnutím k historickým souvislostem, které významným způsobem napomáhaly tento obraz utvářet. Pohled na aristokracii po roce 1989 je do dnes v mnoha ohledech zkreslený, a cílem práce je tedy uvést některé skutečnosti, které jsou v této souvislosti často opomíjeny.
  • Soundwalk jako forma zvukové tvorby
    Vanc, Jáchym
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-22
    Má bakalářská práce se zaměřuje na fenomén soundwalku (aktu chůze ve spojení s aktivním poslechem) v umění a na příklad využití v kontextu rozšířené reality (augmented reality, dále jen AR). Text je rozdělen na tři hlavní části.
V první části se věnuji obecnému teoretickému základu soundwalku. Stručně zde popisuji původ v oblasti akustické ekologie. Věnuji se definici tohoto média, různým tvůrčím přístupům a způsobu, jakým tyto přístupy ovlivňují zkušenost a prožitek posluchače. V rámci druhé části definuji pojem AR a dále se soustředím na vymezení AAR (audio augmented reality), tedy aspektu zvuku v rozšířené realitě. Uvádím zde různé příklady využití a dále se věnuji technickým předpokladům a parametrům, které souvisí s tvorbou práce v AAR. Ve třetí části práce se věnuji soundwalku v kontextu AR. Zabývám se zde zejména technologickou stránkou (způsobem přenosu, binaurálním audiem) a kompozičním aspektem (mapováním zvuku, výběrem materiálu). Celou práci prokládám příklady konkrétních uměleckých děl, na kterých se snažím ilustrovat zkoumanou teorii.
  • Vliv zvuku na plynutí času v audiovizuálním díle
    Zavadil, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-21
    Tématem této práce je vliv zvukové složky na percepci času při sledování audiovizuálního díla a pokus o vyhledání vzorců a postupů ve zvukové tvorbě, které přispívají ke změně této percepce. V prvé části jsou uvedeny a popsány zdroje ze světové filozofie a filmové teorie zabývající se tématem času, především díla Henriho Bergsona a Gillese Deleuzeho. Z těchto zdrojů jsou vybrány myšlenky a úryvky k ústřednímu tématu práce relevantní. V druhé části jsou nově kategorizovány různé způsoby vnímání času v audiovizuálním díle a u každého z nich popsány rozličné dramaturgické postupy zvukové tvorby, které v rámci vnímání času hrají roli. Tyto postupy jsou dále prozkoumávány ve světle teorie zavedené v prvé části práce. Tato práce je pojata jako subjektivní úvaha nad tématem, která připouští svoji neúplnost a možnou polemiku.
  • Zvuk na hranici animovaného a hraného filmu.
    Vomočil, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-09
    Tato bakalářská práce se zabývá specifickými postupy tvorby zvukové složky u hraných a animovaných filmů, které se následně snaží najít implementované v opačném médiu, než pro které jsou tyto postupy typické. V úvodu se věnuje stručnému popisu rozdílů obou médií a následně sleduje jednotlivé zvukové kategorie, a pro ně běžné pracovní postupy při tvorbě zvukové složky. V poslední řadě se zabývá současnými moderními technikami pro kombinaci obou médií, jako je například Motion Capture nebo zasazení 2D animace do hraných filmů.
  • Zvukové atmosféry
    Herrmann, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-11
    Práce se věnuje problematice zvukových atmosfér ve filmové tvorbě. První kapitola je vyhrazena interpretaci pojmů s atmosférami spjatých a zařazení atmosfér do rámce již definované terminologie zvukové dramaturgie. Hlavní část práce se zaměřuje na přínos zvukových atmosfér filmovému jazyku. Je zde zmíněno několik funkcí, které mohou atmosféry nést, a možností, jak mohou obohatit zvukovou tvorbu. V další kapitole se popisuje postup tvorby zvukových atmosfér a práci uzavírá porovnání filmové hudby a atmosfér na základě diegetického rámce a emočního důsledku.
  • Zvukové postupy inspirované filmy Nuri Bilge Ceylana
    Chrudina, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Ve své bakalářské práci rozeberu filmy tureckého režiséra Nuri Bilge Ceylana z pohledu zvukové a hudební dramaturgie. Ceylan film vnímá a uvažuje nad ním komplexně, dokáže plně využívat zvukových možností, nebojí se experimentovat s diegetickou hudbou a používat netradiční hudební prvky. Jeho filmy jsem si vybral záměrně, protože přistupuji k problematice filmového zvuku podobným způsobem. Rozhodl jsem se tedy využít bohatství Ceylanovy filmografie a ilustrovat svůj přístup k filmovému zvuku pomocí příkladů z jeho reálné tvorby. Použiji snímky, které natočil v období od roku 1997 do roku 2014 a z každého vyberu nejzajímavější zvukové momenty. Mimo jiné také zdůrazním ty prvky, které Ceylanovy filmy sjednocují a formují jeho rukopis. Ve výsledku se však zaměřím na příklady, které vystupují z řady a dokazují, že by se na filmový zvuk nemělo nahlížet jen jako na podporu obrazové složky, ale ze všeho nejvíc jako na rovnocennou součást narativu, jež obsahuje nové informace, které pouze z obrazu nevyčteme.