Procházet podle oponent "MALANÍKOVÁ, Hana"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
    Pártlová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-04-13
    Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a pedagogů. V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv. osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání. Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové. Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
  • Cesta k autorství
    Tintěrová, Monika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Předkládaná diplomová práce s názvem Cesta k autorství je snahou prozkoumat moji osobní cestu k autorství. Z dnešní perspektivy (a často očima svého vnitřního Kritika) nahlížím na svoje zásadní autorské literární a divadelní počiny a skrze rozvažování nad tématy jako jsou dialogické jednání, autorství, autorské dílo, autorské divadlo, autorské herectví, performance, autorská prezentace aj., se sama sebe dotazuji, co pro mě autorství znamená, jak se moje autorství projevuje, jaká témata jsou pro mne v mém autorství důležitá a jaká byla (a je) moje cesta k autorství.
  • Cestou divadelnosti Playback Theatre
    Kočner, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-01-14
    Divadlo Playback (PT, z anglického Playback Theatre) bylo vyvinuto Jonathanem Foxem a jeho ženou Jo Salas roku 1975 a ve stejném roce byla také založena Originální Společnost Divadla Playback. Od té doby se rozšířilo do více než 50 zemí po celém světě. PT je směr improvizačního divadla, jehož představení jsou předem nepřipravená a vždy není dopředu známa jejich náplň. Stejně jako při disciplíně Dialogického jednání je obdobně prosazováno učení se spontaneitě projevu v řádu vědomého inspirovaného tvůrčího rozvíjení situace na jevišti a existence v ní. Samotná představení PT se však odvíjejí v dané struktuře a mají ustálený průběh a takto je PT prosazováno jako rituální schéma, které má očistnou moc a uměleckou sílu, schopnou přivádět lidi dohromady a učit je vzájemnosti, sdílení a společenství. Principem PT je vyprávění vlastních příběhů, příhod a životních zkušeností, stejně jako nálad, fantazií, snů, nápadů nebo názorů a jejich sdílení se všemi přítomnými, načež jsou skupinou herců na jevišti improvizovaně odehrávány zpět jejich původci, a tak pozvednuty na úroveň divadelního celku. Ať už je příběh jakkoli jednoduchý, složitý, hluboký, povrchní, odlehčený nebo závažný, vždy je na prvním místě a s vědomím jedinečnosti je také odehráván. Účelem není primárně pobavit, ale prožít společnou chvíli, ve které se učíme naslouchat jeden druhému, úctě k ostatním a respektu k jejich zkušenostem a pohledu na svět. Herec PT nestojí v popředí coby objekt divákovy pozornosti, tak jako při představeních klasického divadla, ale přímo slouží přejatému příběhu a zprostředkovává jej s respektem jakožto sváteční prožitek. Tato disciplína mě zajímá především svou univerzálností využití v rozličných prostředích, bohatostí inspirace, možností vzájemného přibližování se a učení, výchovnou silou a navíc i svou uměleckou hodnotou.
  • Directing for Devised Theatre
    Lalos, Evangelos
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-25
    In this thesis I will reflect on my creative journey of being a director for groups working with Devised Theatre. From the first attempts at creating a play and the awareness of the satisfaction I feel during the creation process, to the years at ‘TeArt’ when I learned the hard way what it means to be a director in a group of equals; On my studies in two schools, DAMU and RESAD, and what I learned there improving my skills, to the latest project in which I believe I put all the knowledge I acquired into practice. A reflection that juxtaposes theories on Devised Theatre and Collaborative Creation with my own personal experiences.
  • Drama identity
    Janković, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-24
    Drama identita: cesta k autorství je práce, která reflektuje autorovu cestu ze Srbska do Česka, od medicíny k vlastní tvorbě. Součástí této práce je popis cesty k písničkářství, cesty k divadlu a cesty k filmu. Obsahuje reflexe, sebereflexe, autorovy úvahy a popisy jednotlivých tvůrčích procesů a projektů. Zkoumá autenticitu, která se skrývá ve střetu balkánské a české kultury. Drama identity jako metafora zkoumání, objevování a budování identity, jak autorské, tak civilní.
  • Hra je hra je hra
    Purmová, Bára
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-30
    Tato práce se zabývá potřebou hry v procesu tvorby a zkoumá hranice a rozsáhlost pojmu hra. V osobní rovině popisuje autorčiny zkušenosti z přípravy a natáčení autorského filmu Případy Léona Cliftona. V rovině teoretické porovnává přístup ke hře v dílech dvou literárních autorů: Alfonse Bohumila Šťastného a Gertrudy Steinové.
  • Redefining the teacher as a Performer
    Mendoza Piedrahita, Isabel Cristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-26
    Redefining the role of the teacher in a community without exposure to arts on a daily basis, by using theatre workshops founded on the psychosomatic approach, permitted the participants to recognize and explore their personal creative resources, enriching their creativity and awareness of their physicality and responsibility in creating a safe and fruitful environment for teaching. This dissertation analyzed an international experiment that put to test the training of a six-member team from the Department of Authorial Creativity and Pedagogy, and offers a case of the current applicability of the psychosomatic approach.
  • Studium vs. praxe
    Koubová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-15
    Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila především na porovnání vlivu tříletého studia na katedře autorské tvorby a pedagogiky na svou práci v Českém rozhlase a vůbec na své profesní směřování s akcentem na veřejné vystupování. V první části se věnuji začátkům vlastního veřejného vystupování. Ve druhé pak podrobně přibližuji svou mediální zkušenost v televizi a v rozhlase. Třetí část patří mým studiím na KATaP a novým přístupům k veřejnému vystupování, které jsem prostřednictvím studia vyzkoušela. V závěrečné části pak porovnávám obě platformy svého veřejného vyystupování - práci v rádiu a práci ve škole. Zajímala mě hlavně otázka, jak tvéřivě a autenticky jednat i mimo "přející" prostředí katedry a jak tvořit i v méně výhodných podmínkách uspěchaného, hektického a náročného mediálního světa.
  • Svět podle LARPu
    Koubová, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-22
    Ve své diplomové práci se zabývám fenoménem komorního larpu a skrze něj se dostávám k reflektování vlastního studia na Katedře autorské tvorby a pedagogiky [KATaP]. K psaní jsem nejprve přistupovala s předpokladem, že live action role playing (larp) vychází z podobných premis a motivací jako základní disciplíny katedry. Čím podrobněji jsem ale tuto hru zkoumala, musela jsem si původní hypotézu o podobnosti poopravit. Proces, který zaznamenávám ve své práci, má nakonec opačnou tendenci. Nepopisuji larp s ohledem na zkušenost z KATaP, ale zkušenost z něj mě vede k reflexi a zkoumání pětiletého studia. Postupně se tedy předmětem mého bádání stává dialogické jednání, autorství, hra. Nahlížím také možnosti autentického zážitku a snažím se odpovědět na otázku, k čemu pravdivost ve vlastní tvorbě i v přístupu sama k sobě vlastně je. Z velké části jde o subjektivní pohled a nabídku vlastních zážitků a zkušeností jak na půdě školy, tak mimo ni při praktikování larpu.