Procházet podle oponent "PARSCH, Arnošt"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Albaribarisopten pro saxofonové kvarteto; Re: pro symfonický orchestr
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Concerto fot trumpet, timpani and strings
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Skladba koncertantního charakteru, využívající prvků concerta grossa.
  • Concerto grosso v soudobé hudbě
    Hájek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce Concerto grosso v soudobé hudbě po krátkém úvodu vymezuje pojem concerto grosso v hudební terminologii, jeho zařazení v rámci hudební historie a uvádí hlavní představitele tohoto stylu. Dále je v práci předložen rozbor šesti partitur od autorů, kteří se ve dvacátém století zabývali touto formou. Poté následuje vysvětlení a vymezení jednotlivých kompozičních principů concerta grossa. Následující úsek je pak věnován porovnávání principů této formy s výsledky jednotlivých rozborů. V další části své práce jsem pak do konfrontace s kompozičními principy concerta grossa postavil také svoji bakalářskou skladbu Concerto for trumpet, timpani and strings.
  • Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu.
    Rataj, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    Předkládaný text se snaží hledat způsoby metodologické orientace v rámci reflexe elektroakustické hudby a její existence v prostředí současné umělecké scény, která bývá v poslední době často nazývána pojmem akustická umění. Uvažování je vedeno zejména z pohledu producenta zodpovědného za existenci programového slotu veřejnoprávního rozhlasu zaměřeného na reflexi, podporu a prezentaci současného radioartu jakožto mediálně podmíněné elektroakustické tvorby. Snažíme se ukázat, že lepší orientaci v těchto současných tvůrčích procesech může přinést pohled na oblast EA hudby jakožto na kategorii historickou, která se svou tradicí vstupuje do řady velmi rozmanitých a vzájemně se překrývajících současných tvůrčích diskurzů, přičemž postupně odkrýváme jeden z nich ? radioart. Aby bylo možné konkrétněji vymezit tento pojem z pozice rodící se domácí scény radioartu, provádíme několik zevrubnějších sond do stávajících evropských konceptů radioartu tak, jak je lze sledovat ve vybraných veřejnoprávních rozhlasových domech. Ty byly v mnohém inspirující pro vznik a existenci pořadu PremEdice Radioateliéru Českého rozhlasu 3 ? Vltava, v němž se již po více než tři roky snažíme systematicky mapovat a stimulovat vznik a reflexi nových děl povětšinou domácích umělců. Začínáme vnímat proces, který by bylo možné nazvat konstituováním domácí scény radioartu postupně se etablující v širším evropském kontextu. V závěru práce provádíme první úplný přehled dosud vzniklých původních děl, která byla ve zmíněném pořadu realizována a naznačujeme možnosti další orientace jak vlastního programového slotu, tak pokračování v teoretickém přemýšlení o radioartu jakožto jednom z tvůrčích diskurzů akustických umění.
  • ELYSIUM - koncert pro klavír a symfonický orchestr
    Hejnar, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
  • Instrumentace - zvukový ideál i výraz doby
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své dizertacní práci jsem se snažil postihnout ty aspekty instrumentace, jež se primárne netýkají pouze zvukových predstav, ale jsou ovlivneny i jinými, mimohudebními aspekty. Vzhledem k šíri tématu jsem se zameril pouze na analýzy z hudby 20. století s hlavním durazem na instrumentacní postupy Leoše Janácka a Bohuslava Martinu. Analýzy dvou konkrétních del Alfreda Schnittkeho a Arvo Pärta jsou podle mého názoru typickou ukázkou vrstevnatosti hudebního myšlení v druhé polovine 20. století. Skladatel 20. a 21. století již nepremýšlí o instrumentaci pouze v ciste hudebních zvukových souvislostech, nýbrž použitím urcitých nástroju muže rozehrávat celou šíri významu i skrytých poselství. V tomto zpusobu myšlení spatruji i poslání a smysl soudobé vážné hudby. To znamená neustrnout pouze v oblasti naplnování ideálních zvukových predstav, nýbrž reflektovat impulsy nejen z jiných oblastí umení, ale i sociologické a historické kontexty spolecenských dejin.
  • Sólový nástroj a orchestr (se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům)
    Hejnar, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-23
    Disertační práce Roberta Hejnara Sólový nástroj a orchestr (se zvláštním zřetelem ke klávesovým nástrojům) se zabývá problematikou vztahu a instrumentace sólového nástroje a orchestru. V úvodních kapitolách práce jsou pojmenována z hlediska akustických parametrů (za použití kategorií základních vlastností tónu) rozhodující kritéria pro instrumentaci sólového nástroje a orchestru, dále typy instrumentálních koncertů a vymezení aspektů vztahu a funkce složky sólové a doprovodné orchest-rální. Na základě rámcových analýz (s akcentem na formu, traktaci sólového nástroje, orchestrální sazbu a zvukovou imaginaci díla) a následné komparaci (po stránce typu formy, prvku kadence, tektonické ambivalence, vztahu a funkce sólové-ho nástroje a orchestru) zástupných reprezentativních koncertantních děl 20. století (K. Penderecki: Koncert pro flétnu a komorní orchestr, A. Parsch: Symfonie-koncert pro lesní roh a orchestr, S. Gubajdulina: ?Offertorium? ? koncert pro housle a orches-tr, S. Prokofjev: Koncert č. 1 Des dur, op. 10, pro klavír a orchestr, L. Fišer: Koncert pro klavír a orchestr, B. Martinů: Koncert pro cembalo a malý orchestr, V. Riedl-bauch: Koncert-bitva pro varhany a orchestr) jsou v závěru práce nastíněny netradiční instrumentální techniky jednotlivých nástrojů hlavních orchestrálních sekcí a nástrojů klávesových využitelné v instrumentaci kompozice pro sólový nástroj a orchestr s ohledem na jejich dynamická, témbrová a technická specifika, včetně dal-ších perspektiv vývoje instrumentálního koncertu jako formálního celku.