Procházet podle oponent "ULVER, Stanislav"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Hrdinové v barvách Zhanga Yimou
    Bernardová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-21
    Práce Hrdinové v barvách Zhanga Yimou se věnuje třem filmům z dílny tohoto renomovaného režiséra. Hrdina, Klan létajících dýk a Kletba zlatého květu jsou epické velkofilmy, které kombinují bojové umění s principy dramatu a filosofie. Příběhy jsou pak podpořeny výraznou barevnou stylizací, jejímiž principy se práce zabývá. V Hrdinovi se barvy v příběhu vyskytují systematicky podle předem daného grafu. V Kletbě zlatého květu jde o boj dvou protikladů ? zlaté a stříbrné - a Klan létajících dýk je laděn do barev přírodních. Práce rovněž zkoumá symboliku užitých barev v čínském i západním pojetí a otázku, zda je tato symbolika srozumitelná pro evropského diváka a jakým způsobem mu zpřístupňuje východní myšlení a záměr režiséra.
  • Jan Švankmajer inspirace literaturou a divadlem
    Balej, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Abstrakt: Tématem práce je analýza literární a divadelní inspirace ( E. A. Poe, D. A. F. Sade, Ch. D. Grabbe, L. Carrol, V. de I´Isle-Adam, H. Walpole, J. W. Goethe, Ch. Marlowe, barokní a lidové divadelní hry, černé romány, pohádky) v krátkých ( Poslední trik pana Schwarzwaldea a pana Edgara, Rakvičkárna, Don Šajn, Žvahlav aneb šatičky Slaměného Huberta, Otrantský zámek, Zanik domu Usherů, Kyvadlo, jáma a naděje) a celovečerních ( Něco z Alenky, Lekce Faust, Otesánek, Šílení) filmech Jana Švankmajera. Cílem práce je vysledovat, jakým způsobem je s těmito inspiračními zdroji ve filmovém zpracování nakládáno, jak jsou původní témata převáděna do jiného média a jak jsou významově rozvíjena či přetvářena. U divadelní inspirace práce popisuje přenos formálních výrazových prostředků charakteristických pro divadlo (černé divadlo, herci v maskách, maňáskové divadlo atd.) do filmu a také popsat autorův vztah k loutkám a klíčový vliv tohoto vztahu na jeho tvorbu.
  • Ježíš Nazaretský - herectví ducha ve filmu
    Stehlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-12
  • Kameramani českého dokumentárního filmu
    Šuster, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-13
    V diplomové práci se zabývám především pohledem kameramanů, jako profesionálů, ale i jako lidí na problematiku filmového obrazu v dokumentárním filmu. Snažím se hledat a stavět pohled na dobu a život české kinematografie skrze oči čtyř kameramanů čtyř různých věkových generací. V úvodu procházím stručnou historií českého dokumentárního filmu. Po ní se dostávám k rozhovorům s kameramany, které jsem vybral na základě jejich dlouhodobých zkušeností s obrazem v dokumentárním filmu. Každý z nich je výraznou osobností a každý svou prací posouval nebo stále posová kupředu kvalitu české kameramanské profese. Všem posléze kladu stejné otázky a snažím se tak získat vícegenerační pohled na problematiku české dokumentární kinematografie a zároveň na kameramany osobně. V závěru práce shrnuji obecné a vzájemně porovnávám různorodé postoje. Vstupuji do závěru i svým vlastním pohledem a tak se konfrontuji s názory jak poslední, pátý a nejmladší z kameramanů.
  • Kameramani českého hraného filmu
    Kaboš, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-13
    .
  • Kameramani českého hraného filmu
    Kaboš, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-10-12
    Kameramani českého hraného filmu: Hledání identity je pojednání o významu kameramanů v rámci české kinematografie. Práce je složena z autentických vzpomínek a poznatků jednotlivých osobností - kameramanů. Jejich výpovědi jsou konfrontovány s historickými prameny, které tvoří důležitou historiografickou část práce. Hlavní témata jsou: hledání inspirace a vytváření myšlenkových konceptů, způsob transformace reality a obsahu sdělení a definice významu kameramanské identity vzhledem k individualitě každého tvůrce i v korelaci s režisérem.
  • Komiksový film očima "čtenáře"
    Liška, Eugen
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-21
  • Od Tramnovelle k Eyes Wide Shut neboli od Arthura Schnitzlera k Arthurovi Schnitzlerovi
    Hakl, Vilém
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Analýza textu SNOVÉ NOVELY (TRAUMNOVELLE) Arthura Schnitzlera a postupů, jichž užil Stanley Kubrick při jeho filmové adaptaci.
  • Řeč slov (o fikčním dialogu uprostřed filmu)
    Karásek, Bohdan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-12
  • Ticho po člověku
    Bittnerová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.