Procházet podle oponent "VEDRAL, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 23
  • Auditivní komponenty v loutkovém divadle
    Lešková Dolenská, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-12-16
    Disertační práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. První se zabývá terminologickým zařazením zkoumané oblasti a definováním základních pojmů. Následuje historický exkurz, který se zaměřuje na pouţití zvuku, hudby a hlasu v dějinách loutkového divadla a zabývá se proměnami hlasové interpretace v závislosti na dobových proměnách inscenačního stylu. V části věnované 20. století je věnována pozornost třem českým fenoménům ? dvojici S+H, voicebandu a poetice Divadla DRAK. Třetí kapitola se zaměřuje na autorčinu vlastní diváckou zkušenost a charakterizuje jak tvorbu na domácí scéně, tak pojmenovává tvůrčí postupy i ve vybraných zahraničních inscenacích, a to včetně typologie moţností ne zcela běţného inscenačního zacházení s auditivními komponenty.
  • Autorská osobnost v rozhlasovém dokumentu
    Albrechtová, Gabriela
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-22
    Práce se zabývá autorskou osobností v oblasti specifického uměleckého žánru, a tím je rozhlasový dokument. Práce využívá zkušeností autorky a zároveň dramaturgyně rozhlasových dokumentárních pořadů a pokouší se odpovědět na otázky, kdo je vlastně autorem dokumentu, jak se jeho osobnost odráží ve způsobu nahlížení na dané téma, natáčení i organizování zvukového materiálu. Zkoumá, jak se ten který autor dokáže nebo naopak nedokáže dopracovat k živému rozhlasovému tvaru. Práce si nedělá nárok na široké zobecnění, ukazuje však některé možné přístupy k tvorbě. Zachycuje momenty, které tvorbu dokumentu oživují nebo naopak nějakým způsobem zastavují a znehybňují. Pokouší se nalézt odpovědi na otázky, jak rozpoznat silnou autorskou osobnost a jak se této osobnosti daří v prostředí média, které její tvorbu podmiňuje a zároveň ji v pozitivním i negativním směru ovlivňuje. V práci je využito pěti kazuistik, v nichž je zachycen proces tvorby dokumentu autorů v různých fázích jejich „autorského vývoje“. Pozornost je upřena na rozdíly mezi motivacemi jednotlivých tvůrců, východisky tvorby, názory na zvukové dílo, vědomou, nebo méně vědomou práci se zvukovým materiálem apod. Práce se zabývá také rolí dramaturga a jeho vlivu na autora a konečnou podobu díla. Kým je a může být dramaturg v oblasti rozhlasového dokumentu? Existují hranice, za něž by dramaturg neměl jít? Nebo jsou tyto hranice pohyblivé vzhledem k tomu, s jakým autorem a na jakém pořadu v určitou chvíli spolupracuje?
  • Časová témata a jejich jevištní reflexe
    Ferenzová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    V této práci se věnuji časovým tématům a jejich jevištní realizaci. Pod pojmem ?časová témata? chápu témata, která jsou aktuální teď a tady, týkají se současného života. Nejprve píšu o textech a inscenacích, které mě ovlivnily a na kterých jsem v minulosti spolupracovala; po té rozebírám svou bakalářskou inscenaci. Snažím se nacházet styčné body mezi texty (M. Bambušek, E. Jelinek, J. W. Goethe, J. Zeh) a jejich jevištní realizací. Nakonec se pokouším najít, co je v těchto inscenacích nadčasové, co nás přesahuje.
  • Česká dramatika
    Lehečková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-03
    Tato diplomová práce se zabývá problematikou dramatické postavy jako postavy svébytně se realizující již v materiálu literatury, která ale v sobě zároveň obsahuje prvky, jimiž míří ke své jevištní realizaci. Na konkrétním materiálu současné české dramatiky si všímá jak obecných způsobů, jakými se postava může v textu realizovat, tak i specifiky, která jí ve 20. a 21. století provází.
  • Divadelnost jako nepostradatelná esence divadla
    Keita, Aminata
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-21
    Tato diplomová práce zkoumá specifické druhy divadelnosti na příkladu čtyř inscenací, které autorka režírovala. Zkoumaným materiálem jsou tři interpretace dramatických textů (W. Shakespeare: Jak se vám líbí; A. P. Čechov: Višňový sad; Ö. von Horváth: Nikdo) a jedna autorská inscenace (Keita a kol.: Poslední zrnko písku), každá z nich byla připravována za jiným účelem v jiném divadelním prostoru. Práce se zabývá pojmenováním režijních metod, které jsou při procesu zkoušení zdánlivě nahodilé či intuitivní. Analýzou vlastních režijních postupů a popisem jednotlivých inscenací se autorka pokouší přiblížit její vlastní chápání divadelnosti – pokouší se postihnout to, co bylo v inscenacích klíčové pro působení na diváka, pro výsledný divadelní zážitek
  • Dospívající dramatička Magdalena Frydrychová
    Rubenová, Sylvie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-18
    Bakalářská práce Dospívající dramatička Magdalena Frydrychová (rané hry Panenka z porcelánu, Na věky, Dorotka) si klade za cíl na základě rozboru a srovnání jednotlivých her nalézt a pojmenovat charakteristické rysy autorčina stylu v letech 2004 ? 2006. Texty zkoumá dle předem předem vytyčených kritérií a pokouší se mezi nimi nalézt vzájemné spojitosti.
  • Dramatické postupy Ödöna von Horvátha
    Berkmanová, Anežka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Práce si klade za cíl zkoumat společné prvky dramatického díla Odona von orvatha a jejich vývoj v průběhu jeho života. Hlavním základem pro toto zkoumáni jsou konkrétní vybrané tituly, ohniskem potom hra Don Juan se vrací z války, kterou se práce zabývá i prakticky z hlediska konkrétní inscenační práce.
  • Dramaturg jako člen tvůrčího týmu
    Čepková, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Práce se zaměřuje zejména na praktickou stránku dramaturgické spolupráce na inscenaci. Kristýna Čepková zmiňuje v úvodu svou dosavadní zkušenost v oboru a cíl této práce. První kapitola se zabývá teoretickou přípravou na zkoušení bakalářské inscenace hry Ann Jellicoe, Bezva finta. Tato část zahrnuje faktografické údaje, komentář k inscenační úpravě a rozbor hry. Ve druhé kapitole autorka popisuje jednotlivé fáze zkoušení a zabývá se některými problémy, které vyplývají ze specifičnosti zvoleného textu. Třetí část je vlastní reflexí spolupráce na inscenaci a jejího výsledného tvaru, který byl prezentován na klauzurách. Závěr obsahuje úvahu o osobním přístupu a předpokladech ke zvolenému oboru.
  • Expresionismus a Probuzení jara
    Satoranský, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Práce se zabývá vznikem a vývojem německého literárního expresi-onismu a expresionistického dramatu s ohledem na historický a společen-ský vývoj v druhé polovině 19. století a hlavními znaky expresionistického dramatu. V další části se za¬měřuje na život, dílo a divadelní estetiku Franka Wedekinda a to zejména na jeho drama Probuzení jara. Autor se snaží analyzovat charakteristiky tohoto dramatu a na¬jít vazbu s dramatem expresionistickým. Praktická část se zabývá popisem procesu vzniku finální verze scénáře pro inscenaci Probouzení jara. Ve třech kapitolách je pak popsán rozdíl v interpretaci postav, způsobu vyprávění a využití monologu oproti původní hře
  • Habilitační řízení Mgr. Jitka Goriaux Pelechová, Ph.D.
    Goriaux Pelechová, Jitka
    (2019)
    Datum obhajoby: 2019-11-06
  • Inscenační potenciál současné ruské hry
    Kačmarčík, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-16
    Tato práce se věnuje současné ruské dramatice a možnostem jejího inscenování. Autor se snaží najít základní specifika tohoto divadelního proudu, to vše s přihlédnutím k vlastní bakalářské inscenaci hry Murlin Murlo Nikolaje Koljady. V první části práce se snaží popsat vývoj moderního ruského dramatu, jeho současný stav a nejvýznamnější představitele. Zvláštní prostor je věnován právě osobě Nikolaje Koljady, který sehrál ve vývoji současného ruského dramatu velmi podstatnou úlohu. V závěru této části se autor věnuje rozboru základních znaků ruské dramatiky. Druhá část je pak věnována reflexi inscenace Murlin Murlo a rozboru práce na ní. V obou těchto částech je pak řešena základní otázka, zda by měly být současné ruské hry inscenovány na českých jevištích a jaká pozitiva by mohly do našeho divadelního prostředí přinést.
  • Jak se (také) dělá divadlo v Londýně
    Nováková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-22
    Předmětem této diplomové práce je současné britské divadlo, a to z hlediska dynamiky vztahů mezi dramatikem, hercem a režisérem, která se v mnohém liší od toho, na co jsme zvyklí v kontinentální Evropě. Na základě popisů konkrétních inscenací londýnských jevišť i historického vývoje moderního britského divadla se práce snaží pojmenovat, co je pro britskou režii, herectví a dramatiku typické. Každá z kapitol se zaměřuje právě na jednu z těchto složek a nastiňuje specifika britské scény se zřetelem k prostředí českému. Srovnáním vybraných pražských a londýnských inscenací téhož britského dramatického textu potom práce poukazuje na některá úskalí, která přenos této dramatiky do jiného kulturního prostředí může přinášet.
  • MONOLOG JAKO AUTENTICKÁ VÝPOVĚD V KONTEXTU MODERNÍHO DRAMATU
    Hýča, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-22
    Práce se zabývá pojmem monologu a monologičnosti jako svébytného výrazového prostředku moderního dramatu. Pojem monologu je vymezován v rámci jeho vztahu k dialogu, a to jak v rámci teoretického uvažování o divadle a dramatu, tak z hlediska uplatnění zmíněných pojmů v běžném životě. Jako základ zde slouží teoretické statě Jana Mukařovského a Jiřího Veltruského. Proti koncepci monologu jakožto nedostatku dialogičnosti je dále navrhováno chápání monologu jako útočiště autenticity, jako prostoru pro autentickou výpověď. Myšlenky jsou prostřednictvím obecné úvahy uvedeny v souvislost s moderním dramatem a ilustrovány na příkladech z konkrétních dramatických textů. Práce ústí v úvahu o dialogu mezi jevištěm a hledištěm jako východisku z monologické situace na jevišti.
  • Od školního divadla k divadlu profesionálnímu
    Šotek, Milan
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-14
    Autor sleduje svoji cestu ze školního divadla k divadlu profesionálnímu, přesněji sezonu 2009/2010 v divadle DISK, během níž připravoval dramaturgický plán činoherní sezony 2010/2011 pro Moravské divadlo Olomouc. V kapitole věnované dramaturgii DISKu se ptá, zda lze vysledovat kontinuitu v divadle, které rok co rok mění umělecký soubor. Na příkladu textů dvou středoevropských autorů ? Kazimír a Karolína Ödöna von Horvátha a Casanova v lázních Arthura Schnitzlera ? pak přiblíží způsob, jakým čte dramatický text. V poslední části se zabývá dramaturgií měšťanského divadla na základě zkušeností s MDO, přičemž ji podepře konkrétními chystanými tituly. Diplomová práce je tak otiskem myšlení dramaturga, jenž právě vstupuje do praxe.
  • Patero her Karla Čapka
    Cindlerová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-05-22
    Disertační práce "Patero her Karla Čapka: Základní výzkum" je věnována samsotatně napsanému dramatickému dílu jedné z nejvýraznějších i nejvýznamnějších osobnsotí českého divadla a kutlury. Proč tedy základní výzkum? Protože ten u Čapka citelně chybí - a tím víc se do dnešníhi postavení jeho her promítají nepřirozené zásahy "zvenčí", které je během jejich existence postihly: především přerušená inscenační tradice, dále jednostranné, tedy neúplné vnímání literárními teoretiky, opomíjení či zjednodušování ze strany divadelních teoretiků a ovšem i praktiků.
  • Postmoderní česká režie v teorii a praxi
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí. V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
  • Postmoderní divadelnost v tvorbě Viliama Klimáčka
    Páleníková, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-27
    Viliam Klimáček je považovaný za najznámejšieho a najúspešnejšieho súčasného slovenského dramatika, nazývaného aj "slovenský Čechov". Jeho tvorba je úzko spätá s bratislavským divadlom GUnaGU, ktorého je spoluzakladateľom. Od roku 1985 tu pôsobil ako amatérsky herec, muzikant, režisér, autor a spoluautor. Klimáčkova poetika a inscenačný štýl GUnaGU, ktoré sa od začiatku vzájomne ovplyvňovali, nesú určité známky postmodernej estetiky. Chcela by som v tejto práci preskúmať klimáčkovskú divadelnosť, jej špecifické črty ako aj vlastnosti, ktoré ju zaraďujú do širších umeleckých súvislostí. Moja anlýza bude založená nielen na teoretickom výskume, ale aj na praktickej skúsenosti z inscenovania jednej z jeho hier - Márie Sabíny.
  • PROMĚNY DIVADLA KOMEDIE
    Suková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-14
    Pohled na historii Divadla Komedie od jeho vzniku v roce 1930 až do současnosti (duben 2013), se zvýšenou pozorností na období po roce 1989. Proměny divadelní scény, v jejímž prostoru se za osmdesát let vystřídalo několik významných uměleckých souborů nejen s odlišnými tvůrčími koncepcemi, ale také s rozdílnými právními subjektivitami od příspěvkové organizace, přes společnost s ručením omezeným, až k občanskému sdružení. Pohled na okolnosti, za jakých se soubory měnily, zejména s ohledem na způsob a průběh výběrových řízení. Práce mapuje události zmíněného období na základě dostupných materiálů i osobních zkušeností pamětníků, přičemž popisuje různé varianty provozování divadla, s cílem poukázat na výhody i úskalí, které z toho vyplývají.
  • Putujúci duch
    Turošík, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-11-19
    Predkladaná dizertačná práca sa pokúša o definíciu mechanizmov, sledovanie trás a popis konkrétnych prvkov prenosu inšpirácie medzi dvomi významnými nezávislými divadelnými skupinami – od zdroja, dánskeho Odin Teatret, k prijímateľovi, českému Divadlu Continuo. Využívajúc poznatky mladého vedného odboru memetika o mémoch – prvkoch kultúrnej nákazy – dokazuje, že obe divadlá nielenže patria k jednému špecifickému prúdu divadelných skupín, no prenos tu vytvoril hlboký, nenáhodný a dobre pozorovateľný vzťah manifestujúci sa notoricky sa opakujúcimi znakmi. V jednotlivých kapitolách sa práca zameriava na komparáciu podobných a rozdielnych čŕt oboch divadiel vzhľadom na ich predkov, filozofiu, charakter života skupiny (nezávislosť a slobodu, miesto, budovu, hodnoty skupiny, rozsah aktivít atď.), inscenačnú tvorbu (v oblasti tréningu, fyzikality, herectva, réžie a dramaturgie repertoárových a nerepertoárových inscenácií, atď.), výskum, pedagogiku a ich potomkov. Profil Divadla Continuo, ktorému je v práci venovaný väčší priestor, je doplnený popisom a dokumentáciou skúšobných procesov jeho dvoch inscenácií a ich výsledkami – repertoárovým predstavením Betwixt and Between z roku 2021 and nerepertoárovým letným site-specific projektom Ostrovy z roku 2020. Práca bola vypracovaná na základe niekoľkoročného výskumu, ktorý pozostával zo štúdia textových a audio-vizuálnych materiálov, no aj osobných a praktických skúseností autora s obomi skupinami.
  • Režie vlastní adaptace, překladu, autorského textu i pravidelného dramatického textu
    Loužný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Bakalářská práce Tomáše Loužného si klade za cíl zmapování inscenačních východisek školní i mimoškolní práce. Zároveň analyzuje dvě základní tendence přístupu k textu. První lze nazvat linií interpretační a druhý linií autorskou, kterou autor rozumí jak adaptace dramatického textu, tak prózy. První část práce představuje několik myšlenkových východisek, teoretických premis, o které se celá práce opírá. Druhá část se pak hlouběji dotýká hlavně tří inscenací: Její pastorkyně, klauzury z venkovského realismu, bakalářské inscenace hry Nevinní jsou nevinní a režie adaptace novely Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse s názvem Synáčci. Hlavní důraz je kladen na přípravnou fází inscenování. Ve zkratce se autor dotýká samotného zkoušení a pokouší se analyzovat, jaký vliv měla tato zkušenost na jeho další režijní vývoj. Na závěr také uzavírá úvahu, která provází celou práci: jaký je vlastně rozdíl mezi adaptací a dramatizací?