Katedra kamery - KK / Department of Cinematography

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/25

Procházet

Procházet Katedra kamery - KK / Department of Cinematography podle Klíčová slova "3D technologie"

Nyní se zobrazuje 1 - 3 z 3
  • Aspekty svícení ve virtuálním prostoru
    Ticháček, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-26
    Ve své diplomové práci se zabývám způsoby, jakými je možné přistupovat k zasvětlování scén ve virtuálním prostoru. Snažím se předložit celkový pohled na problematiku simulace osvětlení v real-time aplikacích z pohledu tvůrce osvětlení scény, tedy člověka, který spoluvytváří estetickou kvalitu obrazu. Nejprve v práci popisuji základní principy vytváření počítačem generovaného obrazu, základní mechanismy simulace osvětlení a metody, které se využívají v real-time aplikacích pro dosažení požadovaných vizuálních výsledků. V praktické části mé diplomové práce testuji fungování nejdůležitějších principů generování obrazu a simulace osvětlení na několika příkladech virtuálních scén a porovnávám dosažené výsledky mezi sebou i s referenční fotografií. Cílem je najít optimální cesty vytváření simulovaného osvětlení ve virtuálních scénách s ohledem na výpočetní náročnost, omezení z použitých metod plynoucích a estetické kvality, kterých dané postupy dosahují.
  • Stereoskopie a kameraman
    Gunaratna, Vidu
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-10-10
    Práce je studiem stereoskopie z pohledu kameramana. Vnímá ji v celé své šíři současného užití - od atrakcí v zábavních parcích, přes komerční narativní celovečerní filmy, až po dokumenty s kulturní hodnotou. Krátce se věnuje raným teoriím binokulárního vidění, počátku objevu stereoskopie a stereofotografie. Dále se zaměřuje na stručnou historii stereoskopie v kinematografii od jejího počátku, přes renesanci v 50. letech 20. století, až do současnosti. Pokračuje popisem principů prostorového vnímání, kde mezi klíčové pojmy patří disparita, paralaxa, konvergence a akomodace. Zmiňuje také důležitost nestereoskopických podnětů na stereopsi. Téma fyziologických základů stereopse zakončují vady prostorového vnímání. Další část práce se soustřeďuje na stereoskopické okno, které je analogií k rámu obrazu v běžné kinematografii. Zkoumá vliv velikost předváděcí plochy, omezení vzdálenosti zadního plánu a jevu, který se nazývá porušení stereoskopického okna. Pokračuje rozborem prostoru stereoskopického obrazu a okolnostmi které ovlivňují vjem velikosti předmětů a figur v něm, ale také analýzou vjemu celého obrazu v závislosti polohy diváka vůči plátnu. Pozornost je věnována i speciálnímu případu stereoskopie - ortostereoskopii. Rozvržení hloubky, nativní paralaxa, a pojmy optimální, dostupný a užitý prostor jsou definovány pro pochopení důležitosti konceptu plánu hloubky. Estetika hloubky je demonstrována na několika nedávných stereoskopických filmech. Následuje přehled technických prostředků pro stereoskopii - rigy, 3D monitory a software. Práce pokračuje diskusí nástrojů kameramana, které jsou rozděleny do dvou skupin - nestereoskopické a stereoskopické. Mezi nestereoskopické patří lineární a barevná perspektiva, vzdušná perspektiva, ostrost a neostrost a pohyb kamery. Stereoskopické nástroje tvoří interaxiální vzdálenost a konvergence. Případy hypostereoskopie a hyperstereoskopie jsou chápány též jako výrazový prostředek. Další kapitola je věnována specifikům a omezením stereoskopického snímání - potřeba dokonalého páru kamer, objektivů, specifikum kompozice ve stetoskopii, problémy spojené s polopropustným zrcadlem v rigu, osvětlování a použití kamerových filtrů. Následující část práce se stručně věnuje přidruženým tématům, která mají vliv na obrazovou složku. Jde o scénografii, postprodukci, kde je věnována pozornost gradingu, a různým stereoskopickým projekčním systémům, včetně autostereoskopie. Poslední část práce je rozhovor s kameramanem Andrewem Lesniem, ACS, ASC, který se dělí o svoje zkušenosti z práce na filmu Hobit. Závěrem je zamyšlení nad otázkou, zda je stereoskopie výrazovým prostředkem a pokouší se odhadnout, jakou budoucnost čeká stereoskopie v kinematografii a televizi.
  • Využití technologie Sledování bodu v digitální postprodukci
    Černý, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    V úvodu této práce se seznámíme se základním prvkem při práci strackingem - bodem / pixelem a jeho vlastnostmi v digitálním matematickém světě. Dále se seznámíme s přehledem obrazových zdrojů a zařízení, využívající bodové / pixelové snímače. Porovnáme princip technologie sledování bodu s ostatními technologiemi. Co můžeme s bodem dělat díky matematickým operacím? Porovnáme různé typy matematických algoritmů a popíšeme technologii sledování bodu v obraze a její podmínky. Popíšeme nástroje využívající sledování bodu v obraze a jejich použití včetně přehledu komerčních softwarových aplikací používaných v digitální postprodukci a jejich uplatnění při rozličných úkonech při práci s obrazem z natočeného nebo digitálně převedeného zdroje. Nakonec se podíváme na uplatnění a rozšíření technologie sledování bodu při práci v 3D softwarech. Představíme princip motion capture, který využívá sledování bodu pro tvorbu digitalizovaných prostorových kopií skutečnosti.