Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/163

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 13 z 13
  • Architektura v (anti)utopických filmech třicátých let
    Kryvenko, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-09
    Architektura vždy reflektuje stav společnosti, jelikož se musí přizpůsobit životu člověka. V horším případě je to naopak - člověk je nucen změnit svůj život a přizpůsobit se městskému prostředí. Architektura pracuje s měřítkem, hmatem a zrakem, časem a prostorem. Tím je blízká filmu jako výrazovému prostředku. Tato práce má za cíl porovnání představ o budoucnosti a tím, co se dělo ve společnosti a umění v čase vzniku toho nebo onoho filmu, a to skrze vizuální prvek - architekturu. Nejsilnějším způsobem jsou představy o budoucnosti zvýrazněny v utopických a antiutopických filmech, protože právě tento směr byl vždy zacílen na vytváření ideálního světa. Předložená práce je soustředěna na celkem úzké období třicátých let, protože to je čas vzniku utopických a antiutopických filmů jako kinematografického žánru. Je to také období velkých politických, společenských a uměleckých změn, které ovlivnily dějiny celého dvacátého století.
  • Béla Tarr: Černá trilogie
    Palijová, Gabriela
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-21
    Práce se zabývá analýzou filmů černé trilogie význačného maďarského režiséra Bély Tarra. Hlavní důraz je kladen na kontext použití dlouhého záběru a jeho vliv na filmový čas. Za tímto účelem nejdříve obecně charakterizuji oblast kinematografie slow cinema a možnosti filozofického vnímání času ve filmu, poté se snažím popsat, jakým způsobem se tato filozofie vztahuje na Tarrovu tvorbu. Následuje stručný popis hlavních aspektů, kterými se trilogie vyčleňuje od předchozích Tarrových děl a jakým způsobem se u něj vyvíjelo použití dlouhého záběru. Hlavní část práce se věnuje rozboru filmové řeči tří zvolených snímků a myšlenkovým koncepcím, které se v nich odráží, případně vztahu mezi formou a obsahem. Prostřednictvím rozborů a návazných interpretací jednotlivých filmů, a především rozborů některých výrazných scén užívajících dlouhý záběr jako svůj hlavní výrazový prostředek, se snažím objasnit, jak Tarr dosahuje sugestivnosti své tvorby.
  • Christianity and Occultism in Queer Experimental Cinematography
    Kriška, Adrián
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    The aim of the work is to examine and re-evaluate the relationship between christianity and occultism in queer experimental cinematography and question coexistence of these two supposedly contradictory subjects. The work will try to define what queer experimental cinematography precisely is, and in order to achieve this result it will analyse three audiovisual works from authors connected with queer experimental film, starting with one the earliest homoerotic film Fireworks by Kenneth Anger, through Derek Jarman's Sebastiane and In the Shadow of the Sun and concluding with A Fire in My Belly by David Wojnarowicz. The thesis will seek its parallels and answers via feminist, queer and leftist perspectives based also on personal observations.
  • Gaspar Noe, autor zvrácené narace
    Rezler, Luboš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-13
    Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat a tematicky interpretovat dva filmy režiséra Gaspara Noé. Zpočátku popisuje vývoj jeho díla včetně realizací krátkých filmů a videoklipů. Následně analyzuje tvorbu tohoto autora v rámci hnutí " New French Extremity". Dále si práce klade za cíl analyzovat filmy "Irreversible" 2002 a "Enter the Void" 2009. Zabývá se především hledáním specifických výrazových prostředků a jejich vývojem mezi dvěma zmíněnými tituly. Zároveň pátrá a vyhledává interpretační zdroje a strategie, které by mohli autorovo dílo rozšířit o možné souvislosti, inspirace či významy. Práce zkoumá stěžejní témata Noého filmů, mezi které patří vztah mezi sexualitou a násilím, posmrtný život, instinktivní chování jedince a podobně
  • Kinematografie metamorfózy: Tělo a transformace ve filmech Bertranda Mandica
    Lubojatzká, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-29
    Motivy transformace a těla zaujímají ve francouzské kinematografii v různých podobách silnou pozici. Tělesnost a metamorfóza se coby hlavní aspekty objevují i v dílech současného francouzského režiséra Bertranda Mandica. Tato bakalářská práce se zaměří na způsoby pojetí transformace a zobrazení těla v Mandicově krátkometrážní i celovečerní tvorbě, na porovnání jednotlivých přístupů a nalezení společných znaků, které obě témata propojují. Zmiňované aspekty budou zkoumány z hlediska funkce v daných snímcích, ale také významovosti a různorodosti jejich znázornění. Výchozím rámcem zkoumání jednotlivých filmů budou koncepty transgrese (George Bataille), proměny a stávání se (Gilles Deleuze, Félix Guattari), které umožňují přistoupit k metamorfóze procesuálně i společensko-kriticky.
  • KYI SOE TUN v myanmarských kinech napříč transformací
    Hsu, Khin Khin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-13
    Moje práce je o úspěšným režisérovi U Kyi Soe Tun, který je pořád respektováním režisérem ve filmovém oboru.Moje bakalářská práce bude o stavu oboru barmského filmu, který se postupně zhoršoval, když se dostal do rukou vlády, a nikdy se nezlepšila kvalita ve filmech, než se Barma stala demokratickou zemí od 2010. Touto práci bych vás chtěla seznámit s životy režisérů/ filmařů a jejich znalostmi o tvorbě filmu pro lidi.
  • Magie Aleistera Crowleyho ve filmové praxi Kennetha Angera: Invocation of My Demon Brother a Lucifer Rising
    Chudáčková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-14
    Tato bakalářská práce se zabývá filmovou praxí Kennetha Angera, konkrétně jeho dvěma filmy Invocation of My Demon Brother a Lucifer Rising, v souvislosti s magickým učením Aleistera Crowleyho. Jak tato práce dokazuje, Anger do velké míry z Crowleyho magie vycházel. Tato práce si klade za cíl popsat symboliku filmů, dále se zaměřuje na motivy magika a magického obřadu. Blíže se pak zabývá postavou Lucifera, jenž je hlavním středobodem nejen těchto dvou filmových děl, ale Angerovy filmové tvorby obecně. Interpretací Angerovy tvorby skrze magické učení se nám dostává hlubšího porozumění nejen obsahu těchto dvou filmových děl, ale i možnostem vizualizace magické zkušenosti filmovými prostředky.
  • Science fiction v dokumentárním filmu
    Karpeta, Mikuláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-12
    Tato práce se zabývá spojením science fiction žánru v dokumentární kinematografii a relativními hranicemi pojmu dokumentární film. První polovina práce stručně nastiňuje diskuzi a historii vývoje pojmu dokumentární film. Jedná se hlavně o vymezení důvodů, proč je tento termín problematický a co jsou hlavními úskalími jeho definic. Následně se práce zabývá historií spojení science fiction žánru s dokumentární formou a obsahem. Druhá polovina pak analyzuje film Wernera Herzoga - The Wild Blue Yonder (2005), z formální a žánrové stránky se snaží ukázat, proč lze tento film považovat za dokumentární a co jsou jeho hlavní dokumentární aspekty. Cílem práce je tedy popis a zamyšlení se nad hybridními žánry, které spojení science fiction s dokumentárním filmem vytváří.
  • Statičnost v tvorbě portugalského režiséra Manoela de Oliveiry
    Trsková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-11
    Předmětem této práce je tvorba portugalského režiséra Manoela de Oliveiry (1908–2015). Práce přináší politicko-historickou kontextualizaci režisérova díla, a dále také a nástin úvah o portugalské identitě jako o předpokladu pro analytické uchopení Oliveirových snímků. Práce nalézá pojítko mezi Oliveirovou tvorbou a portugalským literárním modernismem. Klíčem ke čtení tvorby Manoela de Oliveiry je v tomto případě téma „statičnosti“, které se vztahuje ke konkrétním autorům portugalské literární tvorby a k dílům Manoela de Oliveiry. Při analýze vybraných snímků se zaměřuji na vyvázání filmů Manoela de Oliveiry z časovosti, dále na téma statičnosti při práci s hercem, kompozici mizanscény, její rámování a na práci s kamerou.
  • Vedení a odvedení
    Jelínek, Prokop
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-09
    Bakalářská práce Vedení a odvedení se zabývá principem kouzelnického odvedení pozornosti (misdirekce) v rámci filmové tvorby. Tento princip napomáhá kouzelníkovi vychýlit pozornost diváka od metody triku. Filmový tvůrce jej používá v kontextu opožděné expozice a vedení divákovi pozornosti podél trajektorie filmového narativu. První část práce se zabývá představením pojmu misdirekce v kontextu magie. Druhá část se věnuje jejímu významu v rámci kinematografie a v třetí části na konkrétních případech filmových děl popisuje, jakými způsoby s tímto principem filmoví tvůrci pracují a porovnává jejich metody. Příklady filmových děl, které jsou v této práci použity jsou: Escamotage d’une femme chez Robert-Houdin, F for Fake a The Prestige.
  • Zapomenuté vize japonského cyberpunku
    Šourek, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    Tato bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání zapomenutých vizí japonského cyberpunku. V práci jsou analyzována klíčová témata nezávislých autorů a jejich filmů, která byla v jednotlivých dílech tvůrců opomíjena v kontextu globální diskuze o žánru cyberpunku. Práce přibližuje stěžejní prvky jednotlivých děl, historii za jejich vznikem a inovativní techniky, které autoři používali v nezávislé filmové tvorbě v Japonsku. Cílem práce je zjistit, jak tato díla vznikala a jakým způsobem obohatila kinematografii. Jedná se o experimentální filmová díla, která originálně pracují s filmovým jazykem a hudbou. Práce popisuje filmová díla tří autorů. Těmi jsou: Gakuryu Ishii, Shinya Tsukamoto a Shozin Fukui.
  • Žlutá armáda aneb
    Ozuna, Jáchym
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    Tato práce si klade za cíl ideologickou analýzu filmového světa mimoňů. Jako teoretický rámec bude použita teorie aparátů Louise Althussera a pojem spektakulární společnosti Guy Deborda. Na přikladech mimoní historie a pozdějšího společenského uspořádání bude rozkryto, jakým způsobem jsou kapitalistické hodnoty ve filmech reprodukované, či naopak převrácené. Mimoni ve svém názvu obsahují významovou dvojakost (mimoň jako hlupák, v angličtine minion jako nohsled). Na mimoně bude nahlíženo skrze oba tyto pohledy.
  • Zvuková stopa
    Švarcová, Johana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12
    Zajímá mě autonomie zvukové stopy v rámci filmového celku, její vlastnosti a specifika ve vztahu k chybějícímu filmovému obrazu, nebo zvuková stopa u filmů téměř bez obrazu, kdy obraz ustupuje a přenechává filmový prostor zvuku. Film je dnes běžně vnímán jako audiovizuální médium, ve kterém většinový pohled upřednostňuje obraz před zvukem. Jinými slovy, obraz je ve filmu většinou vnímán jako popředí, jako hlavní plán a zvuková stopa jako pozadí, jako něco doplňujícího. Z tohoto pohledu mě tedy zajímá to, co je pro běžného filmového diváka "skryto" v pozadí filmového obrazu. Pro lepší pochopení, Kim Cascone toto zaostření na pozadí popisuje ve svém textu The Aesthetics of Failure následovně: Základní kompozice pozadí je tvořena z informací, které přefiltrujeme při zaostřování na to, co nás bezprostředně obklopuje. Informace ukryté ve "slepém bodě" našeho vnímání obsahují světy, které objevíme až tehdy, když na ně soustředíme pozornost. Část práce věnuji analýze filmu Víkend (Wochenende, 1930), režie Walter Ruttmann. V textu se také okrajově věnuji dílům, které prozkoumávající hranici vizuality (např.: Malevič - Černý čtverec?).