Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2

Procházet

Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle Klíčová slova "21. století"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Flash mob v českém kontextu
    Kosáková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Diplomová práce Terezy Kosákové nazvaná Flash mob v českém kontextu se zabývá výzkumem flash mobu, jenž vznikl počátkem 21. století jako kulturně-sociologický projekt amerického novináře Billa Wasika. Pro lepší porozumění tohoto fenoménu nejprve autorka diplomové práce pomocí mezioborové syntézy shrnuje společenské tendence daného období, které jsou následně východiskem pro zevrubnější kritické uvažování a hledání specifických nuancí, především úsilí o zachování anonymity a přivlastnění městského prostoru, jež odlišují flash mob od podobných typů veřejných událostí. Tyto aspekty poté diplomantka aplikuje při terénním výzkumu tuzemského flash mobu, který zároveň zkoumá z pohledu české tradice recesistických hnutí. Součástí práce je rekonstrukce a analýza flash mobu oslavující mezinárodní den kubánského tance rueda de casino a autorský překlad vybraných pasáží Wasikova eseje Můj dav neboli pátá fáze: Zpráva vynálezce flash mobu a Teorie performance Richarda Schechnera.
  • Proměna Poetické vinárny Viola v Divadlo Viola na základě analýzy vybraných inscenací od 90. let do současnosti
    Křápková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-07
    Diplomová práce se věnuje pražské scéně Viola, která prošla za dobu své více než padesátileté existence výraznou dramaturgickou proměnou. V první části se zabývá třemi hlavními údobími Violy neodmyslitelně spojenými se třemi vedoucími osobnostmi: Jiřím Ostermannem, Vladimírem Justlem a Miluší Viklickou. Poukazuje na proměnu společensko-kulturního prostředí a s tím spojený vývoj dramaturgických linií. Druhou část tvoří analýza deseti vybraných inscenací, které spadají do jednotlivých dramaturgických linií a liší se od výběru slovního materiálu až po scénické ztvárnění. Na základě této analýzy práce hledá specifika jevištních tvarů objevujících se ve Viole a pokouší se o jejich vymezení s cílem podat pojednání o vývoji divadelnosti této scény. V závěrečné části se zamýšlí nad směřováním a profilací divadla a možným budoucím místem Violy v českém prostředí s přihlédnutím k současným divadelním tendencím.