Oddělení jazzové interpretace / Department of jazz interpretation

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/8828

Procházet

Procházet Oddělení jazzové interpretace / Department of jazz interpretation podle Klíčová slova "20. století"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Čeští jazzoví bubeníci 20.století
    Stivín, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-12
    Tato práce se zabývá českými jazzovými bubeníky 20. století, jejich předchůdci a vývojem jazzu v Čechách i ve světě. Mapuje bubeníky působící v tehdejší Československé republice a některé zahraniční. Metodami výzkumu byly osobní zkušenosti s významnými českými hudebníky a sledování uměleckého působení českých bubeníků napříč významnými jazzovými soubory. Zároveň došlo ke srovnání českého jazzu s vývojem jazzu ve světě a k porovnání jednotlivých hráčských stylů jmenovaných osobností.
  • Instrumentální jazzová hudba USA ovlivněná lidovými žánry
    Zatloukal, Alois
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-13
    Bakalářská práce zkoumá jazzovou hudbu USA, která je inspirována lidovými žánry jako jsou folk, country, roots rock, bluegrass a blues, jejichž spojení se zároveň dá označit nadřazeným žánrem „americana“. V první, teoretické části textu, jsou tyto žánry definovány a jsou pojmenovávány znaky pro ně typické. Text pak ve druhé, taktéž teoretické části, zkoumá jazzové hudebníky, kteří se jazzu s příměsí těchto žánrů věnují. Tito hudebníci jsou rozděleni do několika skupin podle generací - data narození. V práci bylo zkoumáno 11 hudebníků a 2 kapely z různých generací. Ve třetí, praktické části práce, je pak hudebně teoreticky rozebrána píseň houslistky, zpěvačky a skladatelky Jenny Scheinmann „The Frog Threw His Head and Laughed“. Stěžejní částí rozboru jsou pak improvizovaná sóla, jejichž notové přepisy jsou k vidění v příloze. Kromě toho, že byly pojmenovány hudební znaky a zvuková specifika, které se objevují v tomto typu jazzu, jsme porovnali hudebníky napříč generacemi. Dozvěděli jsme se, že současní jazzoví hudebníci mají tendenci upouštět od žánrových zařazení a předkládají posluchačům svůj originální pohled na hudbu.
  • Výrazové prostředky bubenických legend tradičního jazzu
    Jína, Antonín
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-24
    Práce se věnuje podrobné definici stylu jednoho z nejvýraznějších bubeníků v oblasti tradičního jazzu. Zpracovává hudbu, kterou Art Blakey vytvořil v padesátých a šedesátých letech dvacátého století se svou kapelou The Jazz Messengers a pokouší se zachytit prvky, které definují kvalitu a výjimečnost jeho stylu hry. Cílem práce je shrnout informace o Artu Blakeym do jedné publikace a zároveň inspirovat současné bubeníky výrazovými prostředky nejvýznamnější bubenické legendy hard bopu a případně je motivovat k tvorbě vlastních modifikací původních materiálů. Důležitou součástí práce jsou transkripce kratších hudebních frází i delších fragmentů v podobě doprovodů a sól na bicí soupravu.
  • Ženská otázka v jazzu
    Dusová, Nela
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-30
    Práce se věnuje otázce genderové nerovnosti v jazzové hudbě. Zpracovává období dvacátých až sedmdesátých let 20. století ve Spojených státech amerických, kde jazzová hudba vznikla. Vymezené období je ohraničeno rokem 1920, kdy byly ženy ústavně zrovnoprávněny, a tzv. druhou vlnou feministického hnutí v sedmdesátých letech. Daná problematika je nahlížena z historického i sociálního hlediska, vedle otázky genderu a diskriminace žen v hudbě se práce zabývá i problematikou rasovou. Cílem práce je poukázat na význam jazzových instrumentalistek pro dějiny jazzové hudby. Práce obsahuje výkladové pasáže a rovněž portréty vybraných instrumentalistek. Důležitou kapitolou je také fenomén dámských orchestrů v období dvacátých až čtyřicátých let.