Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/168

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle Klíčová slova "americká kinematografie"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Alfred Hitchcock
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
  • Evoluce estetiky osvětlování v průběhu desetiletí: Robert Elswit
    Dameska, Dona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Záměrem této práce je představit estetický vývoj filmového osvětlení v průběhu desetiletí, v období mezi lety 1990 a 2019, a to v tvorbě kameramana Roberta Elswita. Metoda k dosažení závěru zahrnuje souběžné chronologické prozkoumání a porovnání opusu kameramana a také dominantních trendů filmového svícení v Hollywoodu jednotlivých dekád. Výsledkem práce by bylo stanovení odpovědí na otázky, jak se Elswitův přístup k filmovému osvětlení vyvinul z hlediska jeho individuálního uměleckého růstu a rovněž o tom, jak či zda byl ovlivněn změnami a trendy filmového průmyslu v průběhu daného období.
  • Odebráno
  • Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-13
    Tato bakalářská práce „Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu: Andrej Barla, Sławomir Idziak a Miroslav Ondříček o svém řemesle“ rozebírá co významní čeští a světoví kameramani považují za své řemeslo a jako mu přikládají důležitost. V první ze čtyř kapitol práce nabízí obecnou polemiku nad slovem řemeslo a snaží se tento pojem definovat skrze názory významných kameramanů. Navazující tři kapitoly se potom věnují podrobněji třem rozlišným cestám jednotlivých kameramanů a jejich řemesla. Druhá kapitola rozebírá, jak se Miroslav Ondříček musel vypořádat se svým řemeslem během natáčení filmu Amadeus (Forman, 1984). Zatímco řemeslo je v této kapitole nahlíženo především z pohledu technického, v následující třetí kapitole je diskutováno především z pohledu dramaturgického a experimentálního na příkladu práce polského kameramana Sławomira Idziaka a jeho práce na filmech Krátký film o zabíjení (1987, Kieślowski) a Tři barvy: modrá (1993, Kieślowski). Závěrečná čtvrtá kapitola debatuje řemeslo z pohledu času a pohledu generačního na ukázce tvorby kameramana Andreje Barly a jeho filmů Zlatá reneta (1965, Vávra) a Romance pro křídlovku (1966, Vávra). Tato bakalářská práce tvrdí, že všichni tři zmínění kameramani dosáhli ovládnutím svého řemesla až ke slávě umělců obrazu. Kapitoly o Sławomirovi Idziakovi a Andreji Barlovi jsou postaveny na mých vlastních rozhovorech, které jsem s kameramany vedl.
  • Seriálová tvorba režiséra Vince Gilligana: Better call Saul
    Mencelová, Marcela
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Tato práce se hlouběji zabývá přístupem a vizuální realizací seriálu "Better Call Saul." Jejím cílem je provést čtenáře skrze konkrétní scény a obrazy s důrazem na obrazové řešení. Práce se zaměřuje na odhalení kreativního přístupu a strategií, které tvůrci využili k vytvoření nezaměnitelného a originálního seriálového světa. Jedním z klíčových aspektů, který tato práce analyzuje, je role tvůrců Vince Gilligana a Petera Goulda v celém procesu. Dlouhá doba natáčení seriálu několikrát přinesla změnu hlavního kameramana, ale přesto byl zachován jednotný vizuální styl, který tvůrci pečlivě definovali a stále rozvíjeli. Skrze rozbory konkrétních scén a obrazů se práce snaží ukázat, jak kreativně tvůrci využili různé filmové techniky a nástroje.
  • Současné svícení žánru sci-fi
    Vališ, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-19
    Práce se zabývá svícením ve filmech Blade Runner a Blade Runner 2049. Tento text však jen neporovnává obrazy z filmu, ale má za cíl ukázat čtenáři cestu, jak k těmto obrazům tvůrci došli. Ve zkratce seznámí čtenáře s tím, v jaké době tvůrci žili, jaké filmy se v oné době natáčely, a jaké konkrétní inspirace tvůrci přiznali. Tyto aspekty se pokouším v práci propojit a dát tak čtenáři základ, po kterém poté představím i vybrané obrazy a techniky, které u nich byly použity. Při psaní textu jsem kromě samotných filmů pracoval s řadami rozhovorů s tvůrci a jejich spolupracovníky, technických rozborů, filmových fór, a nabyté informace jsem poté hlouběji ověřoval a rozvětvoval. Techniky svícení jsem doplnil o informace získané při studiu kamery a v závěru jsem provedl srovnání obou filmů a vybraných scén.
  • Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
  • Vliv díla Edwarda Hoppera na filmový obraz
    Kučera, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Cílem této práce je porozumět vlivu amerického malíře Edwarda Hoppera na filmový obraz. Práce nejdříve představuje osobnost Edwarda Hoppera a jeho dílo, přičemž se soustředí na aspekty, které se mohou promítat i do jeho vlivu na kinematografii: kompozici, světlo, barvy a výrazné vizuální motivy. Dále se práce zaměřuje na konkrétní případy, kdy byl Edward Hopper citován ve filmech. Text v této části podrobuje hlubšímu zkoumání snímky Paříž, Texas (1984) a Modrý samet (1986). V praktické části jsou nabyté poznatky uplatňovány při realizaci fotografií inspirovaných Edwardem Hopperem. Jedná se o práci primárně určenou pro kameramany a režiséry, ale může být přínosná komukoliv, kdo se zajímá o film nebo výtvarné umění.
  • Výtvarné umění - inspirace filmového obrazu
    Balonek, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-13
    Mým záměrem je poukázat na zdroj inspirace, reference a informací v podobě dobových malířských pláten, jenž se stala předlohou pro kameramana a pro celé jedno filmové dílo. Svou bakalářskou práci bych proto rád zaměřil na výtvarné umění, které už od počátku kinematografie zasahuje do tvorby filmových děl. Ústředním tématem této práce je film Barry Lyndon od režiséra Stanleyho Kubricka, který byl natočen v roce 1975. Poukazuji a rozebírám podobnost filmových záběrů s plátny malířů převážně osmnáctého století, jelikož tento film nabízí divákovi vhled do této doby.