Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/168

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle Klíčová slova "analýzy filmových děl"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 24
  • 19.9
    Adam, Stanislav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Tato bakalářská práce se zabývá studií osvětlovacího systému Cine Reflect Lighting System a jeho schopnosti přistupovat k osvětlení scény zcela odlišným způsobem. První část práce shrnuje výhody a nevýhody zrcadlových systémů, čímž může pomoci kameramanům při volbě správné osvětlovací technologie snímaného filmu. Druhá část bakalářské práce je zaměřena na použití CRLS ve filmech Michaela Hanekeho, zejména v jeho dobovém snímku Bílá Stuha (2009).
  • Alfred Hitchcock
    Hojdová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    Ve své bakalářské práci se soustředím na důkladný rozbor čtyř snímků režiséra Alfreda Hitchcocka - Příšerný host (The Lodger) - 1927, Pověstný muž (Notorious) - 1946, Provaz (Rope) - 1948, Zběsilost (Frenzy) - 1972. Výše zmíněné filmy jsem rozebírala po jednotlivých scénách. Zaměřila jsem se především na vizuální pojetí těchto filmů. Pro svoji bakalářskou práci jsem tudíž zvolila název Vizuální prostředky filmového díla očima Alfreda Hitchcocka. Převážná většina scén v této studii je provázena příslušnými screenshoty.
  • Hororová atmosféra ve filmech Juraje Herze
    Fikerová, Helena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-27
    Tato bakalářská práce se soustředí na obrazové techniky a nástroje, které mohou sloužit k vytváření a podpoře hororové atmosféry. Analyzuje filmy režiséra Juraje Herze a jeho kameramanů (Spalovač mrtvol, Morgiana, Panna a Netvor, Deváte srdce a Upír z feratu) a konkrétní obrazové postupy vztahuje k vyprávění a jeho hororovým prvkům. V analýze vychází z definice žánru hororu podle amerického filozofa Noëla Carrola, praktické estetiky filmového hororu filmového vědce a scénáristy Thomase Sipose a kameramanské praxe. Krátce diskutuje termín atmosféra v kontextu současné estetiky. Práce nepodává vyčerpávající obrazovou analýzu zmíněných filmů; snaží se vysledovat některé nástroje filmového obrazu, které mají estetický účinek charakteristický pro žánr hororu.
  • Imerzivní film
    Marek, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-18
    Tato teoretická bakalářská práce má za cíl formálně a narativně analyzovat tzv. imerzivní film. Imerzivitu zkoumá prostřednictvím třech stěžejních elementů: obrazu, zvuku a tématu. Tyto kategorie jsou rozebírány na příkladu dvou vysoce “imerzivních” snímků, Son of Saul (rež. László Nemes) a Gravity (rež. Alfonso Cuarón). Jednotlivé vlastnosti těchto filmů překračují médium samotné a v divákovi vyvolávají fyzické reakce, čímž se liší od klasických kinematografických děl.
  • Kameramanské postupy ve filmech Stanleyho Kubricka
    Teysslerová, Yvona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Bakalářská práce zabývající se vizuálními koncepcemi ve filmech Stanleyho Kubricka s konkrétními ukázkami na třech jeho dílech.
  • Live - Hudba, obraz, emoce
    Elšík, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Osobně LIVE koncerty sleduji moc rád. Cílem sledování LIVE je možnost být na místech a při údálostech mimo čas a prostor. Cítit se být přítomný. Jako divák hledám jak zažít příběh hudby. Jako tvůrce hledám jakými možnostmi disponuji a mohu je použít. Cílem je poukázat na možnost změny pohledu žánru, se kterým se každý z nás potká jako divák, nebo jako tvůrce. Vždy budu ovlivněn svými osobními názory, zkušenostmi a preferencemi. Práce poukáže na rozdílné možnosti vysvětlení pojmu LIVE. Jiná pravidla a způsoby zpracování jak formalí, tak umělecká. Divákovi doporučí, kde a jak by měl LIVE smysluplně sledovat, čímž určí samotného koncového diváka. Specifické způsoby a možnosti výroby propůjčují tvůrcům širokou paletu zpracování výsledného díla. Tvůrci však musejí dbát na dodržování zásad a pravidel pro natáčení bez kompromisů, jinak by byla negativně ovlivněna kvalita výsledku. Práce vznikla za pomoci konzultací s odborníky v oboru, jenž velmi pozitivně formovali výsledek. Vyberu přiklady, které by se daly označit za průřez mezi žánry - průměrný vzorek. Tudíž by moje práce měla být srozumitelná co nejširšímu okruhu čtenářů.
  • Obrazové výrazové prostředky v díle Sergeje Paradžanova
    Hrubý, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Bakalářská práce se zabývá dílem Sergeje Paradžanova, jedné z nejvýraznějších postav světového filmu 20. století, který svým jedinečným autorským přístupem dal vzniknout snímkům, které jsou uhrančivé svou obrazovou poetikou. Prostřednictvím analýzy výrazových prostředků stěžejních děl Paradžanovovy tvorby zkoumá aspekty, které jsou pro ni charakteristické, nejvíce pozornosti je věnováno obrazovým výrazovým prostředkům a kameramanským přístupům. Cílem práce je ukázat svébytnost umělecké vize Sergeje Paradžanova a poukázat na tak možnosti filmové řeči, které jsou stranou většinové filmové produkci současnosti.
  • Pohyb kamery v prostoru snímané scény
    Mach, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-18
    Tato bakalářská práce se zabývá pohybem kamery. V první části podává základní informace o pohybu kamery a jeho vlastnostech. Rozděluje pohyby kamery z hlediska funkce a technologie. Definuje rozdíly mezi kamerou statickou a pohyblivou, zabývá se vztahem pohybu kamery a dlouhého záběru. Druhou část potom tvoří několik konkrétních ukázek použití pohybu kamery ve specifických segmentech filmů. Ukázky jsou složeny z popisu pohybu kamery, časové osy a obrázků, reprezentujících určitou část záběru pro názornější představu.
  • Poměr stran filmového obrazu
    Melka, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-13
    Tato teoretická práce se zabývá poměrem šířky a výšky rámu filmového obrazu. Klade si za cíl zanalyzovat tento technický parametr především jako výrazový a významotvorný prostředek filmového jazyka. Jeho možnostmi působení na diváka se věnuje v kontextu historického vývoje, technických aspektů a lidského vnímání světa.
  • Odebráno
  • Psychologické aspekty barev v díle Svena Nykvista
    Štancelová, Matylda
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Tato bakalářská práce se věnuje působení psychologických aspektů barev na diváka ve filmovém zpracování. Konkrétně se zaměřuje na dílo kameramana Svena Nykvista a dva příklady z jeho kinematografické tvorby. Představuje fyziologické vnímání barev a jejich podstatu, vnímání barev z hlediska psychologie a následný rozbor práce tvůrců filmu s barvou na konkrétních příkladech. Rozebírá každý film z hlediska jeho podstaty s barevným pojetím ve vztahu k emocionálnímu dopadu v souladu s vyprávěným příběhem. Kameramanův postup práce úzce závisí na spolupráci s režisérem, proto se práce soustředí i na vliv jednotlivých režisérů na kameramana a jejich výsledný projekt jako dílo dvou autorů. Srovnává jejich spolupráce a výsledný vývoj přístupu kameramana k používání barev ve filmu.
  • Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-13
    Tato bakalářská práce „Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu: Andrej Barla, Sławomir Idziak a Miroslav Ondříček o svém řemesle“ rozebírá co významní čeští a světoví kameramani považují za své řemeslo a jako mu přikládají důležitost. V první ze čtyř kapitol práce nabízí obecnou polemiku nad slovem řemeslo a snaží se tento pojem definovat skrze názory významných kameramanů. Navazující tři kapitoly se potom věnují podrobněji třem rozlišným cestám jednotlivých kameramanů a jejich řemesla. Druhá kapitola rozebírá, jak se Miroslav Ondříček musel vypořádat se svým řemeslem během natáčení filmu Amadeus (Forman, 1984). Zatímco řemeslo je v této kapitole nahlíženo především z pohledu technického, v následující třetí kapitole je diskutováno především z pohledu dramaturgického a experimentálního na příkladu práce polského kameramana Sławomira Idziaka a jeho práce na filmech Krátký film o zabíjení (1987, Kieślowski) a Tři barvy: modrá (1993, Kieślowski). Závěrečná čtvrtá kapitola debatuje řemeslo z pohledu času a pohledu generačního na ukázce tvorby kameramana Andreje Barly a jeho filmů Zlatá reneta (1965, Vávra) a Romance pro křídlovku (1966, Vávra). Tato bakalářská práce tvrdí, že všichni tři zmínění kameramani dosáhli ovládnutím svého řemesla až ke slávě umělců obrazu. Kapitoly o Sławomirovi Idziakovi a Andreji Barlovi jsou postaveny na mých vlastních rozhovorech, které jsem s kameramany vedl.
  • Role barvy při zobrazení vnitřního světa postav ve filmech Michelangela Antonioniho
    Kůlová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Bakalářská práce se zabývá barevným řešením postav a prostředí ve filmech italského režiséra Michelangela Antonioniho. Podrobně porovnávám s obrazovými přílohami tři nejvýraznější filmy, Červenou pustinu, Zvětšeninu a Zabriskie point. Zmiňuji silný vliv výtvarného umění na režiséra a právě v něm hledám souvislost s výtvarnými řešeními filmů a analyzuji, že umění a film spolu silně souvisí a navzájem se ovlivňují. Používám také na pojem metonymie a její význam v souvislosti s barvou. Čerpala jsem převážně ze skript profesora Jana Kališe a životopisných knih o Michelangelu Antonionim. Taktéž v odborných studiích, proto jsou některé citace mým překladem z italštiny a angličtiny. Myslím, že tato práce může mít přínos nejen pro začínající režiséry a kameramany, kteří nad barvou chtějí ve svém filmu uvažovat více významotvorně, ale i filmové laiky, kteří si rádi nacházejí nové souvislosti ve filmovém jazyku.
  • Rozdíly a specifika kameramanské práce v hraném a dokumentárním filmu
    Kukulová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-20
    Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Rozdíly a specifika kameramanské práce v hraném a dokumentárním filmu?? se zabývá, odlišnou praxí kameramana v těchto dvou oborech, zvolením vhodného formátu obrazu, typu kamery, objektivů, materiálu a dalších technických specifik, které se zdokonalily a usnadňují tak filmařům práci. Zmiňuji zde filmovou historii dokumentu a hraného filmu, dříve užívanou filmovou techniku v porovnání s difitálními videokamery a digitálními fotoaparáty. Dále popisuji hraný film obsahující dokumentární prvky a dokumentární film obsahující prvky hraného filmu. Jako příklady uvádím dva filmy, o kterých dělám krátký rozbor. A také zde cituji slavné filmové tvůrce, jak českého tak světového filmu, kteří se zasloužili o filmový příděl v kinematografii.
  • Seriálová tvorba režiséra Vince Gilligana: Better call Saul
    Mencelová, Marcela
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Tato práce se hlouběji zabývá přístupem a vizuální realizací seriálu "Better Call Saul." Jejím cílem je provést čtenáře skrze konkrétní scény a obrazy s důrazem na obrazové řešení. Práce se zaměřuje na odhalení kreativního přístupu a strategií, které tvůrci využili k vytvoření nezaměnitelného a originálního seriálového světa. Jedním z klíčových aspektů, který tato práce analyzuje, je role tvůrců Vince Gilligana a Petera Goulda v celém procesu. Dlouhá doba natáčení seriálu několikrát přinesla změnu hlavního kameramana, ale přesto byl zachován jednotný vizuální styl, který tvůrci pečlivě definovali a stále rozvíjeli. Skrze rozbory konkrétních scén a obrazů se práce snaží ukázat, jak kreativně tvůrci využili různé filmové techniky a nástroje.
  • Současné svícení žánru sci-fi
    Vališ, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-19
    Práce se zabývá svícením ve filmech Blade Runner a Blade Runner 2049. Tento text však jen neporovnává obrazy z filmu, ale má za cíl ukázat čtenáři cestu, jak k těmto obrazům tvůrci došli. Ve zkratce seznámí čtenáře s tím, v jaké době tvůrci žili, jaké filmy se v oné době natáčely, a jaké konkrétní inspirace tvůrci přiznali. Tyto aspekty se pokouším v práci propojit a dát tak čtenáři základ, po kterém poté představím i vybrané obrazy a techniky, které u nich byly použity. Při psaní textu jsem kromě samotných filmů pracoval s řadami rozhovorů s tvůrci a jejich spolupracovníky, technických rozborů, filmových fór, a nabyté informace jsem poté hlouběji ověřoval a rozvětvoval. Techniky svícení jsem doplnil o informace získané při studiu kamery a v závěru jsem provedl srovnání obou filmů a vybraných scén.
  • Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.
  • Transformace výrazových prostředků ve filmech Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii
    Hudeček, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-12
    Bakalářská práce "Transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha při přechodu z analogové na digitální technologii" pojednává o proměně tvůrčích postupů ve tvorbě Stevena Soderbergha se zaměřením na změny, které s sebou přinesl příchod digitální technologie. Pro celistvé porozumění problematice práce představuje nástup digitální technologie z širšího hlediska a z pohledu autorů, kteří tuto technologii vítají, ale také těch, kteří ji zavrhují. Práce se nezabývá technickou komparací obou technologií. Dále je popsána proměna tvůrčích postupů Stevena Soderbergha na pozici režiséra, kameramana i střihače svých vlastních filmů. Práce zahrnuje deskripci transformace výrazových prostředků Stevena Soderbergha během jeho kariéry rozdělené do tří období a anticipaci jeho dalšího vývoje. Metodami práce je studium zahraniční a české literatury, komparace estetických vlastností a technických možností analogové a digitální technologie, analýza filmů Stevena Soderbergha, analýza relevantních obrazových materiálů a zúčastněné pozorování.
  • Vliv díla Edwarda Hoppera na filmový obraz
    Kučera, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Cílem této práce je porozumět vlivu amerického malíře Edwarda Hoppera na filmový obraz. Práce nejdříve představuje osobnost Edwarda Hoppera a jeho dílo, přičemž se soustředí na aspekty, které se mohou promítat i do jeho vlivu na kinematografii: kompozici, světlo, barvy a výrazné vizuální motivy. Dále se práce zaměřuje na konkrétní případy, kdy byl Edward Hopper citován ve filmech. Text v této části podrobuje hlubšímu zkoumání snímky Paříž, Texas (1984) a Modrý samet (1986). V praktické části jsou nabyté poznatky uplatňovány při realizaci fotografií inspirovaných Edwardem Hopperem. Jedná se o práci primárně určenou pro kameramany a režiséry, ale může být přínosná komukoliv, kdo se zajímá o film nebo výtvarné umění.
  • Výrazové prostředky a barevné řešení filmů Vittoria Storara
    Beneš, Marcel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    V této práci jsem se zaměřil na profesní život a kreativní tvorbu italského kameramana Vittoria Storara. Pojednává o jeho celoživotní pouti jako tvůrce obrazu, porozumění energii barev a barevných tonů, světla a stínu, jejich nepostradatelný význam a souhru v jeho dílech. Prostředníctvím těchto dvou hlavních výrazových prostředků, kterými je film tvořen, se snaží divákovi interpretovat emoce a charakter postav v příběhu.