HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle Klíčová slova "1. polovina 20. století"

Nyní se zobrazuje 1 - 1 z 1
  • Fantazie v houslové literatuře se zaměřením na první polovinu 20. století
    Valečková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-18
    Improvizace a s ní spojená fantazie byly součástí hudby již od chvíle jejího vzniku. Jak se hudba rozvíjela, logicky došlo k vyčlenění fantazie jako samostatné hudební formy. Její obliba napříč nástrojovým spektrem je jasně patrná již od dob renesance, kdy také získala své pojmenování. V následujících obdobích se ustaluje těžiště fantazijní tvorby ve skladbách pro klávesové nástroje. Revoluce v jejím charakteru přichází na přelomu klasicismu a romantismu (Beethoven, Schubert, Liszt, Schumann). K největšímu střídání pohledů na fantazii ale dochází v první polovině 20. století, kdy nejen pod vlivem historických událostí nastává rychlý vývoji hudebních stylů. Migrace obyvatelstva s sebou přináší řadu nových podnětů a rozšiřuje obzory hudby o prvky mimoevropské, jedněmi z nejvýraznějších jsou prvky hudby latinskoamerické. V práci jsme se zaměřili na fantazijní tvorbu první poloviny 20. století věnovanou houslím. Právě v tomto období pro ně vznikla řada pozoruhodných skladeb, které plně využily jejich potenciálu. Interpretace těchto skladeb z hlediska nástrojové problematiky skýtá řadu možností, ale také úskalí. Proto je nutné zabývat se jimi z několika úhlů pohledu: z hlediska interpretační tradice v houslové literatuře, z hlediska vlastní metodiky hry na housle a z hlediska současných pohledů na interpretaci hudby 20. století. Práce je rozdělena do dvou částí. V první z nich, věnované fantazii obecně, jsme nejprve stručně nastínili historií vývoje fantazie od jejího vzniku do 18. století obecně. Ve tvorbě 19. a první poloviny 20. století jsme se zaměřili na fantazii v houslové literatuře. Dále jsme porovnáním s klasickou sonátou stanovili hlavní rysy fantazie. Druhá část práce obsahuje nejprve stručný rozbor vybraných skladeb houslové fantazijní literatury do konce 19. století. Čtenář se v ní seznámí s fantaziemi Georga Philippa Telemanna, Franze Schuberta, Heinricha Wilhelma Ernsta a Pabla de Sarasate. Těžiště druhé části ale spočívá v podrobném rozboru vybraných houslových fantazijních skladeb první poloviny 20. století, mezi kterými nalezneme například Fantazii Josefa Suka, Vola na střeše Daria Milhauda, Phantasy Arnolda Schönberga nebo třeba Fantaisii Oliviera Messiaena nalezenou v roce 2007.