HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle Klíčová slova "20.-21. století"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Hudební a mimohudební prvky vč. audiovizuálních v hudbě pro bicí nástroje ve 20. a 21. století
    Sokolov, Oleg
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-09
    Práce pojednává především o hudbě pro bicí nástroje 20. a 21. století. Poskytuje odborné veřejnosti vhled do problematiky výskytu a praktického užití hudebních a mimohudebních prvků v souvislosti s možnostmi stále se rozšiřujícího se spektra prvků audiovizuálních. Na příkladu analýzy několika premiérovaných skladeb českých autorů ukazuje možné směry vývoje tohoto druhu kompozice. Zabývá se rovněž obecným přínosem multimediálního světa pro svět klasické hudby.
  • Nové interpretační prostředky v soudobé české hudbě pro kytaru
    Mazan, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-22
    Tato disertační práce se zabývá výzkumem nových interpretačních prostředků v díle českých soudobých skladatelů pro kytaru. Bylo vybráno devatenáct děl, v rozmezí od roku 1943 do roku 2015. Materiál získaný analýzou je prostřednictvím srovnávání rozebírán do větší hloubky. Výsledek bádání lze shrnout do teze, že psát dobře pro kytaru znamená rozumět problematice pravé ruky. V kapitole o instrumentaci se zabývám touto problematikou hlouběji. Cílem této práce je inspirovat novou tvorbu pro kytaru.
  • Řád a jeho význam; Deterministické techniky v díle vybraných autorů 20. a 21. století
    Dobiáš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-14
    Práce „Řád a jeho význam: deterministické kompoziční techniky v díle vybraných autorů 20. a 21. století“ se zabývá skladbami s jasně definovanou kompoziční strukturou. Třebaže analýzy vybraných skladeb představují podstatnou část studie, jejich imanentní struktura sama o sobě není jediným předmětem zájmu. Je zkoumána rovněž z hlediska tvůrčího procesu, a to s důrazem na napětí mezi jednotlivými složkami deterministické kompoziční struktury, z hlediska vzájemné provázanosti hudebních parametrů, jejich hierarchizace a jejich vzájemných omezení. Na analytickou část volně navazuje část další, která popsané kompoziční postupy staví do světla hudební sémiologie a zkoumá asociativní možnosti hudebního díla, a to se zvláštním zřetelem k jejich omezením. Myšlenkovým rámcem analytické roviny práce je rozdělení hudební analýzy do tří úrovní: poietická, neutrální a estesická. Sémiologická rovina práce operuje s peirceovským dělením znaku na tři typy: ikon, index a symbol.
  • Tektonika hudby 20. a 21. století z pohledu komplexní analýzy hudební struktury
    Krejča, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-11
    Abstrakt Tato disertační práce se snaží o systematické uchopení málo reflektovaného fenoménu tektoniky. Jejím cílem je zmapovat podobu tektoniky jako dynamického strukturačního procesu se zaměřením na hudební struktury hudby 20. a 21. století. Práce vykresluje tektoniku jako komplexní nástroj artikulace hudebního a obecně zvukového materiálu. Reflektuje dosavadní stav bádání na domácím poli a přináší i dílčí pohledy ze světa, kde však naráží na terminologickou odlišnost a praktickou neexistenci tektoniky jako termínu ani jako hudebněvědního oboru či disciplíny. Tektonika jako systematicky pojatá disciplína reflektující tektoniku jako fenomén je tak do jisté míry českým (československým) specifikem. V rámci vlastní koncepce tektoniky soudobé hudby je v disertaci předloženo tektonické schéma obecného strukturačního procesu. Je vymezena struktura jako systém, definovány a popsány jsou některé tektonické funkce a principy. Práce, ačkoli se o to poctivě snaží, nemá ambici být komplexním, úplným a systematicky precizovaným konceptem tektoniky. Z hlediska variability, proměnlivosti a neustálého vývoje hudebního jazyka, jehož je tektonika organickou součástí, a jenž artikuluje a zkoumá jím být ani nemůže. Přesto věříme, že tato práce bude užitečným vhledem a možným úvodem k bližšímu zkoumání tektoniky jako klíčového fenoménu strukturace hudební látky.