Prezentace divadelního díla v paměťových institucích prostřednictvím výstav s akcentem na loutkové divadlo
| Katedra | Kat. alternativního a lout. divadla |
| Kvalifikační typ práce | A |
| Vedoucí práce | KLÍMA, Miloslav |
| Autor práce | Chalupová, Simona |
| Oponent | Hledíková, Ida |
| Datum obhajoby | 2024-11-26 00:00:00.0 |
| Abstrakt | Tato dizertační práce se zaobírá v širších souvislostech praktickým problémem, jak vystavovat divadelní dílo v muzeu. Zkoumá, co se stane, když divadelní dílo, ze své podstaty průběžné, umístíme do prostředí muzea, které je ze své podstaty nehybné. V kontextu historie českého muzejnictví a stavu současných expozic zaměřených na loutkové divadlo u nás hledá odpověď na otázku, zdali existuje způsob, který by zachoval či předal původní smysl divadelního díla návštěvníkovi muzea. Má se muzeum o něco takového vůbec pokoušet? Po analýze možností nalézá práce potenciál ve vzájemné inspiraci divadla a muzea, která může spočívat v přímém vstupu divadelní inscenace do prostoru muzea a uvádí příklady dobré praxe v zahraničí a u nás. Ve schopnosti divadla vyprávět srozumitelně příběh, pracovat s emocemi, poskytnout zážitek i poznání vidí práce inspiraci aplikovatelnou do prostředí muzea. Práce podrobněji rozpracovává inspirativní myšlenky Liama Wisemana o tvorbě výstav a na příkladu jedné zahraniční a jedné tuzemské výstavy dokládá dopady rozdílnosti přístupu na výsledné vyznění výstavy. V textech o dramaturgii od Jean-Claude Carrièra nalézá odpověď na otázku, proč v muzeu vyprávět příběhy a pokouší se pojmenovat, proč se to většinou muzeím nedaří. Brilantní úvahy Owena Hopkinse o historickém vývoji muzeí a dnešní naléhavé nutnosti změn v poslání muzea přivádějí práci k jádru problému současného českého muzejnictví, který pramení z jeho silného a historicky podmíněného zaměření na sbírkový předmět jako takový, což implikuje problémy spojené s neschopností většiny českých muzeí přemýšlet o svých sbírkách a jejich prezentaci tak, aby měly co říct pro život v současné době. V případových studiích z praxe o vystavování divadelního díla z praxe dizertační práce zkoumá, jak tuto divadlu přirozenou schopnost atraktivního vypravování příběhu přenést do procesu tvorby výstav. Na základě kritické analýzy případových studií z výstav Divadlo zrozené z vody, Tajemství malé tanečnice, Loutky na frontě a výstavního záměru Loutka 2026 vyvozuje obecněji platné dílčí závěry. Práce poukazuje na benefity průniku divadelnosti do muzea, spočívající v otevření možnosti tvořit výstavu, která má ambici být živým dílem. Znamená to stavět výstavu podobně, jako se vypravuje příběh v divadle a pracovat s emocemi, které dílčí části výstavy mohou u návštěvníků probudit, a tím se vyvarovat monotónnosti. Osobní angažovanost tvůrců na tématu výstavy, srozumitelnost sdělení, včetně artikulovaného přesahu tématu pro dnešní dobu, snaha inspirovat návštěvníky k přemýšlení nad tématem a poskytnutí prostoru pro jejich aktivní přístup k tématu jsou jednou z cest, po které by se dnes muzea při tvorbě výstav mohla vydat. |
| Překlad abstraktu | This thesis deals with the practical problem of exhibiting theatrical work in museums in a broad context. It explores what happens when a theatrical work, by its very nature continuous, is placed in an inherently static museum environment. In the context of the history of Czech museology and the state of current exhibitions focused on puppet theatre, it seeks to answer the question of whether there is a way to preserve or convey the original meaning of theatrical work to the museum visitor, and whether a museum should even attempt such a thing. After analyzing the possibilities, this thesis finds potential in the mutual inspiration of theatre and museum, which may consist of the direct entry of a theatre production into the museum space and gives examples of good practice abroad and domestically. The theatre's ability to tell a story in an easy-to-understand way, to work with emotions, and to provide experience and knowledge is suggested as an inspiration applicable to the museum environment. This thesis elaborates on Liam Wiseman's inspirational ideas about creating exhibitions and, using the example of one foreign and one domestic exhibition, shows the impact of differences in approach on the final exhibition. In Jean-Claude Carrière&apos's texts on dramaturgy, this thesis finds an answer to the question of why museums should tell stories and attempts to explain why they usually fail to do so. Owen Hopkins's fascinating reflections on the historical development of museums and the urgent need for a change in the museum's mission today, bring the work to the heart of the problem of contemporary Czech museology, which stems from its strong, and historically conditioned, focus on the collection object as such, which implies the problems associated with the inability of most Czech museums to think about their collections and their presentation in a way that has something to say about contemporary life. Through case studies of exhibiting theatrical art, the thesis explores how to bring this inherent ability of theatre to tell an attractive story into the process of creating an exhibition. Based on a critical analysis of case studies from the exhibitions Theatre Born from Water, The Secret of the Little Dancer, Puppets on the Frontline, and a planned exhibition Puppet 2026, it draws more generally valid partial conclusions. This thesis highlights the benefits of involving theatricality in the museum in opening up the possibility of creating an exhibition with the ambition of being a living work. This means constructing an exhibition similarly to the way a story is told in a theatre and working with the emotions that the sub-parts of an exhibition can evoke in visitors, hopefully avoiding monotony. The personal involvement of creators in the theme of the exhibition, the clarity of the message, including the articulated relevance of the theme for today, the effort to inspire visitors to think about the theme, and the provision of space for their active approach to the theme, are one of the paths that museums today could take in creating exhibitions. |
| Signatura | D_4P 4213 |
| URL | http://hdl.handle.net/10318/19072 |
| Instituce zpřístupňující práci | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta. Knihovna |
| Klíčová slova | výstavy |
| Klíčová slova | divadelní inscenace |
| Klíčová slova | výstavnictví |
| Klíčová slova | stálé expozice |
| Klíčová slova | muzea |
| Klíčová slova | sbírkové předměty |
| Klíčová slova | loutkové divadlo |
| Klíčová slova | Muzeum loutkářských kultur (Chrudim, Česko) |
| Klíčová slova | Moravské zemské museum (Brno, Česko) |
| Klíčová slova | Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur (Praha, Česko) |
| Klíčová slova | Natural History Museum (Londýn, Anglie) |
| Obor vzdělání | Dramatická umění/Alternativní a loutková tvorba a její teorie |
| Instituce udělující titul | Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta |
| Udělený titul | Ph.D. |
| Typ studijního programu | doktorský |
| Název | Prezentace divadelního díla v paměťových institucích prostřednictvím výstav s akcentem na loutkové divadlo |
| Překlad názvu | ON PRESENTING THEATRICAL ART IN MEMORY INSTITUTIONS THROUGH EXIBITIONS WITH AN EMHPASIS ON PUPPET THEATRE |
| Typ práce | Disertační práce |