Žena, matka, režisérka

Abstract

Zahraniční studie potvrzují, že ačkoliv je poměr absolventů a absolventek filmových škol přibližně stejný, filmů režírovaných ženami je výrazně méně. Ženy a muži nemají ve filmovém průmyslu stejné podmínky, a společnost tak přichází o příběhy vyprávěné z perspektivy žen. Jedním z významných faktorů v kariéře režisérek je míra podpory jejich tvůrčí činnosti po založení rodiny. Tato životní zkušenost proměňuje jejich pohled na svět i filmový průmysl. Některé ženy změní své životní priority a od tvorby upouští, v jiných mateřství akceleruje chuť a vůli se společensky angažovat. Na základě rozhovorů s aktivními režisérkami dokumentárních filmů, žijícími v České republice, jsou definovány výzvy, se kterými se režisérky potýkají v období raného rodičovství a rodičovské dovolené, a popsány jejich individuální strategie slaďování role umělkyně a matky. Záměrem práce je popsat možnosti podpory kariéry režisérek, iniciovat diskuzi a institucionální změnu.