O možnostech vnímání divadelního díla

Abstract

Tato disertační práce se zabývá různými možnostmi divákova vnímání divadelního díla, se zvláštním důrazem na prozkoumávání diváka coby „aktivního spolutvůrce“. Vychází přitom z kombinované metodologie uměleckého výzkumu a divadelně-teoretických přístupů, které zde primárně reprezentuje teorie duálního vnímání J. Etlíka, kognitivně-teatrologické uvažování B. McConachieho a koncept „diváka jako spolutvůrce“ E.F.Lichte. První kapitola se zabývá analýzou představení Tady je ještě všechno možné v režii I. Buraje s důrazem na možností, které toto představení nabízí divácké recepci, s důrazem na překonávání dichotomie „jednajícího“ a „pozorujícího“. Druhá kapitola se zaměřuje na divákovo pobývání mezi dvěma rovinami divadelního díla prizmatem J. Etlíka a B. McConachieho s důrazem na reflexi aktivního pojetí konceptů paměti a pozornosti. Třetí kapitola prozkoumává „konceptuální integraci“ G. Fauconniera a M. Turnera coby model nasvěcující jisté možnosti divákova spoluutváření představení, který je následně ve vztahu k otázce prezentace a reprezentace vztažen ke konceptu „psa na jevišti“ B. O. Statese. Čvrtá kapitola se zaměřuje na koncept „diváka jako spolutvůrce“ E.F. Lichte a prozkoumává ho ve vztahu k dvojí rovině rovině divadelního představení a konceptů „sdílení“ a „sdělování“ v pojetí J. Císaře a J. Etlíka. Pátá kapitola se věnuje reflexi výsledků Výzkumu diváků a diváctví, který je založený na tematické analýze rozhovorů s diváky po představení Dům v jabloních a nahlíží jisté aspekty situace diváka coby „spolutvůrce“ z perspektivy konkrétních diváků.