Fenomén přestávky v současném českém divadle

Abstract

Bakalářská práce se zabývá fenoménem přestávek v současné české divadelní praxi. Autorka na základě svého výzkumu vymezuje typologii přestávek, které nefungují v divadelním představení pouze jako jeho předěl, ale nějakým způsobem ho rozvíjejí. Na základě příkladů ze současné divadelní praxe se ukáže, že přestávka může rozšiřovat významovou rovinu inscenace i akcentovat společné setkání jako základ divadelního média. S oporou v české strukturálně-sémiotické tradici a současných divadelně-teoretických konceptech tak autorka dochází k závěru, že divadelní přestávka může být součástí jak představení, tak samotné inscenace, a že skrze přestávky může dojít k amplifikaci jevů, jež vychází ze samotné povahy divadelního média. V neposlední řadě si autorka pokládá otázku, čím může být výzkum přestávek a její rozhodnutí považovat je za součást divadelního média pro současné divadelní teorie přínosné. Dochází k pojmenování přestávek jako tvarů na pomezí každodenního života a divadelního média. Jejich zkoumáním se tedy autorka snaží o pojmenování konkrétních způsobů, jakými může život do divadelního média vstupovat. Právě napětí mezi žitou realitou a divadelním médiem vnímá autorka jako dynamiku pro divadlo esenciální.