Vyprávění a vypravěčství jako projev soudobé živé slovesné tvorby

Abstract

V práci nazvané VYPRÁVĚNÍ A VYPRAVĚČSTVÍ jako projev soudobé živé slovesné tvorbyse zabýváme především zachycením podoby novodobého vypravěče.Chceme definovat jeho roli a možnosti v současné společnostia kultuře. Hledáme kořeny, ze kterých soudobé vypravěčství vyrůstá, definujeme pilíře dovedností, jež novodobý vypravěč běžně ovládá.Vyhodnocujeme dnešní vypravěčství jako jev zakotvený v tradici orální kultury, který klene kompaktní oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyV oblouk až k projevům moderní živé slovesné tvorbyjiž určuje tzv. sekundární oralita, a také zde nachází své patřičné místo.V kapitole I představujeme základní vlastnosti a principy primární orality a uvádíme je do kontextu se současným vypravěčstvím.Novodobé vypravěčství označujeme za autorský tvůrčí akt na pomezí živé slovesné tvorby a tvorby dramatické, který vytyčují stěžejní dovednosti, jimiž jsou vědomá práce s řečí, hlasem, tělem, představou, a jež zastřešuje psychosomatická kondice k veřejnému vystupování.