Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies podle vedoucí "JANEČKOVÁ, Hana"
Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Alternativy institucionálního uměleckého vzdělání ve feministickém kontextuSihelská, Alexandra(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-16V práci se zabývám politickým potenciálem imaginace alternativních modelů uměleckého vzdělávání v radikálně anarcha-feministickém kontextu. Z tohoto kontextu posléze vycházejí podmínky, skrze které zkoumám funkční stránky projektů, jež současně poskytují alternativní umělecké vzdělávání v našem prostředí, konkrétně v Česku a na Slovensku. Tyto podmínky pramení z aktivistického aspektu feministické ideologie a kladou důraz na udržitelné fungování, intersekcionální přístup, nehierarchické uspořádání a důležitost procesuálního vývoje a budování vztahů. Potenciál alternativního uměleckého vzdělání v práci artikuluji, jako příspěvek ke kontinuálnímu výzkumu, jež může pomoci snahám o proměnu společnosti i představám lepších budoucností.
- Odmítnutí v uměníFekete, František(Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-24Odmítnutí v umění: Případové studie vymanění se ze světa umění a jejich kontext se zabývá dílem Tehchinga Hsieha a Lee Lozano. Na jejich příkladech analyzuje akty vymanění se ze světa umění, které byly tímto autorem a autorkou označeny jako umělecké dílo. Analýza těchto děl mapuje jak osobní a umělecký kontext vzniku díla, tak jejich umělecko-historický kontext. Výsledky této analýzy potom ústí v komparaci obou tvůrčích přístupů a východisek a následně tuto komparaci dává do vztahu k teoretickému rámci vymezeném především institucionální teorií umění a teorií konce umění. Práce skrze analýzu vybraných děl ukazuje jejich hraniční charakter a to z hlediska dematerializace a subjektivizace umění a navrhuje hypotetický model těchto děl jako bodů zlomu ve vztahu k teorii konce umění. Skrze tuto hypotézu se potom problematizuje pojem instituce umění a světa umění a vede k úvahám o jejich nových možných rozšířených interpretacích. Výsledek práce je tak návrh vybraných děl jako určitých bodů zlomu pro možnost změny chápání pojmu instituce umění, jeho hranic a relevanci těchto děl pro umění současné.