Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/171

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "BENDOVÁ, Helena"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Animace ve službách současného nezávislého queer filmu
    Hosenseidl, Radek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-17
    Tato práce se zabývá současným nezávislým animovaným filmem rozvíjejícím zastřešující téma sexuálních menšin a snaží se definovat dílčí témata, kterým se tvůrci věnují. Vychází z předpokladu, že animace coby jedinečná odnož audiovizuálního umění používá k vyprávění příběhů, charakterizaci postav a interpretaci idejí vlastní specifický soubor postupů a technik, kterým se odlišuje od filmu hraného, a tím umožňuje jiný pohled na queer tematiku ve filmu. Cílem práce je tyto postupy popsat v kontextu queer obsahu a na příkladech jednotlivých filmů ukázat jejich využití z řemeslně-uměleckého hlediska. Pro účely této práce a vzhledem k jejímu zamýšlenému rozsahu byla z jejího konceptu vynechána japonská anime tvorba coby samostatný audiovizuální fenomén.
  • Fan fiction se zaměřením na Mary Sue
    Kabelková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    Bakalářská teoretická práce s názvem Fan fiction se zaměřením na fenomén Mary Sue se zabývá fanouškovskými literárními texty primárně vycházejícími z již existujícího díla. Tento text si klade za cíl představit historii fan fiction, její specifika a vztah autora původního díla k pisateli fanfikce. Nastíněna je i právní problematika ohledně legality samotných fan fiction povídek. Hlavní pozornost je ale věnována konceptu "příliš dokonalé hrdinky", která se často objevuje ve fanouškovských textech. Ve světě fan fiction se tato postava, jež je leckdy čtenářsky "k nesnesení", označuje jako Mary Sue. Nejdůležitější rysy tohoto fenoménu budou prakticky ukázány na třech českých fanouškovských povídkách ze světa Harryho Pottera. Na jejich základě dojde i k subjektivnímu vymezení tří základních typů Mary Sue.
  • Hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausnerové
    Kolářová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Téma bakalářské práce zní: Ženské hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausner. Jessica Hausner (1972) je rakouská režisérka a scenáristka. Na svém kontě má čtyři celovečerní snímky - Lovely Rita (2001), Hotel (2004), Lurdy (2009) a Šílená láska (2014). V práci se snažím analyzovat, zda jsou hrdinky aktivní či pasivní - zda o svém směřování sami rozhodují, nebo zda se nechávají vést ostatními. Pokouším se pojmenovat způsoby, kterými je této aktivity (či pasivity) dosahováno.
  • Ideologie v životopisných filmech o Nursultanu Nazarbajevovi
    Jussupov, Insar
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-10
    Tato bakalářská práce se zaobírá kultem osobnosti v životopisných filmech a seriálu o současném kazašském prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi. Jádro práce tvoří narativní analýza, jež si klade za cíl prozmoumat rysy kultu osobnosti, které se v dílech objevují. S přihlédnutím na poznatky z oblasti kulturálních studií se v práce píše o tom, jak se tato díla snaží ideologicky na diváka působit. Na příkladech se v práci ukazuje, jak ideologie ve filmu diváka oslovuje a jaká kulturní specifika by případný divák měl mít, aby díla působila tak, jak autoři zamýšleli. V poslední části se rozebírá, jaký typ prezidenta dle zkoumaných děl Nursultan Nazarbajev je.
  • Kultovní film
    Podzimek, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-18
    Následující bakalářská teoretická práce se snaží postihnout fenomén kultovního filmu a to jak po stránce společensko-historické tak sémantické. Soustředí se na jeho přímou souvislost s vývojem americké kinematografie a zaznamenává, kterak jeho vliv na ni a především na její komerční sféru byl ve svém důsledku mnohem výraznější nežli se obvykle ve filmových publikacích uvádí. Zároveň se věnuje divákovi coby podceňovanému, ale významnému spolutvůrci (zejména) hollywoodských snímků. A konečně v neposlední řadě se zaměřuje na současnou devalvaci pojmu kultovní film a z této situace hledá východisko tím, že terminologii upřesňuje a pokouší se čtenáře nasměrovat k tomu, aby jej používal správně.
  • Mad men: štúdia jedného seriálu
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-18
    V bakalárskej práci Mad men: štúdia jedného seriálu, pojednávam o podmienkach, ktoré viedli k vzniku a výrobe seriálu Mad men. Doraz pritom nedávam len na ideový vznik a kreatívny proces, ktorý je za seriálom, ale aj na produkčné podmienky, ktoré seriálu umožnili vzniknúť a udržař si svoju kvalitu.
  • Mezi filmem a počítačovou hrou: odlišnosti a podobnosti způsobů vyprávění
    Moravec, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    S nárůstem mediální konvergence mezi videohrami a filmem vyvstává i otázka, v čem jsou si obě média podobná z hlediska vyprávěcích způsobů. Zatímco četné práce se věnují vizuálně-stylistickým podobnostem obou médií, cílem této práce je věnovat se právě čistě vyprávěcím technikám. Na základě dvou případových studií (filmů Na hraně zítřka /2014/ a Memento /2000/) poté práce zkoumá, do jaké míry lze videoherní narativní principy uplatňovat i ve filmovém vyprávění.
  • Naomi Kawase: Doteky
    Ludvíková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Ve své diplomové práci jsem se pokusila o tematicko-stylistickou interpretaci filmů japonské autorky Naomi Kawase. Vybrala jsem tři filmy, které jsou podle mého názoru pro autorku nejpříznačnější: Šnek (Katatsumori), Objetí (Embracing) a Žlutý květ (Letter from a yellow sherry blossom). Podrobným rozborem jednotlivých filmů jsem se snažila vysledovat, čím je její dílo specifické. Zrovnoprávnění vzájemného vztahu subjektu a snímaného objektu autorka poukazuje na fakt, že vztah mezi ní a snímaným je zásadní a určuje vývoj natáčení. Autorka osobitě komunikuje s divákem použitím fragmetntární narace ? dává divákovi velkou interpretační svobodu: nechá ho, aby si souvislosti doplnil sám, komunikuje s ním spíše na intuitivní bázi. Díky tomu dokáže spojit své osobní téma s mnohem širšími souvislostmi (například s úvahami nad rodinou obecně). V neposlední řadě se Naomi Kawase zabývá reflexí samotného média filmu.
  • Narativní specifika seriálů nové generace
    Höschl, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Bakalářská práce Narativní specifika seriálů nové generace zkoumá rysy, jimiž se vyznačují seriály lineárního celosezónního narativu. Zkoumá mechanismy, jakými seriály získávají a udržují své diváky. Analyzuje způsob, jakým je budován časoprostor, v němž se uskutečňuje příběh. Zaměřuje se na funkce postav pro vyprávění příběhu, a na intermediální rozsah fikčního světa. Tato práce si za předmět svého zkoumání bere vzorek čtyř zástupců stejné narativní kategorie: seriály Ztraceni, 24 hodin, Útěk z vězení a Zoufalé Manželky.
  • Rozprávač v novele Muž, který spí Georgesa Pereca a jej filmovej adaptácii
    Klasová, Terézia
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Táto práca sa venuje analýze a komparácii rozprávača v novele Un homme qui dort Georgesa Pereca a rovnomennej filmovej adaptácii Bernarda Queysanna s ohľadom na naratívne sprostredkovanie tém prázdnoty, radikálneho odmietania a existenciálnej voľby hlavného hrdinu. K danému zámeru je spočiatku pristupované prostredníctvom interpretácie ústredných tém vychádzajúcich z diela Martina Bubera. Prostredníctvom rozboru kompozičných elementov novely sa táto práca ďalej zaoberá naratologickou analýzou rozprávača v druhej osobe (opierajúc sa predovšetkým o koncepty autoriek Fludernik a Kacandes), ktorého chápe ako naratívny aspekt významne tvarujúci sprostredkovanie ústredných tém novely a amplifikujúci ich pôsobivosť. Práca s rozprávačom v novele je porovnávaná s prácou s rozprávačom vo filmovej adaptácii, sústrediac sa na formálne, resp. dramaturgické zmeny a špecifiká filmového jazyka, vychádzajúc z konceptov Bordwella a Gunninga. V závere sú zistené skutočnosti reflektované z naratologických a literárnovedných perspektív.
  • Význam monologu a dialogu ve filmech Gaspara Noé
    Kazda, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Ve filmech Seul Contre Tous a Irreversible autor zkoumá fungování monologu a dialogu.