Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/28

Procházet

Procházet Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy podle oponent "KAJÁNKOVÁ, Lucia"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 22
  • Adaptace Joea Wrighta
    Djakovičová, Nina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-15
    Tato bakalářská práce si klade za cíl zkoumat filmové adaptace britského režiséra Joea Wrighta. Konkrétně se zaměřuje na snímky Pýcha a Předsudek (2005), Pokání (2007) a Anna Karenina (2012). Každému filmu je věnována samostatná kapitola, která nejprve charakterizuje jeho literární předlohu, a na základě rozhovorů režiséra s médii formuluje Wrightův adaptační záměr, se kterým do projektu vstupoval. Tyto vstupní poznatky ohledně předlohy a režisérovy ambice pro danou látku umožňují formulovat témata, jehož filmová řešení práce následně analyzuje. Témata jsou vždy důležitou součástí literární předlohy, zajímavou výzvou pro filmové médium a rovněž příležitostí pro realizaci režisérovy dramaturgické i filmově-obrazové vize. Cílem práce je co nejblíže postihnout tři Wrightovy rozdílné adaptační strategie, které ve svých filmech uplatnil, rovněž jako prohloubit schopnosti uvažovat o literárních dílech v kontextu disciplíny adaptace.
  • Alenka v Matrixu:
    Raková, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-16
    V této práci se podíváme na určité analogie mezi filmovým příběhem Matrix (Lana a Lilly Wachowski, 1999) a klasickým příběhem Lewise Carrolla Alenka v Říši divů (vycházíme z českého překladu z roku 2018). (Film Matrix, kterým se budeme zabývat, je první díl tetralogie z roku 1999, nezabýváme se filmy Matrix Reloaded, ani Matrix Revolutions. Záměr práce byl stanoven před uvedením filmu Matrix Resurrections do distribuce). Cílem práce je vysledovat a pojmenovat dílčí podněty, které směřují hrdinu po trajektorii jeho cesty za poznáním. Dále prozkoumat svět postav, které jsou si mezipříběhově podobné a postihnout jejich úlohu v ději. Opírat se budeme o teorii mýtů, o sílu opakujících se archetypálních znaků, a o speciální teorie, které okolo kultu Matrixu vznikají.
  • Aristoteles na magnetickej rezonancii: Čo vedy o mozgu vedia o scenáristike
    Šifra, Miroslav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-10-09
    Naše príbehy sa neodohrávajú v kine, ale v mysliach divákov - to je základná premisa textu nižšie. Keďže najlepšie nástroje na náhľad do mysle ľudí ponúkajú kognitívne vedy, práve cez ne sa práca pozerá aj na scenáristiku. Ako funguje hľadanie schém a čo si z toho vziať pri písaní? Ako rôzne psychologické efekty ovplyvňujú expozíciu scenára? Načo je scenáristovi vedieť, ako sa robí cenová kotva alebo predáva pekáreň? Čo sú zrkadlové neuróny a ako sa cez ne dá pozerať na empatiu? Koľko informácii je pre diváka priveľa? A ako funguje pozornosť? Cez tieto otázky a na príkladoch vlastných textov sa práca pokúša ukázať, kam nazeranie z perspektívy mozgu môže priviesť scenáristické remeslo.
  • Autenticita ve filmu
    Erban, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-10
    Tato bakalářská práce se zabývá analýzou postupů, jimiž se autoři ve filmech Idioti a Victoria snaží dosáhnout iluze autenticity. Každý z těchto snímků reprezentuje odlišný princip, jímž lze vytvořit zdání autenticity ve filmu – zatímco Idioti jdou cestou nápodoby stylu “amatérských domácích videí” či formálně nevytříbených dokumentů, tedy formátů, které si běžně asociujeme se záznamem reality; Victorie se snaží o dosažení takzvané imerze.
  • Filmové adaptace divadelních her v režii Xaviera Dolana
    Junová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Tato bakalářská práce se zabývá divadelními hrami Juste la fin du monde Jeana-Luca Lagarce a Tom à la ferme Michela Marca Boucharda a jejich filmovými adaptacemi Je to jen konec světa a Tom na farmě režiséra Xaviera Dolana. Ačkoliv se jedná o adaptace, můžeme tyto snímky označit za autorské filmy, ve kterých se stejně jako v jeho předešlých počinech projevuje Dolanův osobitý styl. Proto může být pro diváka překvapivé zjištění, že jsou tyto filmy adaptacemi. V obou případech se režisér podílel i na adaptačních scénářích – scénář k snímku Je to jen konec světa napsal sám, Toma na farmě adaptoval spolu s autorem divadelní předlohy Bouchardem. Pomocí intertextuální analýzy filmů a jejich předloh, jejich vzájemné komparace a interpretace autorského záměru se tato práce snaží jednak najít společné rysy obou adaptačních klíčů i realizačních řešení a tím popsat, jakým způsobem Xavier Dolan při adaptování pracuje, a pak také poukázat na to, v jakých aspektech se filmové adaptace od svých předloh odlišují a v čem si naopak zachovávají jistou divadelnost, která zde ale nepředstavuje zanedbání nebo nedostatek adaptační práce, nýbrž vědomé zacházení filmového scenáristy a režiséra s divadelními prvky.
  • Geneze narativní struktury scénáře Ztraceni v Mnichově
    Palkosková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Cílem této práce je sledovat vývoj narativní struktury filmu Ztraceni v Mnichově napříč verzemi scénáře, tyto změny popsat a pokusit se zpětně rekonstruovat, jak autor při psaní postupoval. Účelem tohoto výzkumu je lépe pochopit, jak pracovat při vývoji filmu s takto složitou strukturou, a následně hypotézy vzešlé z analýzy filmu i jednotlivých verzí scénáře ověřit při rozhovoru s autorem.
  • Hrdinova cesta: Hledání sebe sama
    Trojanová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Ve svojí bakalářské práci budu zkoumat vnitřní stavbu několika filmů, jejichž tématem je cesta hlavní/ho hrdiny/ky k sobě samé/mu – hledání svobody, naplnění a odpovědí na palčivé otázky je(jí)ho života. Ráda bych zjistila, za jakých okolností může být struktura monomýtu, jak ji definoval Joseph Campbell ve svojí slavné knize Tisíc tváří hrdiny, funkční oporou i ve vyprávěních, která nejsou tak epická jako pohádky, hrdinské eposy, fantasy a další příběhy, pro něž je tato struktura typická. Budu analyzovat filmy Absolvent, Erin Brockovich, Útěk do divočiny, Sufražetka a Nadějná mladá žena.
  • Ideologie v životopisných filmech o Nursultanu Nazarbajevovi
    Jussupov, Insar
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-10
    Tato bakalářská práce se zaobírá kultem osobnosti v životopisných filmech a seriálu o současném kazašském prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi. Jádro práce tvoří narativní analýza, jež si klade za cíl prozmoumat rysy kultu osobnosti, které se v dílech objevují. S přihlédnutím na poznatky z oblasti kulturálních studií se v práce píše o tom, jak se tato díla snaží ideologicky na diváka působit. Na příkladech se v práci ukazuje, jak ideologie ve filmu diváka oslovuje a jaká kulturní specifika by případný divák měl mít, aby díla působila tak, jak autoři zamýšleli. V poslední části se rozebírá, jaký typ prezidenta dle zkoumaných děl Nursultan Nazarbajev je.
  • Kinematografické vyprávění a hratelnost ve videohrách Davida Cage
    Kadlec, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-02-10
    V této magisterské práci se zabývám otázkami kinematografického vyprávění, vyprávěcích prostředků a hratelnosti ve třech videohrách Davida Cage. V první části předestírám téma klamu v interaktivním vyprávění, následně podrobně analyzuji hry Heavy Rain, Beyond: Two souls a Detroit: Become human. V závěru se dotýkám teze konfliktu autora a příjemce (v tomto případě hráče), kterou vztahuji ke Cageově tvorbě. V práci vycházím z narativní a videoherní teorie Sebastiana Domsche, Tamera Thabeta, Marie-Laure Ryan a dalších.
  • Mad men: štúdia jedného seriálu
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-18
    V bakalárskej práci Mad men: štúdia jedného seriálu, pojednávam o podmienkach, ktoré viedli k vzniku a výrobe seriálu Mad men. Doraz pritom nedávam len na ideový vznik a kreatívny proces, ktorý je za seriálom, ale aj na produkčné podmienky, ktoré seriálu umožnili vzniknúť a udržař si svoju kvalitu.
  • Mezi filmem a počítačovou hrou: odlišnosti a podobnosti způsobů vyprávění
    Moravec, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    S nárůstem mediální konvergence mezi videohrami a filmem vyvstává i otázka, v čem jsou si obě média podobná z hlediska vyprávěcích způsobů. Zatímco četné práce se věnují vizuálně-stylistickým podobnostem obou médií, cílem této práce je věnovat se právě čistě vyprávěcím technikám. Na základě dvou případových studií (filmů Na hraně zítřka /2014/ a Memento /2000/) poté práce zkoumá, do jaké míry lze videoherní narativní principy uplatňovat i ve filmovém vyprávění.
  • Monstra v hlavě Terryho Gilliama
    Stará, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Bakalářská práce se věnuje monstrům a jejich povaze ve vybraných filmech scenáristy a režiséra Terryho Gilliama. Fantasijní světy, které ve svých filmech Gilliam tvoří, vždy zrcadlí realitu. Rostou z nevědomí hlavních hrdinů a ti se do svých imaginací buď utíkají před monstry schovat, nebo jim v nich čelit. Cílem této práce je nalezení monster ve filmech Brazil, Dobrodružství Barona Prášila, Král Rybář a Krajina přílivu a určení jejich povahy. Filmy byly vybrány na základě režisérova přístupu k vytváření fantasijních světů. Každý film používá jiný přístup a i povaha monster se tak liší. Zaměřila jsem se především na vztah monstra k hlavnímu hrdinovi. Podstatným při hledání a určování povahy monster pro mě byl výklad Daniely Hodrové, podle které se monstrem dají nazvat všechny fantastické bytosti. Při hledání původu monster je navíc použito přístupu analytické psychologie Carla Gustava Junga a to především kvůli jejich původu v nevědomí a mnohdy archetypové povaze. Tímto způsobem se mi podařilo ve výše zmíněných filmech nalézt monstra, jejichž monstrozita se netýká jen jejich vnějších znaků, ale má hlubší původ. Zjistila jsem, že povaha opravdových monster v těchto filmech je mnohdy skrytá a na diváka působí pouze podprahově. Hlavním zjištěním je, že pro výstavbu a funkci celého příběhu je nutný výlučný vztah mezi hlavním hrdinou a monstrem, kdy na sobě jejich existence bytostně závisí a vzájemně se ovlivňují. A dále původ fantasijního světa jako takového, kam hrdina před monstry buď utíká, nebo kam naopak musí dojít, aby jim čelil.
  • Motiv sobectví a možnosti jeho zobrazení ve filmu Blízko od sebe
    Nováková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Předkládaná bakalářská práce se zabývá hledáním motivu sobectví v americkém filmu Blízko od sebe z roku 2013 a prostředky zobrazení tohoto motivu ve filmovém díle. Tato práce není filmovou analýzou, jak by se mohlo zdát. Zaměřuje se na jeden konkrétní motiv, který ve filmu Blízko od sebe hraje ústřední roli, a ve vztahu k němu analyzuje do větší hloubky jednotlivé postavy, jejich motivace a u vybraných postav také jejich psychologický profil. V první části práce představuji rozebíraný film, autora scénáře a stručně i děj vybraného filmu. Ve druhé části práce se pokouším analyzovat dějovou strukturu filmu podle Lindy Aronsonové, dále roli jídla ve filmu jako filmové rekvizity, sexuální chování postav a také jejich psychické poruchy. Ve třetí části srovnávám filmovou adaptaci s její předlohou, kterou je divadelní hra stejného autora.
  • Nespoľahlivý rozprávač vo filmovej a seriálovej tvorbe
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Predkladaná práca sa zaoberá nespoľahlivým rozprávačom, jeho definíciou a použitím vo filmovej a televíznej tvorbe. Prvá časť práce sa zaoberá pojmom nespoľahlivý rozprávač, jeho definíciami v literatúre a filme a jeho kategorizáciou. Následne sú v práci rozoberané konkrétne príklady, kedy bol v nespoľahlivý rozprávač použitý vo filme a literatúre, pričom je kladený dôraz na rôzne úlohy, ktoré môže vo filme plniť. Druhá časť práce je venovaná nespoľahlivému rozprávačovi v seriálovej tvorbe. S dôrazom na produkčné podmienky seriálov je v práci rozoberané, prečo jeho použitie nebolo tak výrazné, ako vo filmoch, a v akých podobách sa v seriáloch objavoval. Následne sú analyzované dva výrazné príklady použitia nespoľahlivej narácie na seriáloch Mr. Robot a The Affair, pričom v závere kapitoly dochádza k porovnaniu nespoľahlivého rozprávača vo filmovej a televíznej seriálovej tvorbe.
  • Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu
    Kabelková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-06
    Magisterská diplomová práce s názvem Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu se zaměřuje na fenomén literární fanouškovské tvorby zvané fan fiction a jeho specifického žánru Mary Sue. V něm se objevují až absurdně dokonalé charaktery, které na sebe strhávají veškerou pozornost a často disponují nepřiměřenými superschopnostmi. V teoretické části dojde k nastínění důvodů vzniku Mary Sue žánru a vysvětlení jeho konkrétních specifik. Dále budou popsány vybrané dramaturgické poučky, které mají pomoci autorům při budování postav. V analytické části pak následuje rozbor tří filmových a seriálových hrdinů (Jon Snow ze Hry o trůny, Rey ze Star Wars: Síla se probouzí a Grace z Peaky Blinders), na nichž můžeme demonstrovat prvky Mary Sue postav. Cílem práce je navrhnout využití principu Mary Sue coby dramaturgické pomůcky při vývoji postav.
  • Revoltující adolescentní hrdina ve filmu
    Kaclíková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-02
    Bakalářská práce „Revoltující adolescentní hrdina ve filmu: v rámci školní - nápravné - či jiné výchovné instituce,“ si klade za cíl zmapovat filmy, zobrazující dětskou a dospívající postavu ve filmu v rámci historie kinematografie. Postupem dějinného vývoje se pak práce zaměřuje převážně na filmy s mužskými hrdiny v rámci prostředí školních, nápravných, či jinak výchovných institucí ve filmu, aby v závěru na základě teorie hrdinského monomýtu rozebrala poslední z vybraných snímků „Zlo mezi námi“.
  • Svatá Barbora Z obrázku na obrazovku
    Marek, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-01-31
    Diplomová práce se zabývá problematikou adaptace komiksu do filmu. Práce kombinuje teoretický rámec adaptace s detailní analýzou komiksového média a s praktickým příkla-dem provedeným prostřednictvím vlastní adaptace komiksového díla Svatá Barbora. Na tomto konkrétním příkladu představuje přístup k adaptacím přecházejícím z média komiksu do média filmu, který se zaměřuje na věrnost k původnímu médiu a jeho výrazovým pro-středkům, ale zároveň zohledňuje specifika filmového vyprávění. Výzkum je rozdělen do několika částí, které zahrnují interpretaci vizuálních a narativních prvků komiksu a jejich převedení do filmové podoby. V rámci výzkumu jsou zkoumány ikony, panely, rámování, ucelení, čas, a zvuk. Hlavním cílem je porozumět procesu transformace statického komik-sového obrazu do dynamickému filmovému vyprávění. Výzkum přináší hloubkový vhled do specifických výzev a rozhodnutí spojených s adaptací, přičemž zdůrazňuje nejen rozdíly, ale i synergii mezi oběma uměleckými formami, a na konkrétním příkladu Svaté Barbory představuje, jak lze úspěšně přenést komiksový svět do filmové podoby, ale zachovat pů-vodní autorskou myšlenku.
  • Televizní tvorba pro náctileté
    Hlásková, Vendula
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-14
    Tato práce detailně analyzuje žánr tzv. televizních teen dramat, tedy seriálových televizních pořadů pro náctileté a o náctiletých, s účelem představit daný žánr jako atraktivní platformu i pro české tvůrce, kteří ve své originální tvorbě v současné době na teenagery v podstatě necílí. Ve své první části se práce zabývá cílovou skupinou, tedy současnými teenagery. Vedle popisu psychosociální podstaty daného období lidského života, které je zásadní jak pro pochopení cílové skupiny, tak pro utváření uvěřitelných postav, se zmiňují i současné trendy konzumace audiovizuálního obsahu s přihlédnutím k distribučním strategiím digitálních a online médií. Následně se práce věnuje předchůdcům popisovaného žánru a stručně zaznamenává jeho vývoj od televizní prehistorie po současnost a to jak na úrovni světové, tak lokální. Současný stav podoby tohoto žánru se práce snaží popsat v přehledové kapitole, kde vybírá a popisuje několik typologicky rozmanitých zástupců daného žánru. Zcela konkrétní důvody, proč je teen drama zajímavé pro jakéhokoliv tvůrce, přináší případová studie světově úspěšného seriálu 13 důvodů proč. Teen drama je v této práci představeno jako universální žánr, jehož devízou je vstřícná a liberální cílová skupina, nutnost otevřeně hovořit o stavu současné společnosti, snadná adaptabilita na technologie 21. století a universální lidské prožívání, které je vlastní všem, co si dospíváním buď procházejí nebo již prošli.
  • Top of the Lake
    Rubášová, Taťána
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    Rozbor televizní minisérie Top of the Lake, výstředního dramatu o zneužívání dětí na vzdáleném Novém Zélandu. Krásně natočené tajemství, zabalené do bezútěšného thrilleru, který je zároveň morálním příběhem. Zblízka se podívám také na fenomén minisérií, tvorbu režisérky Jane Campion a žánr mysteriózního dramatu.
  • Twin Peaks: The Return
    Nicholas, Roger
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Ve své bakalářské práci se chci zabývat zatím posledním velkým dílem, který vytvořil David Lynch, osmnáctihodinovým seriálem Twin Peaks: The return odvysílaném v roce 2017. Navázal tak na seriál z devadesátých let, který překračoval hranice žánrů a hranice myslitelného v televizním formátu. Vybral jsem si ho zčásti ze své osobní fascinace, ale také proto, že ho vnímám jako téměř nevyčerpatelný zdroj interpretací. Lze na něm dobře pozorovat nejen Lynchův autorský vývoj, ale také situaci současné televizní a filmové tvorby. Často přetížené touhou po nostalgických remaků a rebootů, což lze pozorovat na různých retro vlnách. Způsob, jakým Lynch uchopil pokračování seriálu z devadesátých let, nastavil sílícímu sentimentu nostalgie surreálné zrcadlo.