Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/168

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "SMUTNÝ, Vladimír"

Nyní se zobrazuje 1 - 8 z 8
  • 3 D kinematografie v kameramanské praxi
    Tichovský, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    Technologie natáčení a reprodukce 3D filmů se dostává díky pokročilé digitalizaci kinematografie do další vývojové etapy. Integrace nových výrobních postupů s sebou nese dramatický posun v práci kameramana, který dosud z velké části zodpovídal za finální obrazovou složku filmového díla. Ve své práci stručně shrnu historii 3D kinematografie, jež je úzce spjata s počátky filmu vůbec. Představím základní principy a předpoklady pro tvorbu stereoskopického pohyblivého obrazu, dále popíši současné možnosti technologických postupů v oblasti záznamu 3D filmů a videa v profesionálních i domácích podmínkách a poukážu na problematiku digitální přípravy a postprodukce. Vedle technologických principů bych se rád zaměřil na klíčové body práce kameramana na 3D projektech ? odlišnosti filmové řeči, trikové záběry (chroma key, motion capture, 3D imaging apod.) a úlohu hlavního kameramana při přípravách a dokončovacích pracích. Osnova: 1)základní principy stereoskopie 2)historie stereoskopického snímání, metody používané v minulosti 3)rozšíření metod a možností snímání 3D obrazu v současnosti 4)rozlišení problematiky snímání a reprodukce 3D obrazu pro kino a TV 5)úloha kameramana, odlišnosti od tradiční filmové řeči 6)změny v zodpovědnosti za finální vizuální podobu filmu 7)přípravy a postprodukce 3D AV díla z pohledu kameramana 8)natáčení 3D v domácích podmínkách 9)závěr: zamyšlení nad úlohou 3D efektu v rámci historie kinematografie a AV děl Zdroje: Petr Páta, ČVUT Galli 3D Vladimír Smutný, AČK Jiří Myslík, AČK Antonín Weiser, AČK American Cinematographer magazine internet
  • Digitální postprodukční korekce obrazu
    Daliman, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-13
    Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
  • Optická "nedokonalost" jako výrazový prostředek kameramana
    Hrdlička, Mikuláš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Má bakalářská práce je věnována jednomu z mnoha nástrojů, kterého kameraman může v praxi využít, aby v divákovi vyvolal požadované emoce či vytvořil jedinečnou estetiku filmu. Zaměřil jsem se na vybrané objektivy a záměrné využití jejich optických nedokonalostí filmaři v praxi. V úvodu bakalářské práce popisuji z jakého důvodu kameramani objektivy s optickými aberacemi rádi využívají a jak se tento jev stává trendem dnešní doby. Dále jsem aberace stručně popsal a také vysvětlil jak se v obraze tyto nedokonalosti projevují. V další části se čtenář může dozvědět o trendu modifikací objektivů nebo jejich repasování. Závěr práce jsem věnoval konkrétním případům, jak jednotliví tvůrci k tomuto tématu přistupují a srovnal jsem jejich rozdílné přístupy mezi sebou. Cílem bakalářské práce je předat čtenáři komplexní informace o využití nedokonalostí objektivů ve filmu, jak se tyto optické vady dají v praxi využít.
  • Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
    Chlumská, Františka
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-20
    Tato bakalářská práce nesoucí název ,,Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek'' se zabývá ostrým a neostrým obrazem, vzniklým na filmovém políčku či digitálním čipu. Shrnuje základní vlastnosti lidského oka, a technické parametry a vlastnosti snímacích objektivů. Věnuje se též ''vizuální'' historii z pohledu neostrého obrazu a v závěru sumarizuje psychologický účinek ostrého versus neostrého obrazu na diváka. Přibližuje tedy dva možné úhly pohledu na ostrost a neostrost. Orientace v technologické a i psychologické stránce vzniku a vlivu ostrosti a neostrosti je pro kameramana stěžejní znalostí pro jeho tvorbu. Tato práce shrnuje pouze základy týkající se daného tématu, které je možné v rámci bakalářské práce předložit, nicméně věřím, že může být někomu k prospěchu v jeho studiu či profesi.
  • Role barvy při zobrazení vnitřního světa postav ve filmech Michelangela Antonioniho
    Kůlová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Bakalářská práce se zabývá barevným řešením postav a prostředí ve filmech italského režiséra Michelangela Antonioniho. Podrobně porovnávám s obrazovými přílohami tři nejvýraznější filmy, Červenou pustinu, Zvětšeninu a Zabriskie point. Zmiňuji silný vliv výtvarného umění na režiséra a právě v něm hledám souvislost s výtvarnými řešeními filmů a analyzuji, že umění a film spolu silně souvisí a navzájem se ovlivňují. Používám také na pojem metonymie a její význam v souvislosti s barvou. Čerpala jsem převážně ze skript profesora Jana Kališe a životopisných knih o Michelangelu Antonionim. Taktéž v odborných studiích, proto jsou některé citace mým překladem z italštiny a angličtiny. Myslím, že tato práce může mít přínos nejen pro začínající režiséry a kameramany, kteří nad barvou chtějí ve svém filmu uvažovat více významotvorně, ale i filmové laiky, kteří si rádi nacházejí nové souvislosti ve filmovém jazyku.
  • Snímání nočních scén ve filmu
    Mikuš, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-12
    Tato bakalářská práce se zabývá problematikou snímání nočních scén ve filmu, přičemž se zaměřuje na cíle zlepšení technických dovedností při práci s těmito scénami a pochopení jejich historického vývoje. Analyzuje různé techniky osvětlení, barevné úpravy a použití speciálních efektů, jako je metoda "Day for Night", které jsou klíčové pro tvorbu realistických a atmosférických nočních scén. Práce kombinuje historický přehled s technickou analýzou moderních postupů a nástrojů. Výsledky ukazují, že zvládnutí technik osvětlení a barevnosti, inspirované vědeckými poznatky a historickými malbami, je důležité pro dosažení autentických nočních scén. Nicméně, jedná se o subjektivní záležitost, která často závisí na osobním pohledu diváka nebo autora. Práce spíše nabízí shrnutí a bližší pochopení této disciplíny, než poskytuje konkrétní doporučení a techniky.
  • STEADICAM a jeho využití v kinematografii
    Belica, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-19
    Účelem této práce je čtenáře seznámit se stabilizačním zařízením steadicam a jeho použitím ve filmové praxi. Mým cílemje informovat obecně o technologii steadicamu, jeho technickém principu, a stejně tak o estetických vlastnostech různého použití steadicamového záběru. Práce je dále doplněna o vybrané kapitoly z dějin pohyblivé kamery a analýzu ilustračního záběru ukazujícího možnosti steadicamu. Každopádně doufám, že čtenáři poskytne požadovaný vhled do problematiky, potřebný k jeho vlastní kameramanské praxi.
  • Stylizace obrazu amerických kameramanů v kinematografii 60tých a 70tých let 20. století
    Chajewski, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-19
    Cílem práce je analýza proměn ve stylizaci obrazu americké kinematografie v období „New Hollywood“ nebo „Americké nové vlny“ v kontextu vlivu francouzské kinematografie na americkou šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Důležité pro tuto analýzu jsou specifické aspekty americké vizuální kultury a všeobecný pokrok této vizuální kultury, který nastal v okamžiku, kdy kameramani pracující v komerční žánrové kinematografii, prosadili přijatelnost výrazových prostředků, které měli jejich starší kolegové zakázány. Na příkladu dvou rozebíraných filmů: francouzského Jules et Jim a jeho americké verze Bonnie and Clyde, analyzuji vliv nové filmové myšlenky, jež začala platit v období Nové vlny a její vliv na vývoj stylizace obrazu. Hlavním přínosem práce je analýza výrazových prostředku „povolených“ ve vizuální tvorbě, díky pokrokům, které zavedla generace kameramanů pracujících pro velká hollywoodská studia v období „Americké nové vlny“. Ty lze aplikovat u běžného sledování filmu, nebo jakéhokoliv audiovizuálního produktu natočeného po roce 1967, ve kterém měl premiérů Bonnie and Clyde. Pro zájemce o práci s pohyblivým obrazem, užitečný je historický kontext a místo konkrétních výrazových prostředků v dějinách filmu, což umožnuje o něco více informované snímání.