Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/158

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "KORČÁK, Jakub"

Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Dokument jako literární předloha i jevištní tvar
    Hýča, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-19
    Text hodnotí rok a půl školní práce v rámci výuky dramaturgie a režie, jejímž předmětem bylo zpracovávání rozhovorů s bezdomovci. Text chronologicky zachycuje vývoj úkolu a vztahu k práci. Tato práce se v prvním roce odherávala formou dramaturgických cvičení s cílem naučit se zacházet s textem. Ve druhém ročníku práce pokračovala v součinnosti s hereckým ročníkem v hodinách scénické tvorby. Završením této spolupráce byly klauzurní práce. Autor kriticky hodnotí dílčí výsledky práce a na konkrétních příkladech se snaží pojemnovat získané zkušenosti. Činnost zasazuje do kontextu souvisejících děl. Konečně se krátce se zamýšlí nad specifičností divadelní dokumentární tvorby.
  • Herecké téma ve vztahu k postavám u Dostojevského
    Keita, Aminata
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-25
    Tato práce se zabývá vztahem vnitřního tématu herce a vnitřního tématu postavy a zachycením vzniku takových podmínek tvůrčí práce, které vytvářejí prostor k scénickému a hereckému tvarování vedoucímu k objevení či rozvíjení vnitřního tématu herců a k nalezení tematicky adekvátního scénického řešení na základě mé práce na bakalářské inscenaci Bratři Karamazovi (2018).
  • INSCENACE JAKO REALIZACE REŽIJNĚ DRAMATURGICKÉ KONCEPCE
    Zembok, Ewa
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-17
    V práci ?Inscenace jako realizace režijně-dramaturgické koncepce? Ewa Zembok popisuje realizaci Baala od Bertolda Brechta. V první kapitole je rozvedeno podrobněji hledání textu, kde hlavním kritériem byla osobní zaujatost inscenátorů, výběr právě Brechtova Baala a jeho ideální verze. Ve druhé části Zembok řeší svou, potažmo režijně-dramaturgickou, interpretaci Baala, ale na základě předcházející úvahy o podstatě ?interpretace? a ?motivu? a následně pak její aplikaci na daný text. Dále hledání ideálního prostoru, scénografie, hudby, práce s jazykem a dalších iscenačních složek. Ověřování přípravné fáze v praxi rozebírá Zembok ve třetí kapitole své práce. Reflexi na jednotlivé fáze práce na školní inscenaci po jejím uvedení na jeviště popisuje kapitola poslední.
  • Intimní prostor dramatické tvorby Augusta Strindberga
    Volánková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce si klade za cíl reflektovat intimitu v díle švédského autora Augusta Strindberga, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Autorka se v ní snaží pojmenovat principy intimity skrze otevřenou výpověď autora, uzavřený prostor a subjektivní autorskou perspektivu při tvorbě postav. Pozornost je věnovaná především roku 1907, kdy Strindberg založil vlastní Intimní divadlo pro něhož napsal cyklus komorních her. Práce se nezabývá životem a komplexním dílem Strindberga, ale pokouší se na výseku jeho tvůrčího období dojít k tomu, co zapříčinilo jeho intimní tvorbu a poukázat na to, jak se jeho osobnost odrazila v jeho díle a definovala jeho poetiku.
  • MANIPULACE A DÍLČÍ PERSPEKTIVY
    Šiktanc, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Bakalářská práce Manipulace a dílčí perspektivy se zabývá reflexí úkolů realizovaných v předmětu Scénická tvorba během třetího až šestého semestru studia režie-dramaturgie činoherního divadla. Zvláštní důraz je přitom kladen na inscenační proces u hry Tankreda Dorsta Fernando Krapp mi napsal dopis, který se pokouším popsat od výběru textu, přes jeho analýzu, až po samotné zkoušení. V jeho rámci rozvíjím mimo to tři aspekty naznačené už v úvodní kapitole, která se věnuje předcházejícím úkolům, a sice jazyk, způsob chování a prostor.Pokouším se také popsat, jak výrazný vliv má pro mě jazyk na další zmíněné aspekty ? přibližuje je, oddaluje, rozkrývá -, ale nikdy nezůstává bez významu.
  • Národní třída Jaroslava Rudiše jako vypravěčská inscenace
    Gaydečka, Eliáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Ústřední problematika, kterou bakalářská práce zkoumá, je téma procesu dramatizace specifického textového materiálu a následné zkoušení inscenace dramatizace, jejíž děj je zpracován formou vyprávění herci divákům. Práce vychází z této inscenace autorovy vlastní dramatizace románu Národní třída Jaroslava Rudiše, jejíž premiéra proběhla 10. června 2024. Představuje Jaroslava Rudiše jako aktuálně prominentního spisovatele a dramatika a na konkrétním případě jeho románu Národní třída rozebírá specificky zvolenou formu vyprávění děje se zaměřením na aktivizaci čtenářské představivosti při četbě příběhu vyprávěného v du-formě. Následně se věnuje tématu divadelní formy vyprávění s využitím zkušeností z procesu dramatizaci specifického literárního textu pro konkrétní inscenační potřeby. V tomto kontextu se věnuje rozdílu mezi vyprávěním a předváděním na jevišti a možnému způsobu propojení těchto dvou principů. Závěrem obsahuje několik poznatků ze zkoušení specifického postdramatického textu a vlastní autorovu reflexi procesu zkoušení.
  • Od slova k obrazu: problematika jazyka ve hře, která jazyk tematizuje
    Mašková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Následující bakalářská práce se zabývá primárně tvorbou inscenace hry Davida Harrowera Nože ve slepicích, tedy hry, v níž se jazyk stává aktivním činitelem, který do značné míry kontroluje a ovlivňuje mysl a skutky protagonistů. Po krátkém nastínění strukturalistických reflexí propojení mezi textem a jeho jevištním zpracováním se práce věnuje Julii Kristevě a přes její pojem intertextualita se dostává k jejímu členění textu na geno-text a feno-text. Tyto pojmy jsou v práci zkoumány a aplikovány na text Nožů ve slepicích. V praktičtější části textu se nachází dramaturgická analýza hry, která zkoumá funkci jazyka v ní (s přihlédnutím k lingvistickému paradigmatu), funkci archetypů a přítomnost skotského dědictví v textu. Následuje letmý vhled do problematiky překladu textu tak náročného a úsporného jako Nože ve slepicích, analýza klíčových symbolů a jejich reprezentace v inscenaci a celková scénografická koncepce. Poslední část je pak věnovaná procesu zkoušení a finálnímu tvaru inscenace, včetně volby hudby.
  • Výkřik a ticho
    Štefaňák, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Práce se zabývá expresionistickou uměleckou tendencí, která se projevila v expresionistickém dramatu i divadelní praxi. V první části práce se autor zaměřuje na vznik směru a jeho obecné projevy ve výtvarném umění a historickým kontextem. Dále se autor snaží vystihnout základní rysy expresionismu v dramatu a zabývá se postupy a metodami expresionistických autorů v divadle. V druhé části autor reflektuje vlastní zkušenosti s uvedením raně expresionistického textu Probouzení jara. Rozebírá textový potenciál a vytváří dramaturgická východiska pro samotnou inscenaci. Dále se snaží vystihnout vznik inscenace, jak audiovizuální, tak scénické řešení, kde ho zajímá zvláště práce na herecké stylizaci. V neposlední řadě se autor snaží vystihnout podstatu expresionismu v širším slova smyslu, jako osobitého způsobu vyjádření umělce.
  • VZTAH PROSTORU A PŘÍBĚHU
    Holec, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-17
    Bakalářská práce se zabývá prostorovým řešením klauzurní inscenace Maryšo! Evo! Dom! Autor se snaží analyzovat vývoj tohoto řešení od koncepční přípravy až do závěrečné fáze zkoušení. Práce se rovněž věnuje různým aspektům scénického prostoru. Na příkladu klauzurní inscenace autor rozebírá vztah prostoru a herce, prostoru a tématu či prostoru a příběhu. V závěru se také dotýká problematiky přenosu inscenace do jiného divadelního prostoru.