HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle oponent "BARTOŇ, Hanuš"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Albaribarisopten pro saxofonové kvarteto; Re: pro symfonický orchestr
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
  • Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu.
    Rataj, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    Předkládaný text se snaží hledat způsoby metodologické orientace v rámci reflexe elektroakustické hudby a její existence v prostředí současné umělecké scény, která bývá v poslední době často nazývána pojmem akustická umění. Uvažování je vedeno zejména z pohledu producenta zodpovědného za existenci programového slotu veřejnoprávního rozhlasu zaměřeného na reflexi, podporu a prezentaci současného radioartu jakožto mediálně podmíněné elektroakustické tvorby. Snažíme se ukázat, že lepší orientaci v těchto současných tvůrčích procesech může přinést pohled na oblast EA hudby jakožto na kategorii historickou, která se svou tradicí vstupuje do řady velmi rozmanitých a vzájemně se překrývajících současných tvůrčích diskurzů, přičemž postupně odkrýváme jeden z nich ? radioart. Aby bylo možné konkrétněji vymezit tento pojem z pozice rodící se domácí scény radioartu, provádíme několik zevrubnějších sond do stávajících evropských konceptů radioartu tak, jak je lze sledovat ve vybraných veřejnoprávních rozhlasových domech. Ty byly v mnohém inspirující pro vznik a existenci pořadu PremEdice Radioateliéru Českého rozhlasu 3 ? Vltava, v němž se již po více než tři roky snažíme systematicky mapovat a stimulovat vznik a reflexi nových děl povětšinou domácích umělců. Začínáme vnímat proces, který by bylo možné nazvat konstituováním domácí scény radioartu postupně se etablující v širším evropském kontextu. V závěru práce provádíme první úplný přehled dosud vzniklých původních děl, která byla ve zmíněném pořadu realizována a naznačujeme možnosti další orientace jak vlastního programového slotu, tak pokračování v teoretickém přemýšlení o radioartu jakožto jednom z tvůrčích diskurzů akustických umění.
  • Instrumentace - zvukový ideál i výraz doby
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své dizertacní práci jsem se snažil postihnout ty aspekty instrumentace, jež se primárne netýkají pouze zvukových predstav, ale jsou ovlivneny i jinými, mimohudebními aspekty. Vzhledem k šíri tématu jsem se zameril pouze na analýzy z hudby 20. století s hlavním durazem na instrumentacní postupy Leoše Janácka a Bohuslava Martinu. Analýzy dvou konkrétních del Alfreda Schnittkeho a Arvo Pärta jsou podle mého názoru typickou ukázkou vrstevnatosti hudebního myšlení v druhé polovine 20. století. Skladatel 20. a 21. století již nepremýšlí o instrumentaci pouze v ciste hudebních zvukových souvislostech, nýbrž použitím urcitých nástroju muže rozehrávat celou šíri významu i skrytých poselství. V tomto zpusobu myšlení spatruji i poslání a smysl soudobé vážné hudby. To znamená neustrnout pouze v oblasti naplnování ideálních zvukových predstav, nýbrž reflektovat impulsy nejen z jiných oblastí umení, ale i sociologické a historické kontexty spolecenských dejin.
  • Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení
    Chudovský, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-19
    Tato disertační práce pojednává o autorských přístupech skladatelů 20. a 21. století, kteří se rozhodli svoje myšlení upřímit na organizaci tónového materiálu prostřednictvím užití mikrointervalů jakožto funkčního tónového materiálu. Mým záměrem bylo pohlížet na tuto tematiku z hlediska skladatelského, nikoliv z hlediska pouze vědeckého. Toto nahlížení jsem hodnotil jakožto vytváření velmi důležité dimenze pro určitý druh komponování, která pro tvůrce umožňuje používat dané prvky ve smyslu strukturální jednotky. Následně se tedy kompoziční proces stává velmi živou jednotkou, kterou skladatel uchopuje. V mé disertační práci velmi figuruje explikace vlastního nahlížení na dané skutečnoti v souvztažnosti s historickým kontextem.
  • Nikolai Kapustin a jeho klavírní dílo
    Uhlík, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-06-23
    Tato práce se věnuje klavírnímu dílu Nikolaje Kapustina. Obsahuje též jeho detailní životopis. Smyslem této práce je sumarizovat všechny základní informace dostupné o tomto autorovi a dát jim pevný rámec. Zároveň je její součástí i návod a postřehy ke správné interpretaci. Podstatou bádání v této práci je pochopení jedinečnosti spojení jazzu a klasické hudby v díle Nikolaje Kapustina. A dalším cílem je také popsat klavírní dílo od opusu 26 do opusu 161. Výsledky této práce umožňují čtenáři rychlou orientaci v rozsáhlém díle popisovaného autora. Zároveň se práce i okrajově dotýká historie jazzu v SSSR
  • Řád a jeho význam; Deterministické techniky v díle vybraných autorů 20. a 21. století
    Dobiáš, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-14
    Práce „Řád a jeho význam: deterministické kompoziční techniky v díle vybraných autorů 20. a 21. století“ se zabývá skladbami s jasně definovanou kompoziční strukturou. Třebaže analýzy vybraných skladeb představují podstatnou část studie, jejich imanentní struktura sama o sobě není jediným předmětem zájmu. Je zkoumána rovněž z hlediska tvůrčího procesu, a to s důrazem na napětí mezi jednotlivými složkami deterministické kompoziční struktury, z hlediska vzájemné provázanosti hudebních parametrů, jejich hierarchizace a jejich vzájemných omezení. Na analytickou část volně navazuje část další, která popsané kompoziční postupy staví do světla hudební sémiologie a zkoumá asociativní možnosti hudebního díla, a to se zvláštním zřetelem k jejich omezením. Myšlenkovým rámcem analytické roviny práce je rozdělení hudební analýzy do tří úrovní: poietická, neutrální a estesická. Sémiologická rovina práce operuje s peirceovským dělením znaku na tři typy: ikon, index a symbol.