Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines podle oponent "KVĚCH, Otomar"
Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Faktory ovlivňující formování harmonického poleZvěřina, Petr(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-06-06V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
- Serialita a její anticipace a reminiscence v procesu evropského melodicko-harmonického vývojeKrejča, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-10Tato práce se snaží vytvořit pokud možno ucelený pohled na serialitu, syntetizovat v sobě pohled analytický, částečně historický a také komparativní. Nastiňuje příčiny a důsledky jejího vzniku, popisuje její základní pravidla a možnosti práce s ní, hovoří o čelných představitelích, tvůrcích a pokračovatelích této metody, srovnává jiné přístupy ke kompozici s dvanácti půltóny temperované chromatiky, porovnává principy (metody) dosavadní organizace tónového materiálu. Protože serialita je metodou do jisté míry syntetickou (dílčím způsobem využívá množství organizačních principů a metod jí předcházejících) zaměřuje tato práce svou pozornost také na anticipace seriality. Pokouší se tyto dílčí principy a metody uvnitř seriality analyzovat a najít analogické příklady v průběhu předcházejícího historického vývoje hudebního jazyka. Serialita (dodekafonie) byla první, která ovlivnila novodobý hudební vývoj. Jako taková měla vliv na utváření hudebního jazyka následujících skladatelských osobností, které serialitu využívali a využívají v rámci svých vyjadřovacích prostředků na cestě hledání nejnovějšího způsobu hudebního sdělení a myšlení. Předkládaný text si take klade za cíl nastínit a částečně zmapovat tyto jevy. S trochou nadsázky je nazývá reminiscencemi seriality.
- Současná podoba výuky harmonie na středoškolském stupni.Andělová, Aneta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-01Práce se zabývá srovnáním výuky harmonie na třech různých typech středních škol. Nejprve je zaměřena více prakticky, kde je popsána charakteristika jednotlivých škol, včetně jejich stručné historie, charakteristiky a výuky harmonie. Dále se věnuje analýze náslechových hodin harmonie na jednotlivých typech škol. Přechod mezi praktickou a teoretickou částí tvoří dotazníky pro studenty a vyučující a jejich vyhodnocení. Kapitola se nejprve zaměřuje na vyhodnocení každé školy jednotlivě a následně vyhodnocuje celkový stav výuky harmonie na těchto školách. Do teoretické části jsou zařazeny informace o pojmu harmonie v několika českých publikacích a následně také má vlastní definice. Závěrečná kapitola patří návrhu vlastní struktury výuky harmonie, ve které jsou systematicky popsána a okomentována jednotlivá témata klasicko-romantické harmonie.
- Symfonická hudba Jeana SibeliaHruška, Viktor(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-01Práce se zabývá symfonickou hudbou finského skladatele Jeana Sibelia. Nejprve je vyložen historický kontext vzniku kompozic a jejich dobové vyznění. V druhé části jsou pak za použití tradičních analytických metod odhalována specifika Sibeliova stylu kompozice prvních šesti symfonií. Důraz je kladen na určování odchylek od tradičních schémat.