Procházet podle oponent "HUDEC, Zdeněk"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Analýza filmu Meshes of the Afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologie
    Kašparová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Tato bakalářská práce si klade za úkol analyzovat symboliku filmového díla Meshes of the afternoon podle teorie archetypů Carla Gustava Junga a jeho analytické psychologie. Analýza se opírá o autorské spisy Carla Gustava Junga a jungiánskou literaturu. Výsledkem práce je koncept, který apeluje na důležitost našeho nevědomí, které může fatálně ovlivňovat naše reálné životy. Zároveň analýza potvrzuje přínosnost analýzy podle teorií Carla Gustava Junga, která umožňuje objevovat skryté obsahy příběhů, které mohou vést k většímu porozumění sebe samého i okolního světa.
  • Estetika deníkovosti a improvizace ve filmech Jonase Mekase
    Kolmačka, Benjamín
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-10
    Práce zkoumá aspekty deníkovosti a improvizace ve čtyřech vybraných filmech Jonase Mekase (Lost Lost Lost, Walden, Reminiscences of a Journey to Lithuania a Out-Takes from the Life of a Happy Man). Cílem práce je popsat úlohu zmíněných aspektů z hlediska estetiky, tedy jak deníkovost a improvizace vstupují vstupují do vztahu mezi autorem, dílem a divákem. Předmětem práce je rovněž popis způsobu, kterým tyto aspekty přispívají k vnímání díla jako autentického.
  • Evoking the World of the Past in Andrei Rublev and The Colors of Pomegranates
    Hamasyan, Melanya
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-13
    This thesis aims to explore the multifaceted approach to evoking historical reality in cinema through an examination of two seminal films, "The Color of Pomegranates" by Sergei Parajanov and "Andrei Rublev" by Andrei Tarkovsky. The films were created during the mid-late 1960s in the Soviet Union, a period marked by political flux. By scrutinizing how these films navigate the complexities of representing historical figures and events, we can uncover the interplay between socio-political contexts, artistic vision, and historical authenticity.
  • Komparatívna analýza stvárnenia autentickosti hlavnej postavy vo filmoch Thomasa Vinterberga - Hon a Chlast
    Vrabeľ, Lívia
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-12
    Táto diplomová práca sa zameriava na problematiku autenticity vo filme a ako na jej vytváraní spolupracujú rôzne výrazové prostriedky a vyjadrovacie postupy filmovej reči, predovšetkým obrazová tvorba a strihová skladba. V úvodnej kapitole práce bude skúmaná autenticita vo filme a jej prepojenie s identifikáciou diváka s postavami. Cieľom tejto práce je skrze dôkladnú analýzu vybraných scén z dvoch filmových diel od režiséra Thomasa Vinterberga - Hon a Chlast, keď identický herec stvárňuje identickú spoločenskú rolu (učiteľ), preskúmať proces dosahovania autenticity vo filme pomocou výrazových prostriedkov filmu a zhodnotiť, ako tento faktor ovplyvňuje divákovo vnímanie príbehu.
  • Střih body hororu
    Mrkus, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-09
    Bakalářská práce stylově analyzuje specifické skladebné konvence, které jsou charakteristické pro slasherový subžánr, z hlediska jeho fyzického působení na diváka, na vybraných nejúspěšnějších slasherech především z 80.let. Vychází z předpokladu, že pokud jsou tyto filmy založené především na tom, jak působí na divákovy tělesné prožitky, odrazí se to i na způsobu, jakým jsou sestříhané. Hlavní otázkou je, jakou roli hraje střihová skladba v účinnosti šokujících záběrů, na nichž je slasherový subžánr postavený. Jelikož se mnoho konvencí napříč filmy opakuje, lze tyto konvence analyzovat ve více filmech a následně tyto poznatky zobecnit.
  • Střižna jako „black box“ a střih jako gesto:
    Šatunova, Varvara
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-14
    Bakalářská diplomová práce si klade za cíl historicky a filosoficky kontextualizovat fenomén tzv. „black boxu“, neboli "černé skříňky", a zabývat se jím nejen jako částí „aparátu“, ale především porozumět mu jako kulturnímu a metaforickému symbolu digitalizované současnosti. Práce vychází z poznatků mediální teorie Viléma Flussera, přičemž jejím základním teoretickým východiskem je porozumění a kritické zhodnocení jeho konceptů kódu a gesta, porozumění problémům, které tyto koncepty odkrývají v současné postmoderní společnosti, a následně aplikace myšlenek Viléma Flussera na dané problémy. Ve výzkumné části bakalářské práce jsou následně tyto poznatky aplikovány na praxi filmového střihu, kdy je na jedné straně možné vnímat střižnu jako "black box", na druhé pak střih jako specifické tvůrčí gesto. Tyto dvě roviny jsou posléze návzájem komparovány.
  • Svým vlastním tempem - analýza pomalosti ve vybraných filmech Kelly Reichardt
    Janičík, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-10
    Tato diplomová práce se zabývá analýzou filmového vyprávění v dílech Kelly Reichardt ve vztahu k pomalosti podle definic proudu slow cinema, ke kterému je často režisérka přiřazována. Cílem práce je prozkoumat, jaké konkrétní výrazové prostředky režisérka k dosažení minimalistického vyprávění a pomalého tempa využívá, čím je její způsob specifický a na vybraných příkladech zároveň přiblížit, jak dojem pomalosti ve filmu vzniká obecně. Práce nejprve poskytuje definici fenoménu slow cinema a nabízí pojmenování jeho typických formálních i ideových rysů. Zároveň se zaměřuje na vývoj tohoto proudu v dějinách kinematografie a vysvětluje jeho nárůst v současnosti. Následně práce rozebírá charakteristické motivy v tvorbě Reichardt, jako je role krajiny, přítomnost zvířat a skryté politické komentáře, které významně přispívají k dojmu pomalosti v jejích filmech. Dále popisuje významné období dvanáctileté pauzy mezi jejím prvním a druhým celovečerním filmem, které mělo zásadní vliv na proměnu jejího režisérského stylu. Závěrem jsou analyzovány tři vybrané filmy (Stará radost, Wendy a Lucy a Zkratkou v Oregonu), v nichž je prostřednictvím statistického měření délek záběrů a hloubkového rozboru ve vztahu k celkové struktuře děl zkoumáno, jak Reichardt vytváří dojem pomalosti a jak s pomalým tempem a minimalistickým vyprávěním pracuje.
  • Výrazové prostředky ve vybraných fiktivních dokumentárních filmech
    Malá, Ilona
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-10
    Cílem této práce je nalezení a rozbor typických nástrojů mockumentu vycházejících převážně z dokumentárního filmu a následné porovnání jejich užití v mockumentu. Jednotlivé vyjadřovací prostředky budeme hledat metodou komparace, jíž podrobíme několik mystifikačních audio-vizuálních děl. Díla jsou vybrána s ohledem na co největší různorodost, ať už z hlediska tématu nebo jeho zpracování. Analýzu konkrétních skladebných postupů doplní historický a teoretický kontext.
  • Význam paralelnej narácie v štylistike vybraných filmov Krzysztofa Kieślowského
    Futej, Valér
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-07
    Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať špecifický naratívny postup, paralelnú naráciu, ako hlavný štýlotvorný aspekt vo vybraných filmoch významného poľského režiséra Krzysztofa Kieślowského. Na základe vyhodnotenej literatúry Lindy Aronsonovej (a ďalších) bližšie skúmam, ako tento špecifický rozprávačský postup pomáha režisérovi aj strihačovi v budovaní originálnej štylistiky režisérovej tvorby a potvrdzuje tak naratívne aj štrukturálne kvality jeho filmov. Neoformalistická komparatívna analýza sa opiera o diela Krátky film o zabíjaní (1987) a Dvojaký život Veroniky (1991).
  • Zraková laboratoř Jana Evangelisty Purkyně
    Davydova, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-13
    Bakalářská práce Zraková laboratoř Jana Evangelisty Purkyně představuje myšlení tohoto významného přírodovědce a fyziologa první poloviny 19. století. Zaměřuje se převážně na jeho uvažování o smyslovém orgánu zraku, oka, a jeho možného přírodního vzoru pro vynález kinematografie. Nosnou částí práce je rozbor Purkyňových experimentů se zrakem, doplněný o vlastní pokusy podle jeho návodů.