Procházet podle oponent "SÍLOVÁ, Zuzana"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 20
  • Divadelní školství u nás do roku 1945
    Davidová, Iveta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-11-13
    Základním téma mé disertační práce se týká vzniku a následného vývoje divadelního školství a herecké pedagogiky u nás od počátků do roku 1945. Opírá se především o dramatické oddělení pražské konzervatoře, neopomíjí však ani dramatické oddělení konzervatoře brněnské, nejrůznější soukromé divadelní školy a divadelní soubory a spolky, které, zvláště v době okupace, zaměstnávaly divadelní mládež a žáky dramatických oddělení obou konzervatoří.
  • Dramatik Jean Genet
    Machačíková, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Práce se zaměřuje zejména na dramatickou tvorbu Jeana Geneta a její východiska. V úvodní kapitole Markéta Machačíková popisuje volby, které musel inscenační tým učinit v souvislosti s výběrem Genetovy aktovky Služky jako výchozího textu pro bakalářskou inscenaci. Druhá kapitola se soustředí na život Jeana Geneta, který výrazně ovlivnil jeho dílo, a na jeho neustálé úsilí vytvářet svůj vlastní obraz. Genetovým pojetím divadla, jeho dramaty a jeho pozicí mezi ostatními dramatiky absurdního divadla se zabývá kapitola tři. V kapitole čtyři, která vychází z překladatelské a dramaturgické práce na Služkách, se autorka snaží o podrobnou analýzu hry a jejích interpretačních možností. Poslední kapitola je věnovaná Genetovi na českých jevištích a možnostem jeho her v současném českém divadle.
  • Dramaturg jako spolutvůrce inscenace
    Machačíková, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-15
    Práce se zabývá zkoumáním úlohy a pozice dramaturga v inscenačním procesu, jeho/jejího tvůrčího potenciálu a vlivu, který může mít na výsledek inscenace. V úvodní kapitole autorka nastiňuje historický a teoretický kontext dramaturgie a popisuje rozdílné činnosti, které může během inscenačního procesu dramaturg zastávat. Také popisuje základní principy dramaturgické metody nazvané ?strukturální dramaturgie?. Druhou kapitolu věnuje školnímu divadlu DISK, popisuje hledání titulů pro absolventské inscenace a vysvětluje rozhodnutí, která byla učiněna. Kapitola tři se zabývá praktickou přípravou textu a tvorbou dramaturgicko-režijní koncepce na příkladech tří inscenací. Ve čtvrté kapitole autorka nabízí vhled do spolupráce se třemi různými režiséry ročníku a průběhu zkoušení s herci a snaží se pojmenovat různý režijní styl a přístup. Pátá kapitola se zabývá výsledkem inscenací a představení a jejich diváckým a kritickým přijetím. Poslední kapitola se věnuje současným projektům, na kterých se autorka podílí jako překladatelka a dramaturgyně.
  • Dramaturgie: Pokus o společenský diskurz?
    Musilová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-21
    Diplomová práce ?Dramaturgie: pokus o společenský diskurz?? popisuje a rozebírá vybrané sezony v Münchner Kammerspiele, Maxim Gorki Theater Berlin, Divadle Na zábradlí a Divadle Komedie (Pkd). Na tomto základě se zabývá jejich dramaturgickými koncepcemi a snaží se v konkrétních i obecných rysech postihnout přístupy k jejich vytváření. Soustředí se na ideové pozadí a obsahy jednotlivých pojetí a prvků, z nichž koncepce sestávají, na jejich vrstvy a vnitřní souvislosti. Autorka práce zprostředkovává a reflektuje vlastní zkušenosti se jmenovanými divadly, přičemž sleduje především jejich cílené pokusy o rozvíjení diskurzů na současná, společensky relevantní témata. Touto cestou zkoumá možnosti a podoby tzv. diskurzivní dramaturgie, kterou v práci tematizuje jako jistý směr dramaturgického uvažování, vyplývající z potřeby divadla překračovat umělou realitu jeviště a (také) mimo ni hledat svůj smysl.
  • Faust a Job´s
    Slezáková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Tato práce se zabývá zkoumáním podstaty Faustovy vnitřní rozpolcenosti v souvislostech moderní doby. Snaží se postihnout základní povahové rysy vedoucí k pocitu prázdnoty. Autorka užívá komparace dramatické postavy Fausta s jeho biblickým předobrazem Jobem a s jedním z nejúspěšnějších současných podnikatelů Stevem Jobsem. Na základě srovnání se zamýšlí nad platností či mutací vyvozovaných tezí v dnešní době. Ve své druhé části autorka reflektuje vznik inscenačního projektu Faust. Vzhledem ke svému oborovému zaměření na oblast dramaturgie se věnuje zejména procesu výběru jednotlivých dramatických situací, úpravě dramatického textu a volbě vhodných inscenačních prostředků.
  • Herectví: cesta k sobě, cesta k postavě
    Volavá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-17
    Diplomová práce líčí cestu k divadlu a osobní a pracovní vývoj Zuzany Volavé při studiu činoherního herectví na DAMU. Jakými způsoby jsem v čase rozvíjela základní herecké předpoklady a kreativitu? Zpracovávám zde zkušenosti v překonávání překážek studia konkrétních rolí. Dotýkám se zde problému, jak zkombinovat vnitřní a vnější složky herce v konfrontaci se zpětnou vazbou. Definuji pravidla a společné cíle herecké tvorby. Jaká jsou rizika, bloky a rušivé elementy při tvorbě a jak s nimi bojovat? Co dělá herectví a herecká společnost s osobností člověka? Cílem práce je po čtyřech letech studia a po praxi v divadle DISK zjistit, co vědomě divadlu přináším a jaký na mě má vliv.
  • Hranice mezi hrou a skutečností
    Glogrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    V úvodní kapitole popisuje Kateřina Glogrová, z jakých důvodů si vybrala pro svou práci téma Hranice mezi hrou a skutečností a jak tento výběr souvisí s bakalářskou inscenací dramatu Jeana Geneta Služky, na které se podílela jako režisérka. Ve druhé kapitole se autorka věnuje konkrétní interpretaci Genetových Služek. Třetí kapitola se soustřeďuje na problematiku ?hry? jako takové v souvislosti s teorií Johana Huizingy. Ve čtvrté kapitole analyzuje autorka charakter ?hry? Claire a Solange, která je nejdůležitějším principem Služek. Pátá kapitola je zaměřena na hraní rolí a v šesté kapitole se řeší vztah ?hry? a skutečnosti a hranice mezi nimi. V poslední kapitole konstatuje autorka, že klíčem k interpretaci a inscenaci se stalo právě pochopení Genetovy hravosti.
  • Hrdinky venkovského realistického dramatu
    Čermáková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-15
    Diplomová práce se soustředí na analýzu fenoménu ženských hrdinek v hrách venkovského realistického dramatu. Zabývá se díly Gazdina roba (1889) a Její pastorkyňa (1890) Gabriely Preissové, Maryša (1894) Viléma a Aloise Mrštíkových a Vojnarka (1890) Aloise Jiráska. Součástí textu je i podrobná historicko-teoretická kapitola, která má být podkladem pro stěžejní část interpretační a komparační. Celou práci spojuje důraz na dobovou tematizaci ženské emancipace a její vztažení na analyzovaná dramata.
  • Interpretační dialog autor-režisér
    Ráliš, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-19
    Diplomová práce se zaměřuje na interpretaci dramatického textu jakožto jednoho z hlavních nástrojů činoherní divadelní režie, na současné přístupy induktivní režijní metody, na pojmenování vzájemného vztahu tvorby režijní a dramatické a zkoumání tzv. interpretačního dialogu, jehož problematiku nahlíží ve dvou specifických situacích, a to v případě režie vlastního dramatického textu a režie textu jiného autora. Tento umělecký výzkum dále prověřuje limity a výhody interpretačního dialogu v těchto případech a dokládá je na příkladech z režijně-dramatické práce autora práce jak z inscenování jeho hry Vyhubyt a tvorby absolventské inscenace Chladného dítěte, tak na řadě příkladů z tvorby etablovaných tvůrců z německojazyčného divadelního prostředí. Součástí práce je také podrobná analýza hry Maria von Mayenburga Chladné dítě, která se věnuje rodině jakožto jednomu z hlavních témat, a zasazení dané hry do kontextu tvorby Maria von Mayenburga a vývoje německojazyčné dramatiky.
  • Konvence a jejich překračování, tabuizovaná témata, umění a zvrhlost
    Mikulášek, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-24
    V roce 1934 způsobil film Stalo se jedné noci pozdvižení tím, že v něm hlavní ženská hrdinka láká stopaře na svůj odhalený kotníček. Dnes, o přibližně 80 let později, souloží renomovaní herci ve filmech jako Nymfomanka či Příběhy Richarda O. a jejich obnažená těla jsou zachycena ve velkém detailu. Divadelní i filmové vyprávění se (nejen v oblasti erotiky, ale také násilí, politické nekorektnosti apod.) za necelých sto let posunulo k šokující otevřenosti, syrovosti, často až vulgaritě. V této práci zkoumám, proč tomu tak je a jaké nové nároky tyto extrémní výjevy kladou na herce. Dále se snažím šok zasadit do kontextu dějin a poukázat na to, že vlastně nejde o nic zcela nového ? v historii řada velkých děl dramatické literatury způsobila skandál. Dnes žijeme v době, kdy prakticky žádné téma není tabu. V umění už jsme viděli snad všechno. Po vyjmenování nejkontroverznějších výjevů, které se v divadle, filmu a happeningu objevily, se tedy zamýšlím nad tím, zda dnešní divák vůbec ještě stojí o další šokující experimenty. Jakým směrem se současné performativní umění asi vydá?
  • Lenka Lagronová Dramatička na pomezí
    Marečková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-21
    Lenka Lagronová (22. 9. 1963) absolvovala na Divadelní fakultě Akademie múzického umění v Praze v oboru dramaturgie činoherního divadla pod vedením prof. Jaroslava Vostrého. Během svých studií napsala několik, z nichž některé byly později uvedeny v divadle DISK (např. Nouzov). Jako dramaturgyně pracovala výhradně s režisérem Petrem Léblem v Divadle na Zábradlí. Dnes se stale věnuje psaní pro divadlo a rozhlas. Ve svých raných pracech se vyrovnávala s traumatickými zkušenostmi mladé generace, které popisovala typickým drsným humorem. Nejprve psala epizody o dospívání mladých žen (Antilopa). Druhá část její práce je ovlivněna odchodem z divadelího života a vstupem do kláštera (Klášter Sv. Terezie). V roce 1998 vyhrála její hra Terezka Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku (Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský). V roce 1999 obdržela Cenu českého rozhlasu za svůj rozhlasový debut Vstaň, prosím tě a v roce 2002 vyhrála cenu Grand Prix Bohemia. Lenka Lagronová prošla dvěma výraznými tvůrčími etapami. V jejich průběhu je patrný dynamický pohyb. Od expresivních až expresionistických dramat na pomezí dramatického tvaru a scénické básně až k prokomponovaným básnivým dramatickým skladbám. Ruku v ruce s proměnou tvůrčího stylu přichází i prohloubení poslání jejích dramatických textů. Ústřední téma celého prvního ranného období by se dalo shrnout jako hledání autority, vnitřního řádu a smyslu. Ten je v druhé polovině devadesátých let nalezen a autorka píše ? počínaje dramatem Terezka ? náboženská, úžeji katolická, dramata. Čerpá z emočního a obrazivého světa intimní ženské duchovnosti a vytváří nebývale autentický obraz světa víry v současném světě. Ten je tvořen pro autorku stylotvorným propojením křehké mystiky s naturalismem všedního dne. Ačkoli se nad jejím dílem místy objevují otazníky příliš zřejmého ?evangelizačního? záměru, který v některých momentech může zastřít dramatičnost textu, je Lenka Lagronová jedinečnou tvůrčí osobností, která posouvá hranice žánrů a fascinuje zejména vytrvalostí, s jakou se věnuje prozkoumání lidského nitra prostřednictvím dramatu.
  • Meze racionality v činoherní režii
    Fedorov, Mykhailo
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-29
    V této práci se zabývám specifiky uměleckého, konkrétně činoherně režijního myšlení. Cílem je zjistit, jak velká úloha patří v režijním umění racionálnímu uvažování a jaké jiné aspekty myšlení jsou v něm zapotřebí. Ve výsledku zjišťuji, že racionalita sice zaujímá v režijní činnosti ústřední postavení, ovšem není pro tuto činnost postačující. Dalšími nepostradatelnými činiteli jsou vůle a podvědomí (v pojetí jungiánské psychoanalýzy). Dále navrhuji techniky kultivace všech třech složek tvořících model režijního uvažování a popisuji své zkušenosti s nimi. Více než o filosofickou a psychologickou teorii se opírám o vlastní dosavadní režijní zkušenost, sleduji vlastní myšlenkové pochody během samostatné přípravy a zkušebního procesu.
  • Od interpretace k autorství
    Hančilová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-18
    V této práci se zabývám návratem k příběhu v současné dramatice. Metodou drama-turgické analýzy a jejího zobecnění zkoumám, jaké formální prostředky využíva-jí k vyprávění příběhu současní dramatici. Snažím se reflektovat, jak se v jejich tvor-bě odráží vliv post-dramatického divadla, filmu, seriálu a virtuální komunikace. Na zá-kladě rozboru jednotlivých her zkoumám, jak se může způsob vyprávění přizpůsobovat tématu her. Zajímá mě, jak mohou autoři svojí tvorbou uchopovat současný chaotický svět a syntetizovat jej v příběh. Ve své práci tvrdím, že absence jednotného dramatického stylu ústí ve formální eklektičnost současných dramatiků. Popisuji roz-tříštění divácké obce a pokládám otázku, zda může současný autor psát nejen malé příběhy pro omezené publikum, ale zda může najít způsob, jak napsat hru ze součas-nosti pro velké jeviště. Dále se zabývám vztahem textu a jeho realizace v současném divadle. Zabývám se postavením autora textu ve vztahu k tzv. metakreativní nebo též tzv. autorské režii. V praktické části diplomové práce se věnuji svým dramaturgickým zkušenostem v rámci magisterského studia a svým autorským pokusům o dramatické texty. V této části se věnuji tématu úpravy textu a zásahu do cizího díla a dále popisuji vznik vlastních her z hlediska volby tématu a prostředků.
  • Odraz osobnosti a života Ingmara Bergman a v jeho vybraných dílech mezi snem a realitou
    Krsová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-20
    Tato práce se zaměřuje na hlavní inspirační zdroje švédského režiséra Ingmara Bergmana, které pramení z jeho osobního života, a na způsob, jakým se odrážejí v jeho divadelní a filmové tvorbě. Při bližším zkoumání filmů jsem zjistila, že v nich lze najít silné opakující se autobiografické prvky. Zajímalo mne, zda pro ně můžeme najít společný výchozí bod v jeho osobním životě. Po důkladném zkoumání především literárních pramenů jsem zjistila, že zásadní pro konstituování režisérovy osobnosti bylo jeho dětství, výchova a komplikované rodinné zázemí. Z něj také pramenily sny, představy a jeho "démoni", kteří jsou v této práci kolektivně představeni jako důležité inspirační zdroje a prostředky, skrz které by se mělo na Bergmanovu tvorbu komplexněji nahlížet. Důraz je také kladen na osobu Augusta Strindberga v Bergmanově životě a jeho Hru snů, která spojuje život a filmovou i divadelní tvorbu švédského režiséra. Tato práce se snaží postihnout, jak se vliv Strindberga na Bergmana projevil v jeho vybraných filmech a divadelní kariéře, která je podrobněji rozvedena. Společné motivy a témata snů, představ a "démonů" obou tvůrců a velký vliv Hry snů na Bergmanovu tvorbu jsou doloženy na jeho dvou bilančních filmech Lesní jahody a Po zkoušce. Vytyčené téma není možné v rozsahu této práce uchopit v celé jeho šíři, proto tato práce poskytuje pouze odrazový můstek pro další hlubší zkoumání. Konkrétně divadelní působení Ingmara Bergmana by si vzhledem k jeho celosvětovému významu zasloužilo podrobněji zmapovat.
  • Překlad dramatu jako nabídka ke scénické interpretaci
    Popiolková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-27
    Hlavním tématem této bakalářské práce je překlad divadelních her. Autorka zkoumá teoretická východiska a specifika této umělecké disciplíny. Na základě vlastní zkušenosti a odborné literatury se snaží konfrontovat překladatelský proces s režijně-dramaturgickou činností a poukázat na styčné plochy těchto oborů. Praktickým výstupem této práce je překlad španělské divadelní hry Strach a bída Francovy říše, jejímž autorem je José Sanchis Sinisterra. Druhá část práce se věnuje tomuto dramatu, jež se pokouší rozebrat z překladatelského a dramaturgicko-režijního hlediska. Poukazuje tak na různé oborové přístupy k dramatickému textu a možnosti, které každá oblast nabízí. Na závěr se autorka zamýšlí nad překladem jak z hlediska jazykového, tak inscenačního.
  • Prozaický text, jeho dramatizace a jeho inscenování
    Samec, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-27
    Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral reflexi svých zkušeností z letošního roku, při kterých jsem objevil jakýsi specifický druh dramaturgické práce, a sice dramatizaci prozaického textu. Kdo jiný má mít dramatizování za úkol, ne-li právě dramaturg: člověk, jehož místo se podle nejrůznějších divadelních definic nachází ?někde mezi divadlem a literaturou?? Hledal-li jsem nějaký praktický smysl oboru, který studuji, pak právě práce na dramatizaci vyjevila se mi jako smysluplná ukázka praktické dramaturgie. Jako dramatizátor se stávám tím, kdo se zabývá literaturou ? prózou, aby ji mohl adaptovat pro divadelní představení.
  • Řízení ke jmenování profesorem doc. MgA. Jakuba Korčáka
    Korčák, Jakub
    (2021)
    Datum obhajoby: 2021-03-10
  • Tendence současné tvorby španělských dramatiček
    Popiolková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-01-06
    Práce se zabývá současnou dramatickou tvorbou španělských dramatiček. V první části nastiňuje historický kontext a vývoj postavení ženských autorek na divadelní scéně ve Španělsku. Zaměřuje se na nejdůležitější instituce a iniciativy, podpůrné programy a dramatické ceny z perspektivy ženské tvorby. V další části představuje 15 současných španělských dramatiček různých generací a analyzuje jejich dílo. Pojmenovává nejčastější témata a popisuje hlavní tendence a charakteristiky jejich tvorby. V poslední části autorka rozebírá problematiku překladu divadelních her. Konkrétní problémy demonstruje na vlastním překladu jednoaktové divadelní hry Karneval od Palomy Pedrero. Tuto hru dramaturgicky analyzuje a poskytuje argumenty pro její scénickou interpretaci.
  • Tvorba Augusta Strindberga a kontext evropské dramatiky přelomu století
    Čermáková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce se zabývá obrazem dramatického typu „femme fatale“ ve vybraných hrách Augusta Strindberga, Arthura Schnitzlera a Antona Pavloviče Čechova. Jednotlivé typy těchto postav na příkladu Strindbergovy Tekly, Schnitzlerovy Evženie a Čechovovy Ljuby Raněvské porovnává a hledá u nich podobnosti a rozdílnosti. Nemalá pozornost je v textu věnována dobovým souvislostem, jež nezbytně ovlivňovaly vstup „femme fatale“ do dramatiky a na jeviště, a zároveň byly určující i pro námi vybrané autory. Praktickou část bakalářské práce tvoří reflexe režijně-dramaturgické koncepce a zkoušení hry Augusta Strindberga Věřitelé (1888). Důraz je zde kladen na propojení s teoretickou částí této práce a na komparaci teorie a praxe.
  • Wolfgang Borchert v kontextu poválečného německojazyčného dramatu
    Jeníček, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Bakalářská práce se zabývá životem a dílem německého spisovatele a dramatika Wolfganga Borcherta v kontextu poválečného německojazyčného dramatu. Nezabývá se dalšími německojazyčnými autory, jako spíš fenoménem, který je všechny spojuje – tématem nacismu a poválečného vytěsnění, obecněji pak tématem násilí a války. Do středu bádání staví Borchertovo drama Venku přede dveřmi a jeho experimentální poetiku. Zamýšlí se nad vhodným pojetím expresionismu na divadelním jevišti a reflektuje snahu o stylizovanou a obrazivou režii a expresivní herecký projev. Věnuje se také praktické části bakalářské práce – zkoušení inscenace téhož dramatu, které mělo premiéru v červnu 2024. Popisuje vybrané části inscenačního procesu a hledání odpovídající stylizace.