Scénologie mluvního projevu dětí a mládeže

Abstract

Disertační práce se věnuje problematice scénologie mluvního projevu dětí a mládeže a zaměřuje se především na přednes jakožto cestu ke kultivaci mluvního projevu a druhotně i řečového chování. Mapuje prostor pro mluvní výchovu v systému českého školství a dochází k závěru, že skutečný prostor pro kultivaci mluvního projevu poskytují téměř výhradně předměty a obory prezentované v českém kurikulu jako okrajové. Dále práce mapuje současný systém recitačních přehlídek, soutěží a festivalů, který je v České republice vystavěn na silné tradici a díky němuž se jednotlivci toužícímu po kultuře mluveného slova nabízí dostatek vzdělávacích příležitostí. Autorka v práci popisuje vlastní přístupy ke skupinové i individuální výuce přednesu (mluvní výchovy), které jsou ukotveny v dramatické výchově, ale mají mnoho přesahů do jiných estetických výchov a v praxi jsou vítanou inspirací pro učitele českého jazyka a literatury základních i středních škol. Od jiných metodik se autorčin přístup liší maximální otevřeností inspiraci z různých humanitních i společenských věd, a tím pádem kompilačním charakterem reagujícím na individualitu jedince v současném chaotickém uspořádání světa. Autorka svůj přístup označuje za didaktiku chaosu. Důležitou součástí práce jsou popisy dlouhodobé přípravy recitačních vystoupení s jednotlivci nebo konkrétních lekcí určených věkově různým skupinám. Kvalitativní zkoumání tkví v samotném charakteru popisů, které jsou průběžně komentovány a analyzovány z pohledu autorčiny pedagogické i umělecké praxe, ale i poznatků z úvodní části práce.