Fenomén úzkosti v Beckettově Konci hry

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou úzkosti v dramatu Konec hry od Samuela Becketta. Úzkost je zde chápána jako z hlediska fenomenologické filosofie, nicméně součástí práce je pro lepší pochopení i výklad fenoménu úzkosti z hlediska psychologie a psychiatrie. Na základě vymezení pojmu úzkosti, jak jej chápe fenomenologie, zejména jeden z jejích předních představitelů Martin Heidegger, a daseinsanalýza, se pak práce pokouší analyzovat drama Konec hry, zejména co se týče situace postav a světa, do kterého je hra zasazena. Ukazuje se, že obecně lidská situace a existování ve světě mohou být výraznými prameny úzkosti. Z analýzy textu hry vyplývá, že existenciální úzkost je jedním z konstituujících pocitů člověka ve světě. Přesto, že jednoznačně vyložit a pochopit Konec hry nejspíš nelze, pokouší se tato práce proniknout blíže k jejímu porozumění právě prostřednictvím fenoménu úzkosti. Součástí této práce je i překlad části eseje Stanleyho Cavella Ending the Waiting Game, která se pokouší o odlišný způsob výkladu Beckettova textu, než jak bývá obvykle interpretován.