Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/158

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "KUDLÁČKOVÁ, Jana"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Dokumentární divadlo a jeho využití
    Burianová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-18
    Práce shrnuje různé pohledy na dokumentární divadlo v rámci divadelní tvorby. Cituje aktuální definice tohoto typu divadla a zamýšlí se nad jeho využitím. Z části vychází z filmové teorie, předkládá příklady divadelních inscenací, které vycházejí z dokumentárního materiálu a opírá se o některé příklady z dějin divadla. Dotýká sepojmů jako je Living newspapers, postdramatické divadlo, nebo metoda Verbatim. V druhé části práce autorka reflektuje proces své realizace dokumentárního zadání zdruhého ročníku studia. Kriticky hodnotí jeho výsledek a zamýšlí se nad problémy, které během práce vznikaly v souvislosti s dokumentárním divadlem. Na závěr hodnotí celkový přínos tohoto zadání pro své studium a rozvíjí tezi o výhodách a nevýhodách dokumentu jako východiska pro divadelní inscenaci v dnešním společenskémkontextu.
  • Dramatický svět T. Williamse
    Kosová, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-16
    Teoretickým základem této práce je portrét osobnosti Tennessee Williamse a jeho autorský podíl na vytvoření svébytného dramatického světa. Zkoumá širší souvislosti jeho života a díla. Praktická část práce reflektuje bakalářskou inscenaci Tennessee blues z dramaturgického hlediska. Zahrnuje analýzu použitých dramatických textů - Dům na zbourání, 27 vagónů bavlny a Mluv ke mně jako déšť, a já budu naslouchat. Popisuje koncept inscenace, interpretační východiska scénické montáže a dramaturgickou úpravu jednotlivých her.
  • DRAMATICKÝ SVĚT JONA FOSSEHO
    Burianová, Alžběta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-16
    Bakalářská práce Alžběty Burianové je rozčleněna do dvou částí. V první části práce se autorka zaměřuje na dramatickou tvorbu Jona Fosseho. Soustřeďuje se na život dramatika, který výrazně ovlivnil jeho dílo. Zařazuje jeho dramatickou tvorbu do uměleckého kontextu. Popisuje základní charakteristiku her, jejich základní principy a témata. Dále se podrobněji zabývá hrou Variace na smrt. Ve druhé části práce se zaměřuje na svou bakalářskou inscenaci hry Jona Fosseho Někdo přijde. Zabývá se procesem přípravy a zkoušení inscenace. Popisuje výklad hry a klíčová témata a principy inscenace. Reflektuje spolupráci s herci, dramaturgyní a scénografkou. V závěru hodnotí výsledek inscenace.
  • Dramatizace prozaického textu z pohledu jejího konkrétního inscenování
    Vrbková, Jitka
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-25
    Práce pojednává o dramatizaci pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla, která byla vytvořena pro bakalářskou inscenaci. Hovoří o pohádce jako literárním žánru a jeho možnostech pro dramatická zpracování. Zabývá se Andersenovou Malou mořskou vílou jako pohádkou netradiční a zamýšlí se nad jejím převodem do dramatického textu. Reflektuje průběh dramatizace Andersenovy pohádky, jež se během zkoušení s herci stále měnila, i průběh zkoušení inscenace. Rozbor spěje k zodpovězení otázek: Co z prozaického textu lze přenést do textu dramatického? Co z dramatického textu lze přenést na jeviště? Práce se snaží zhodnotit vzniklý dramatický text i inscenační tvar a vysvětlit příčiny úspěchu či neúspěchu.
  • Dramaturg jako člen tvůrčího týmu
    Čepková, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    Práce se zaměřuje zejména na praktickou stránku dramaturgické spolupráce na inscenaci. Kristýna Čepková zmiňuje v úvodu svou dosavadní zkušenost v oboru a cíl této práce. První kapitola se zabývá teoretickou přípravou na zkoušení bakalářské inscenace hry Ann Jellicoe, Bezva finta. Tato část zahrnuje faktografické údaje, komentář k inscenační úpravě a rozbor hry. Ve druhé kapitole autorka popisuje jednotlivé fáze zkoušení a zabývá se některými problémy, které vyplývají ze specifičnosti zvoleného textu. Třetí část je vlastní reflexí spolupráce na inscenaci a jejího výsledného tvaru, který byl prezentován na klauzurách. Závěr obsahuje úvahu o osobním přístupu a předpokladech ke zvolenému oboru.
  • Hranice mezi hrou a skutečností
    Glogrová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-24
    V úvodní kapitole popisuje Kateřina Glogrová, z jakých důvodů si vybrala pro svou práci téma Hranice mezi hrou a skutečností a jak tento výběr souvisí s bakalářskou inscenací dramatu Jeana Geneta Služky, na které se podílela jako režisérka. Ve druhé kapitole se autorka věnuje konkrétní interpretaci Genetových Služek. Třetí kapitola se soustřeďuje na problematiku ?hry? jako takové v souvislosti s teorií Johana Huizingy. Ve čtvrté kapitole analyzuje autorka charakter ?hry? Claire a Solange, která je nejdůležitějším principem Služek. Pátá kapitola je zaměřena na hraní rolí a v šesté kapitole se řeší vztah ?hry? a skutečnosti a hranice mezi nimi. V poslední kapitole konstatuje autorka, že klíčem k interpretaci a inscenaci se stalo právě pochopení Genetovy hravosti.
  • Kafkův Proces a jeho inscenační možnosti
    Studená, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-27
    Práce se zabývá Kafkovým románem Proces a možnostmi jeho jevištního ztvárnění. Nejprve se autorka soustředí na Franze Kafku jako spisovatele a jeho život. Následně zkoumá román Proces po teoretické stránce a snaží se popsat jeho divadelní potenciál. V další části práce se autorka věnuje porovnání dramatizací Jana Grossmana a Evalda Schorma. Praktickým výstupem této práce je text určený k jevištnímu zpracování, který vychází z adaptací Jana Grossmana a Evalda Schorma. V další části práce se proto autorka věnuje procesu vzniku tohoto textu určeného pro klauzurní inscenaci.
  • Národní třída Jaroslava Rudiše jako vypravěčská inscenace
    Gaydečka, Eliáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Ústřední problematika, kterou bakalářská práce zkoumá, je téma procesu dramatizace specifického textového materiálu a následné zkoušení inscenace dramatizace, jejíž děj je zpracován formou vyprávění herci divákům. Práce vychází z této inscenace autorovy vlastní dramatizace románu Národní třída Jaroslava Rudiše, jejíž premiéra proběhla 10. června 2024. Představuje Jaroslava Rudiše jako aktuálně prominentního spisovatele a dramatika a na konkrétním případě jeho románu Národní třída rozebírá specificky zvolenou formu vyprávění děje se zaměřením na aktivizaci čtenářské představivosti při četbě příběhu vyprávěného v du-formě. Následně se věnuje tématu divadelní formy vyprávění s využitím zkušeností z procesu dramatizaci specifického literárního textu pro konkrétní inscenační potřeby. V tomto kontextu se věnuje rozdílu mezi vyprávěním a předváděním na jevišti a možnému způsobu propojení těchto dvou principů. Závěrem obsahuje několik poznatků ze zkoušení specifického postdramatického textu a vlastní autorovu reflexi procesu zkoušení.
  • Překlad dramatu jako nabídka ke scénické interpretaci
    Popiolková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-27
    Hlavním tématem této bakalářské práce je překlad divadelních her. Autorka zkoumá teoretická východiska a specifika této umělecké disciplíny. Na základě vlastní zkušenosti a odborné literatury se snaží konfrontovat překladatelský proces s režijně-dramaturgickou činností a poukázat na styčné plochy těchto oborů. Praktickým výstupem této práce je překlad španělské divadelní hry Strach a bída Francovy říše, jejímž autorem je José Sanchis Sinisterra. Druhá část práce se věnuje tomuto dramatu, jež se pokouší rozebrat z překladatelského a dramaturgicko-režijního hlediska. Poukazuje tak na různé oborové přístupy k dramatickému textu a možnosti, které každá oblast nabízí. Na závěr se autorka zamýšlí nad překladem jak z hlediska jazykového, tak inscenačního.
  • Režie vlastní adaptace, překladu, autorského textu i pravidelného dramatického textu
    Loužný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-14
    Bakalářská práce Tomáše Loužného si klade za cíl zmapování inscenačních východisek školní i mimoškolní práce. Zároveň analyzuje dvě základní tendence přístupu k textu. První lze nazvat linií interpretační a druhý linií autorskou, kterou autor rozumí jak adaptace dramatického textu, tak prózy. První část práce představuje několik myšlenkových východisek, teoretických premis, o které se celá práce opírá. Druhá část se pak hlouběji dotýká hlavně tří inscenací: Její pastorkyně, klauzury z venkovského realismu, bakalářské inscenace hry Nevinní jsou nevinní a režie adaptace novely Roberta Musila Zmatky chovance Törlesse s názvem Synáčci. Hlavní důraz je kladen na přípravnou fází inscenování. Ve zkratce se autor dotýká samotného zkoušení a pokouší se analyzovat, jaký vliv měla tato zkušenost na jeho další režijní vývoj. Na závěr také uzavírá úvahu, která provází celou práci: jaký je vlastně rozdíl mezi adaptací a dramatizací?
  • Téma identity v díle Maria von Mayenburga
    Ráliš, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-27
    Bakalářská práce se zabývá tématem identity v díle Maria von Mayenburga a zkoumá jej ve vybraných hrách. Východiskem pro teoretické i praktické zkoumání tématu identity je Mayenburgova hra Perplex. Téma je zkoumáno především z režijního a dramaturgického pohledu, oblastmi sociologie a psychologie se zabývá spíše okrajově. Tyto disciplíny slouží v práci jako opěrné body, nikoli jako nástroje zkoumání. Praktickou část bakalářské práce tvoří reflexe režijně-dramaturgické koncepce a zkoušení hry Perplex. Důraz je kladen na propojení teoretické a praktické části práce v tvůrčím dialogu. Zachycuje složité hledání výrazových prostředků, které by nejlépe vyjádřily neuchopitelnost textu, zejména tekutou identitu jeho postav, tvorbu režijní kompozice jakožto dovršení hereckého jednání, limitovaného pouze jednoduchým architektonickým rozvržení prostoru, v němž proměnlivou identitu postav dotvářely výrazné výtvarné znaky.
  • Wolfgang Borchert v kontextu poválečného německojazyčného dramatu
    Jeníček, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-27
    Bakalářská práce se zabývá životem a dílem německého spisovatele a dramatika Wolfganga Borcherta v kontextu poválečného německojazyčného dramatu. Nezabývá se dalšími německojazyčnými autory, jako spíš fenoménem, který je všechny spojuje – tématem nacismu a poválečného vytěsnění, obecněji pak tématem násilí a války. Do středu bádání staví Borchertovo drama Venku přede dveřmi a jeho experimentální poetiku. Zamýšlí se nad vhodným pojetím expresionismu na divadelním jevišti a reflektuje snahu o stylizovanou a obrazivou režii a expresivní herecký projev. Věnuje se také praktické části bakalářské práce – zkoušení inscenace téhož dramatu, které mělo premiéru v červnu 2024. Popisuje vybrané části inscenačního procesu a hledání odpovídající stylizace.