Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/198

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "MRAVCOVÁ, Marie"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Absolutní konstrukce slova, totální destrukce příběhu
    Boršková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-10-10
    Literární tvorba Marguerite Durasové je nesnadná, ale provokuje filmové tvůrce svou obrazností. Právě proto bylo většina z jejích hlavních literárních děl adaptována do filmu. Ale jak lze filmové zpracovat text, jehož podstata tkví v obrazech vytvořených slovy?
  • Dětská perspektiva: Filmové vyprávění a imaginace
    Nicholas, Roger
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-26
    Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu filmového vyprávění z dětské perspektivy, s důrazem na její roli při zprostředkování komplexních a často traumatických témat. V posledních desetiletích se v kinematografii objevilo několik významných děl, která využívají dětský pohled jako klíčový narativní prvek, což divákům umožňuje prozkoumat hluboké emocionální a sociální problémy z unikátního úhlu. Práce analyzuje čtyři klíčové filmy: Ivanovo dětství (1962), Tideland (2005), Faunův labyrint (2006) a The Florida Project (2017), které představují rozmanité přístupy k využití dětské perspektivy. Skrze tyto filmy zkoumá dynamiku narace, kinematografické techniky, symboliku a emocionální rezonanci, které dětský pohled nabízí. Metodologicky práce využívá kombinaci filmové teorie, naratologie a psychologie, aby odhalila, jak dětská perspektiva přispívá k tematické hloubce a diváckému zážitku. Závěry této práce zdůrazňují význam dětské perspektivy jako silného nástroje pro filmové tvůrce při vyjadřování komplexních sociálních a emocionálních témat.
  • Filmová a seriálová zpracování románu Mistr a Markétka Michaila Bulgakova
    Stará, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-16
    Tato diplomová práce se zabývá rozborem rozdílných přístupů k adaptaci románu Mistr a Markétka Michaila Bulgakova s ohledem na problematické aspekty literárního textu. První část práce vybírá problematické aspekty a následně je rozebírá; jsou jimi: mnohovrstevnatost příběhu, autobiografičnost díla, divadelnost textu, početný ansámbl postav, práce s prostorem a časem a metatextovost díla. Druhá část práce se soustředí na vybrané filmové a seriálové adaptace, kterými jsou filmy Mistr a Markétka (1972, Aleksandar Petrović) a Pilát a ti druzí (1972, Andrzej Wajda) a stejnojmenné seriály Mistr a Markétka (1988, Maciej Wojtyszko), (2005, Vladimir Bortko). Analýza adaptací se zaměřuje na práci se scénářem, reaguje na konkrétní zvolená adaptační řešení jednotlivých tvůrců a všímá si, kdy tvůrci záměrně kopírují text předlohy a kdy se vůči němu naopak vymezují s ohledem na stopáž výsledného filmového díla. Cílem práce je analýza vybraných adaptačních přístupů a jejich rozdílnosti vztažená ke komplexnosti předlohy a jejím problematickým aspektům. Zjišťuje tak, že tvůrce filmových adaptací nutí kratší stopáž hledat adaptační klíče umožňující zjednodušení složité struktury románové předlohy a při konfrontaci s jejími problémovými aspekty nacházet řešení vyžadující posuny ve scénáři. Tvůrci seriálových adaptací jsou schopni kopírovat předlohu mnohem věrněji, což s sebou zároveň nese riziko sklouznutí k přílišné doslovnosti.
  • Filmové adaptace Nabokovovy Lolity
    Škultéty, Vladimír
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-15
    Práce zkoumá dramatický potenciál románu Lolita Vladimíra Nabokova a rozebírá jej
  • Filmové přízraky Paula Thomase Andersona
    Nováková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Paul Thomas Anderson (1970) je světově uznávaný filmový režisér a scenárista, řazen do mírně zavádějící kategorie současného amerického nezávislého filmu. Cílem této diplomové práce je představit jeho filmografii na základě výběru čtyř filmů, které se pokusím zanalyzovat, a najít skrze tyto analýzy společné vlastnosti všech jeho filmů, které v závěru práce předložím coby výsledek svého bádání.
  • Malá mořská víla a její filmové adaptace
    Neničková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-26
    Práce se zabývá Malou mořskou vílou a jejími filmovými adaptacemi. První část se věnuje mytologii mořských panen. Poté se blíže soustřeďuje na tento fenomén v současnosti. Další kapitoly se zaměřují na Hanse Christiana Andersena a především na jeho tvorbu. Analyzuje jeho pohádkový příběh Malá mořská víla především s přihlédnutím na motivy a poselství, které se v něm objevují. V praktické části se zaměříme na tři adaptace; Malou mořskou vílu (1976) Karla Kachyni, Ponyo z útesu nad mořem (2008) Hajaho Mijazakiho a Vábení Sirén (2015) Agnieszky Smoczynské. Zodpovíme si otázky, jak si tito tři tvůrci poradili s postavou hlavní hrdinky, jak ve filmech pracují s vizuální stránkou a jaké reference, ať už folklorní či popkulturní, v nich využívají. V neposlední řadě jak Andersenův původní příběh adaptovali na film. Karel Kachyňa vytvořil vizuálně podmanivou smutnou baladu o světě, kde neexistuje jednoznačný rozdíl mezi absolutním dobrem a absolutním zlem. Mijazaki vychází z mnoha motivů předlohy, ale nabízí nám svoji pozitivnější interpretaci, která vkládá více důvěry v lásku i lidství než Andersen či Kachyňa. Oproti Smoczynska ve Vábení Sirén ukazuje skoro až antitezi Malé mořské víly. Právě na této široké škále přístupů můžeme ale vidět univerzálnost Andersenova příběhu a také rozsah symbolů a motivů, jež postava mořské panny v sobě může nést.
  • Svět z cukru a špíny: Principy literární montáže ve filmových a televizních adaptacích románu Alfreda Döblina Berlín, Alexandrovo náměstí
    Kokta, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-01-31
    Diplomová práce rozebírá postupy literární montáže v románu Alfreda Döblina Berlín, Alexandrovo náměstí (1929) a jejich adaptaci do filmových a televizních děl. Konkrétně rozebírá užití literárně-montážních principů v celovečerním filmu Berlín, Alexandrovo náměstí (1931) režiséra Phila Jutziho, následně v seriálové adaptaci Rainere Wernera Fassbindera (1980) a na závěr v aktualizované adaptaci režiséra Burhana Quarbaniho (2020). Na základě analýzy individuálních autorských přístupů a vždy jedinečných adaptačních klíčů ke stejnému románu se má práce snaží popsat, jak jednotliví režiséři k adaptaci literární montáže přistoupili a kde nacházeli inovativní postupy možné jen v rámci audiovizuálního média
  • Tri podoby Solarisu
    Grajciar, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-10-07
    Diplomová práca sa zaoberá tromi podobami Solarisu. Konkrétne literárnou predlohou Stanislawa Lema, filmovou adaptáciou Andreja Tarkovského a druhou filmovou adaptáciou Stevena Soderbergha. Cieľom práce je komparácia jednotlivých autorských postupov, ktoré viedli k rozdielnym významovým vyzneniam. Práca analyzuje šesť základných aspektov jednotlivých diel: východisko, žáner, významovú rovinu, skladobnú rovinu - dramatickú konštrukciu, postavy a časopriestor.
  • Základní výrazové prostředky Charlieho Kaufmana
    Máčiková, Lucia
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-10-12
  • Změna hlediska jako prvek struktury filmového vyprávění
    Semler, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Práce se zabývá filmy, které pracují se změnou hlediska přímo zasahující do struktury vyprávěného příběhu. Ve většině filmů, kde se vyskytuje více hlavních postav, sledujeme vyprávění z různých perspektiv; někde je tohoto prvku využito i v případě, že se jedná o postavy vedlejší, tyto změny úhlu pohledu však většinou nemají strukturní funkci. Buď jde o propletenec dvou a více příběhů, z nichž každý má jiného protagonistu, jehož očima právě vyprávěný děj sledujeme, anebo jde o jeden příběh jednotlivce, dvojice či skupiny, který sledujeme z více úhlů pohledu, a jejichž střídání je více méně pravidelné po celou délku filmu a změna perspektivy nepřináší žádný zásadní zvrat. Tato práce se však zabývá filmy, které vypráví příběh nejprve z pohledu jednoho protagonisty a později (obvykle v půlce filmu) se změní perspektiva vyprávění a diváci tak mohou pokračovat ve sledování stejného příběhu z pohledu druhého protagonisty. Tato změna s sebou vždy přináší bod obratu, zvrat, popřípadě rovnou změnu stylu, žánru a zobrazení fikčního světa. Pro přehlednost rozděluji filmy se změnou hlediska do dvou kategorií, kterými jsou: filmy s linearním a nelineárním použitím času. Specifika obou kategorií ukazuji na analýzách filmů: Má mě rád, nemá mě rád (A la folie...pas du tout, rež. Laetitia Colombani, 2002), Rozbouřené vody (DeUsynlige, rež. Erik Poppe, 2008), Tři ženy (3 Women, rež. Robert Altman, 1977), a Melancholia (rež. Lars von Trier, 2011).