Festivaly jako referenční rámce kvality českého filmu

Abstract

Hlavním východiskem autoetnografického výzkumu producenta Radima Procházky je deník zúčastněného pozorovatele, který si vedl v letech 2016 až 2020 a popisoval v něm především festivalové pole jako prostor možností filmové produkce. Slovy jednoho z citovaných autorů Jamese F. Englishe se festivaly „staly všudypřítomným a nepříjemně nezbytným nástrojem kulturní transakce“. Práce analyzuje roli tohoto „nástroje“ pro pozici producenta ve filmovém poli. Klíčovým autorem, jehož díla Procházka produkoval a na festivalovém okruhu prezentoval, byl režisér Karel Vachek, jenž se svými mnohahodinovými „filmovými romány“ zaujímal radikální pozici. Procházka tak musel překonávat konflikt mezi dispozicemi obecně spojovanými s producentstvím a odlišnými dispozicemi režiséra, který měl navíc jako učitel na filmové škole formující vliv i na jeho tvůrčí habitus. Deník Procházka konfrontuje s dalším etnografickým materiálem, který nashromáždil – především s korespondencí a s články, které o producentství ve stejném období publikoval. Práce je koncipována jako fiktivní rozhovor, jejž autor coby „umělec“ a „vědec“ vede sám se sebou nad terénními zápisy autoetnografického zúčastněného pozorování významných mezinárodních festivalů, kterých se v různých rolích (producent, režisér, výzkumník, funkcionář, divák atd.) zúčastnil.